Psal jsem o tom, že Slunce mělo dva severní póly a netušil jsem, že naší Zemi hrozí podobná situace. Může mít také několik magnetických pólů a dokonce se mohou převrátit, takže sever bude na jihu. Zajímavý článek na toto téma Přepóluje se naše planeta? vyšel na Scienceworldu.

Když už jsem zmiňoval ty malé částice, tak bych vám mohl nabídnout článek Jaký tvar má proton? ze serveru Aldebaran. Můžete se v něm dozvědět, že proton nemusí mít tvar koule, ale třeba buráku. Článek je mimo jiné také důkazem možnosti cestovat v čase. Je vydán 16. 6. a já na něj již 15. 6. odkazuji. Ale to jen tak, aby řeč nestála. :-)

Podivné hvězdy jsou hvězdy (spíše něco mezi neutronovou hvězdou a černou dírou), které jsou složeny z kvarků, tedy přesněji kvark-gluonového plazmatu. A právě článek na NewScientistu Big Bang ‘soup recipe’ confirmed o tom, že byla potvrzena jeho existence mě přiměl k tomu, abych vám nabídnul dva pěkné odkazy na články o těchto hvězdách. S potvrzením existence kvark-gluonového plazma vzrůstá naděje na to, že některé z hvězd, které pozorujeme mohou být podivné. :-) A tady už jsou ty články:
Podivné hvězdy
Poznámka k příspěvku o kvarkových hvězdách

Nový krevní test dá výsledek do pěti minut a s 99% přesností. To umožní rychle rozhodnout o hospitalizaci pacienta i o příčině jeho potíží. Test je zaměřen na přítomnost dvou proteinů v krevním séru (nově objevený signál infarktu – protein C3f – dosud byl spojen se záněty a druhý fibrogen peptid A který se uvolňuje při srážlivých procesech). Ty produkují srdeční buňky, které mají nedostatek kyslíku, ale ještě neumírají. Rychlost testu je dána použitím spektrografie ke zjištění složení krve. Bohužel spektrografy schopné zjišťovat detailní složení krve, nejsou zatím vhodné k masovému nasazení.

Scienceworld považuje za významnou zprávu, že Kvantová kryptografie překonala 100 km (jeho zdrojem je také článek na New Scientistu). Vědci očekávají komerční nasazení do tří let. Já bych tak optimistický nebyl, protože tyto pokusy o přenos šifrovaných dat se provádějí v téměř laboratorních podmínkách. A na druhou stranu, dokud nebudou zprovozněny výkonné kvantové počítače (a ty asi celkem dlouho nebudou), tak si docela dobře vystačíme se současným asymetrickým šifrováním. Tím vůbec nechci říct, že bych se nějak bránil vývoji v tomto směru – ba naopak.

Věřím, že ve vás nadpis nevzbudil nějaké nežádoucí asociace. Jde totiž “pouze” o jámu, ve které bude umístěn detektor dosud největšího budovaného urychlovače částic ve švýcarském Cernu. Ten má být dokončen v dubnu roku 2005. Podle článku Huge hole to hunt cosmic secrets bylo pro vybudování této jámy dokonce nutné zmrazit podzemní řeku kapalným dusíkem. Detektor Atlas je součástí 27 km dlouhého kruhového urychlovače. Vědci doufají, že se jim s jeho pomocí podaří objevit teoreticky předpovězenou částici Higgsův boson. Higgsův boson je kvantum skalárního pole, které různým způsobem interaguje s fermiony a bosony, čímž vzniká jejich rozdílná hmotnost. Zdroj. Nemohu říct, že bych tomu nějak zvlášť rozuměl, ale přesto doufám, že jej objeví. A i když se vám článek nebude chtít číst, tak se podívejte na obrázek jámy, ve které tento detektor bude. Čím menší částice zkoumáme, tím větší nástroj na to potřebujeme.