Podivné hvězdy jsou hvězdy (spíše něco mezi neutronovou hvězdou a černou dírou), které jsou složeny z kvarků, tedy přesněji kvark-gluonového plazmatu. A právě článek na NewScientistu Big Bang ‘soup recipe’ confirmed o tom, že byla potvrzena jeho existence mě přiměl k tomu, abych vám nabídnul dva pěkné odkazy na články o těchto hvězdách. S potvrzením existence kvark-gluonového plazma vzrůstá naděje na to, že některé z hvězd, které pozorujeme mohou být podivné. :-) A tady už jsou ty články:
Podivné hvězdy
Poznámka k příspěvku o kvarkových hvězdách

Nový krevní test dá výsledek do pěti minut a s 99% přesností. To umožní rychle rozhodnout o hospitalizaci pacienta i o příčině jeho potíží. Test je zaměřen na přítomnost dvou proteinů v krevním séru (nově objevený signál infarktu – protein C3f – dosud byl spojen se záněty a druhý fibrogen peptid A který se uvolňuje při srážlivých procesech). Ty produkují srdeční buňky, které mají nedostatek kyslíku, ale ještě neumírají. Rychlost testu je dána použitím spektrografie ke zjištění složení krve. Bohužel spektrografy schopné zjišťovat detailní složení krve, nejsou zatím vhodné k masovému nasazení.

Scienceworld považuje za významnou zprávu, že Kvantová kryptografie překonala 100 km (jeho zdrojem je také článek na New Scientistu). Vědci očekávají komerční nasazení do tří let. Já bych tak optimistický nebyl, protože tyto pokusy o přenos šifrovaných dat se provádějí v téměř laboratorních podmínkách. A na druhou stranu, dokud nebudou zprovozněny výkonné kvantové počítače (a ty asi celkem dlouho nebudou), tak si docela dobře vystačíme se současným asymetrickým šifrováním. Tím vůbec nechci říct, že bych se nějak bránil vývoji v tomto směru – ba naopak.

Věřím, že ve vás nadpis nevzbudil nějaké nežádoucí asociace. Jde totiž “pouze” o jámu, ve které bude umístěn detektor dosud největšího budovaného urychlovače částic ve švýcarském Cernu. Ten má být dokončen v dubnu roku 2005. Podle článku Huge hole to hunt cosmic secrets bylo pro vybudování této jámy dokonce nutné zmrazit podzemní řeku kapalným dusíkem. Detektor Atlas je součástí 27 km dlouhého kruhového urychlovače. Vědci doufají, že se jim s jeho pomocí podaří objevit teoreticky předpovězenou částici Higgsův boson. Higgsův boson je kvantum skalárního pole, které různým způsobem interaguje s fermiony a bosony, čímž vzniká jejich rozdílná hmotnost. Zdroj. Nemohu říct, že bych tomu nějak zvlášť rozuměl, ale přesto doufám, že jej objeví. A i když se vám článek nebude chtít číst, tak se podívejte na obrázek jámy, ve které tento detektor bude. Čím menší částice zkoumáme, tím větší nástroj na to potřebujeme.

Za válku 21. století bylo označeno obsazení Iráku spojenci. Měl to být střet moderní americké armády (21. století) a zastaralejší Irácké (20. století). Nechci rozebírat, jak pro koho válka dopadla a ani její další dopady. Zaujal mě už cca dva měsíce starý článek na Akademonu – Irácká válka: prezentace armády pro 21. století? Velmi zajímavý je komunikační systém, kterým se dorozumívají posádky tanků, vrtulníků a dalších mobilních prostředků, a který umožňuje dokonce přenos obrazu. Také by vaší pozornosti neměla uniknout bezpilotní bojová letadla a kompozitové keramické pancíře tanků. Závěrečný “pokec” o obleku, který by měl zestonásobit sílu člověka, beru jako hudbu vzdálenější budoucnosti. Dovedete si představit, kdyby takový oblek “zabral” v trochu jiném směru, než by voják chtěl? Mohla by z toho vzniknout unikátní zlomenina všech kostí v těle. :-)

Víte, co je to pěna? Co podle vás je? Je to kapalina, plyn nebo pevná látka? Přesto, že pěna je v našich životech zcela běžná – počínaje pěnou mýdlovou až po třeba šlehačku – tak o ní a o jejím chování ví fyzikové velmi málo. Pěna je látka, která se skládá z cca 5% kapaliny a 95% plynu. A přitom se chová jako pevná látka! Výzkumem pěny se zabývá také NASA, viz článek The Strange Physics of Foam. Chování pěny v takzvaném kritickém bodě se bude zkoumat na ISS. Kritický bod pěny nastane, když se zvýší obsah kapaliny, bublinky se stanou kulaté a dotýkají se v jednom bodě. Tento stav se nedá na Zemi zkoumat díky působení gravitace, a tak se s tím musí do vesmíru.