Věřím, že ve vás nadpis nevzbudil nějaké nežádoucí asociace. Jde totiž “pouze” o jámu, ve které bude umístěn detektor dosud největšího budovaného urychlovače částic ve švýcarském Cernu. Ten má být dokončen v dubnu roku 2005. Podle článku Huge hole to hunt cosmic secrets bylo pro vybudování této jámy dokonce nutné zmrazit podzemní řeku kapalným dusíkem. Detektor Atlas je součástí 27 km dlouhého kruhového urychlovače. Vědci doufají, že se jim s jeho pomocí podaří objevit teoreticky předpovězenou částici Higgsův boson. Higgsův boson je kvantum skalárního pole, které různým způsobem interaguje s fermiony a bosony, čímž vzniká jejich rozdílná hmotnost. Zdroj. Nemohu říct, že bych tomu nějak zvlášť rozuměl, ale přesto doufám, že jej objeví. A i když se vám článek nebude chtít číst, tak se podívejte na obrázek jámy, ve které tento detektor bude. Čím menší částice zkoumáme, tím větší nástroj na to potřebujeme.

Za válku 21. století bylo označeno obsazení Iráku spojenci. Měl to být střet moderní americké armády (21. století) a zastaralejší Irácké (20. století). Nechci rozebírat, jak pro koho válka dopadla a ani její další dopady. Zaujal mě už cca dva měsíce starý článek na Akademonu – Irácká válka: prezentace armády pro 21. století? Velmi zajímavý je komunikační systém, kterým se dorozumívají posádky tanků, vrtulníků a dalších mobilních prostředků, a který umožňuje dokonce přenos obrazu. Také by vaší pozornosti neměla uniknout bezpilotní bojová letadla a kompozitové keramické pancíře tanků. Závěrečný “pokec” o obleku, který by měl zestonásobit sílu člověka, beru jako hudbu vzdálenější budoucnosti. Dovedete si představit, kdyby takový oblek “zabral” v trochu jiném směru, než by voják chtěl? Mohla by z toho vzniknout unikátní zlomenina všech kostí v těle. :-)

Víte, co je to pěna? Co podle vás je? Je to kapalina, plyn nebo pevná látka? Přesto, že pěna je v našich životech zcela běžná – počínaje pěnou mýdlovou až po třeba šlehačku – tak o ní a o jejím chování ví fyzikové velmi málo. Pěna je látka, která se skládá z cca 5% kapaliny a 95% plynu. A přitom se chová jako pevná látka! Výzkumem pěny se zabývá také NASA, viz článek The Strange Physics of Foam. Chování pěny v takzvaném kritickém bodě se bude zkoumat na ISS. Kritický bod pěny nastane, když se zvýší obsah kapaliny, bublinky se stanou kulaté a dotýkají se v jednom bodě. Tento stav se nedá na Zemi zkoumat díky působení gravitace, a tak se s tím musí do vesmíru.

Tímto krásným nadpisem mě zaujal článek Monkey’s Memory Cells Caught In The Act Of Learning. Článek se zabývá hippokampem jako paměťovým rozbočovačem a tím, jak se opičky učí. Přiznám se, že kromě nadpisu mě toto téma moc nezaujalo, takže jsem článek pouze přeletěl, takže pokud jsem ho pochopil špatně, budu rád, když mě opravíte či doplníte.

Já jsem si své srdce vylil už včera. Dneska to přišlo na Pavla, který dokonce chce s weblogem skončit. David se po výše zmíněným Pavlovým článkem přiznal, že taky prožívá “horší období”. ELKa neudělal zkoušku Co se děje? Studenti mají krizi? Čím to může být? Že by za to mohla pouhým okem viditelná skvrna na Sluci? :-))) To asi ne. Ale opravdu mě nenapadá, proč tolik lidí najednou.

Jak určitě víte z masmédií (proto jsem vás také o tom neinformoval :-), tak 2. 6. odstartovala z Bajkonuru první evropská sonda k Marsu – Mars Expres. Co pravděpodobně nevíte, pokud nečtete třeba Malou encyklopedii kosmonautiky, je to jak letí a co všechno umí. :-) Je toho skutečně hodně; zaujala mě zejména jednotka GAP, která má zahříváním vzorků půdy Marsu zjišťovat bývalou přítomnost života.