Podle článku New planetary system ‘looks like home’ objevili vědci sluneční soustavu, která vypadá téměř stejně, jako ta naše. Dosud jsme byli schopni objevit jen takové sluneční soustavy, kde velmi velká planeta obíhala velmi blízko hvězdy nebo se pohybovala po eliptické dráze. Tam ale nemohou vzniknout planety vhodné pro život. Prostřednictvím anglo-australského teleskopu v Novém jižním Walesu (web Astronomické společnosti NJW)s průměrem zrcadla 3,9m vybaveného velmi přesným spektrografem mohli zjistit i planetu s dvojnásobnou hmotností Jupiteru obíhající poněkud blíže místnímu slunci než Jupiter (odpovídá přibližně vzdálenosti pásu asteroidů v naší SS). Nejdůležitější je, že její trajektorie je téměř kruhová, takže příliš nenarušuje dráhy vnitřních planet, a tak je velmi pravděpodobné, že se tohoto 90 světelných let vzdáleného slunce nachází planeta podobná Zemi.

Před časem proběhla vlna, kdy se mluvilo o samočinném vysavači Trilobit (optimistická recenze v češtině). Objevily se další podobné vysavače, ale jejich cena se pohybuje v přepočtu kolem 50 tisíc korun.

Tak děti, jelikož jste se v diskuzi pod spotem o novém pořádku na Techblogu vyjádřily, že vám mé logo připadá moc velké, tak jsem připravil malou testovací stránku. Budu rád, když mi k ní napíšete své postřehy. Mi se třeba zdá, že mezi logem a mottem je uprostřed moc místa. A vůbec – co je větší, to je lepší. :-) Předem vám, mé milé děti, děkuji za jakoukoliv připomínku.

Před časem jsem na ČRo 1 Radiožurnálu slyšel zprávu o tom, že vědci přišli na gen, jehož úpravou prodloužili život laboratorních myšek o 1/3 až ½. Ten gen způsoboval, že se buňky začaly regenerovat mnohem dřive po poškození – nečekaly, až bude poškození větší.

Podle článku o autokatalických sítích nemusela být první samoreplikující se látkou DNA (jsou zmíněny i jíly, to mi zatím nějak uniká), ale směs látek, které by byly samy sobě navzájem katalyzátory. Vysvětluje se to špatně a ještě hůře se mi chápe, k čemu by takové reakce mohly vést. Ke vzniku složitých molekul DNA nebo RNA? Netuším. V přírodě se žádná taková autokatalická soustava nevyskytuje.

Takové přenosové rychlosti se podařilo dosáhnout vědcům z magnetické pásky. ScienceWorld se omezuje na krátkou zprávu, německý server je trochu sdílnější (ale tomu zas skoro nerozumím :-). Nejzajímavější čtení o ukládání dat na pásky naleznete na stránce CERNu.