Překvapení v atmosféře Pluta

V roce 1988 procházelo Pluto perihéliem. Jeho atmosféra byla tehdy proměřena pomocí metody, která využívá toho, že planeta přejde přes nějakou vzdálenou hvězdu. Sledováním lomu světla a jeho spektra zjistíme velikost, tlak, teplotu a složení atmosféry. Vědci předpokládali, že od roku 1988 bude teplota a tlak atmosféry Pluta klesat, protože plyny budou mrznout. Poslední měření přineslo překvapení. Tlak i velikost atmosféry se zvětšili. Vysvětlení je několik. Může jít o tepelnou setrvačnost a v tom případě by byl pokles tlaku opožděný nebo je možné, že se povrch planety ztmavuje. Potom by docházelo k většímu pohlcování záření a tím pádem k zahřívání planety.

Přečtěte si celý článek…

Proč padají raketoplány?

Základní příčinou havárií je člověk. Jeho podíl lze najít v podstatě každé tragédii. Článek Role neočekávaného ve vyšetřování kosmických leteckých katastrof ho staví do role viníka všeho. A je to tak. Článek se nezabývá pouze tímto, ale zmiňuje také mnoho dalších vlivů. Jediné s čím v článku nesouhlasím je zmenšení rizika kosmických letů snížením jejich počtu. Bezpečnost aut se také nezvyšuje tím, že se zvedne jejich cena a tím pádem je bude mít méně lidí a bude méně nehod.

Přečtěte si celý článek…

Honíme Higgsův boson

Na Aldebaranu jsem objevil článek Honba za Higgsovými částicemi. Popisuje problematiku Higgsova bosonu a jeho význam pro naší představu o světě mikročástic. Také se zmiňuje o nově budovaném urychlovači LEP. (zmiňoval jsem se o něm, když jsem psal o velké díře detektoru Atlas.) Kdyby se nám jej nepodařilo nalézt, znamenalo by to, že teorie o nejmenších částicích, které byly tvořeny v podstatě celé 20. století, jsou špatné.

Přečtěte si celý článek…