Tak nevím, jestli editor ScienceWorldu čte Techblog, ale když jsem si včera stěžoval na jeho beznadějnou neaktuálnost, netušil jsem, že mě předběhne. :-) Už včera jsem zaregistroval článek Chandra ‘hears’ a black hole, ale byl jsem líný ho blognout. A ono se mi to vymstilo. :-)

Po nějaké době jsem provětral seznam svých oblíbených blogů. Spíše jsem umazával ty, které moc nečtu, než abych přidával. Nějaké jsem přesto přidal – ale pravděpodobně je znáte. Není mi jasné, proč se těmto odkazům říká blogroll. Myslel jsem si, že to znamená, že se nějaké téma valí přes blogy bez větší přidané hodnoty – koule posledního blogrollu Techblog minula, ale ukázala na to, že blogy mají v některých případech výhodu ve své provázanosti a tím schopnosti rychle zprávy šířit a komentovat.

Po nějaké době vám nabídnu krásné obrázky z Hubbleova teleskopu. Dnes byly publikovány snímky Saturnu. Ty jsou pozoruhodné jednak tím, že v období jejich pořízení (březen 2003) byl Saturn se svými prstenci nejvíce nakloněn k Zemi a to pod úhlem 26° a jednak způsobem svého pořízení. Širokoúhlá planetární kamera s použitím 30 filtrů pro různé vlnové délky zachytila obraz Saturnu od infračerveného po ultrafialové záření. Takto spektrálně rozkouskované snímky pomohou vědcům přesněji zjistit, co se v atmosféře Saturnu děje, protože různé druhy látek v oblacích pohlcují různá záření.

Dnes už si už většina lidí dokáže představit, co se pod pojmem černá díra skrývá. A před 40 lety se špičkoví vědci domnívali, že černé díry neexistují, i když je už v roce 1783 předpověděl z Newtonovy teorie gravitace John Michell. Na co takový úvod? Narazil jsem na článek Černé díry, který pěkně popisuje, co černá díra je, včetně “nových” objevů o jejich vypařování. Jen se nenechte odradit první větou článku, která je až příliš vědecká. :-)

Podařilo se sestrojit atomové hodiny, které mají objem pouhých 40 cm3. Neradujte se. Nebudou se používat v kuchyňských hodinách. Velmi se hodí armádě.

Čisté práškové železo ve formě nanočástic pomůže snížit náklady na čištění půdy a vody od nebezpečných chemikálií. Nanočástečky železa velmi dobře reagují, a tak promění původně nebezpečné látky na takové, které životnímu prostředí neškodí. Můžeme takto likvidovat dioxiny, polychlorované bifenyly a podobná organická svinstva. Také si poradí s nebezpečnými těžkými kovy jako nikl, olovo, měď a dokonce i uran. Železo těžké kovy zredukuje, takže zůstávají v půdě a nešíří se dále např. rozpuštěné ve vodě. Nanoželezo zůstává v půdě aktivní 6 – 8 týdnů – v podstatě dokud jej voda nespláchne.