Z toho mikromnožství článků, které jsem tento týden četl, mě zaujal zejména Posledních 19 hodin o konci sondy Galileo, která zjistila mnoho informací o Jupiteru a jeho měsících a to přesto, že odeslala, v dnešní multimediální době zanedbatelných, 30 GB dat. Co bychom na takovou dálku chtěli za přenosové rychlosti, že? Vše (veřejně dostupné) o této sondě se dovíte na její domovské stránce.

Ano, bohužel je to tak, pár dnů teď Techblog nebude aktualizován. Co za to může? Stěhuji se na koleje do Brna a rozhodně nedostanu pokoj s internetem, kde bych si mohl nainstalovat EasyBlog. Pokud vás zajímaly mé nesouvislé postřehy ze studia a věcí kolem, tak můžete vyzkoušet Studentské borůvčí , kde budu zkoušet sem tam něco napsat.

Taková informace vám asi mnoho neřekne a ani to, že v tom případě by vesmír byl skutečně nekonečný není příliš zajímavé. Vesmír může skončit v zásadě dvěmi způsoby. První je, že se jeho rozpínání bude stále zpomalovat, až se jednou zastaví a přejde do smršťování, které se snad skončí velkým krachem, tzn. vesmír se zmenší do jednoho bodu (Pomíjím různé superstrunové teorie.). Jinou možností je, že se bude rozpínat stále. Existuje také třetí varianta, že se rozpínání vesmíru zastaví za nekonečnou dobu, ale to je pro naše uvažování na úrovni druhé možnosti. Co se stane v posledních okamžicích smršťujícího se vesmíru, si lze poměrně snadno představit – ohromně hustá a žhavá směs různých látek. Ale co se může dít při nekonečně dlouhém rozpínání?

Ano, předem vás upozorňuji, že se v tomto spotu nedozvíte téměř nic zajímavého. Zavezl jsem totiž svůj (krásný nádherný skvělý) sedmnáctipalcový monitor na reklamaci, a tak nyní ťukám do klávesnice před blikající “čtrnáctkou” (monitorem). Před deseti lety, kdy jsme ho koupili, to bylo dělo. Rozlišení až 800x600, true-color jenom ta frekvence – 60 Hz. To mě teď zabíjí. Už málem mrkám s monitorem do rytmu. A pozítří jdu k očnímu.

Na Kalifornské univerzitě zkouší novou metodu, která by nám měla ušetřit bolest u zubaře. Zjistili, že když zuby prosvětlí světlem, které je blízké infračervené oblasti záření, tak se zvýrazní teprve počínající zubní kaz na zubní sklovině. Odstranění tohoto kazu nevyžaduje bolestivé vrtání.

2500 atomů sodíku se podařilo ochladit na teplotu půl miliardtiny stupně (0,5 nK) nad absolutní nulu. Starý rekord měl hodnotu 3 nK. Sodík se udržuje na magnetickém polštáři a je ochlazován (částice jsou zpomalovány) zásahy laserem.