V prosinci roku 2011 jsem napsal článek k osmému výročí tohoto blogu. Byl to docela smutný text. Povzdechl jsem si v něm, že od roku 2003 se ve vědě a technice vlastně nic moc zásadního nestalo. Z patra jsem tehdy vyjmenoval jen nástup plochých a dotykových obrazovek, což mi připadalo spíš jako industrializace už známých nápadů než skutečná revoluce. Čekal jsem na masové využití uhlíkových nanotrubek, na převratné materiály… a ono nic.
Svůj tehdejší článek jsem zakončil otázkou: “Zaspal jsem něco, nebo se dostáváme do oblasti vývoje lidstva, kde se již nic převratného neděje a pouze se učíme využívat plný potenciál současných technologií?”
Dnes, v roce 2026, na to mám jasnou odpověď. Ano, zaspal jsem. A se mnou dost možná i velká část veřejnosti. Zatímco jsem měl tehdy pocit, že věda tak trochu znuděně přešlapuje na místě, stála ve skutečnosti na prahu éry velkých objevů.
Kde se tedy v mém tehdejším úsudku stala chyba? Proč se pohled “nic se neděje” tak dramaticky liší od dnešní reality? K tomuto optickému klamu přispělo několik faktorů:
- Zejména jsem vědu a techniku nesledoval, jak jeden ze čtenářů správně uvedl v komentářích. Kdybych si nyní chtěl z patra něco vybavit, tak bych si asi jen vzpomněl na nástup AI.
- Doba sadby a doba sklizně mohou mít mezi sebou několik desetiletí. Zkoumání Saturnu sondou Cassini probíhalo až do roku 2017, i když Cassini odstartovala v roce 1997, mise byla schválena v roce 1990 a první návrh na tuto misi je z roku 1982. Nelze tedy hodnotit, jak moc se věda posouvá kupředu dnes, pouze podle toho, kolik poznatků a výdobytků dnes sklízíme.
- Střet marketingového hypu s pozitivním syndromem vařené žáby - Vědecké objevy jsou v médiích často extrapolované do extrémů a slibují revoluci takřka přes noc. Když se pak zázrak do druhého dne nekoná, dostaví se zklamání. Skutečný pokrok totiž probíhá plíživě, každý den o malý krůček. Je to jako vaření žáby v pozitivním smyslu – tím, že tu změnu žijeme den po dni, zvykneme si na ni dřív, než ji stihneme docenit. Kdyby mě ale někdo teleportoval z roku 2011 rovnou do dnešního světa AI a vesmírných sond, nepochybně bych oněměl úžasem.
Dnes můžu s čistým svědomím říct, že žijeme v naprosto fascinující době. Stagnace byla jen iluze; možná ticho před bouří nebo jsem tehdy jen tehdejší bouři minul. Stále ještě nemáme v každé domácnosti výtah do vesmíru z uhlíkových nanotrubek, ale dokázali jsme přepsat kód samotného života, podívali jsme se na okraj sluneční soustavy a stvořili jsme stroje, které s námi dokážou plynule konverzovat a řešit složité úkoly.
Věda běží tempem, kterému je těžké stačit, ale stojí za to to zkusit. I proto je na čase tento blog znovu oživit.
Dodatek: Co se skutečně stalo (A proč je to revoluční)
Pokud mi můj dnešní optimismus nevěříte, připravil jsem na závěr krátký přehled toho nejdůležitějšího, co se mezi roky 2012 a dneškem reálně událo. Slouží to jako faktická poznámka pod čarou a důkaz, že slovo “stagnace” musíme ze slovníku vyškrtnout.
1. Zlatá éra dobývání vesmíru a poznávání sluneční soustavy
- Curiosity (2012) a Perseverance (2021) na Marsu: Přistání tunového vozítka Curiosity pomocí “nebeského jeřábu” ukázalo, že inženýrství nezná hranic. Sonda potvrdila, že Mars měl kdysi podmínky pro život. Její následovník, rover Perseverance, posunul laťku ještě výš – nejenže aktivně sbírá vzorky pro budoucí návrat na Zemi, ale přivezl s sebou i vrtulník Ingenuity, první lidmi vyrobený stroj, který dokázal létat v atmosféře cizí planety.
- Sondy MESSENGER a Dawn (2015): Průzkum okrajových částí našeho systému. MESSENGER kompletně zmapoval Merkur a překvapivě našel vodní led v trvale zastíněných kráterech této pekelné planety. Sonda Dawn se stala prvním strojem, který obíhal dvě různá tělesa (Vestu a Ceres), a potvrdila, že i pás asteroidů skrývá fascinující vodní světy.
- New Horizons u Pluta (2015): Naprosto přelomová mise. První lidská sonda, která prolétla kolem Pluta. Během pár hodin proměnila rozmazanou tečku z teleskopů ve fascinující svět s ledovými horami, modrou atmosférou a obřím srdcovitým ledovcem.
- Juno u Jupiteru (2016): Sonda Juno nám ukázala největší planetu naší soustavy ve zcela novém světle. Nahlédla hluboko pod její hustá mračna, zmapovala komplexní magnetické pole, obří cyklóny na pólech a v posledních letech nám přinesla detailní snímky fascinujících měsíců, jako jsou Europa, Ganymedes a vulkanický Io.
- Velké finále sondy Cassini (2017): Jak už jsem zmínil v úvodu, mise u Saturnu sice začala mnohem dříve, ale její dechberoucí závěr přišel v roce 2017. Sonda řízeně shořela v atmosféře Saturnu, ale předtím nám stihla odhalit, že pod ledovou krustou měsíce Enceladus se ukrývá globální oceán s hydrotermálními průduchy – jedno z nejslibnějších míst pro hledání mimozemského života vůbec.
- Astrofyzika a optika: V roce 2015 jsme díky detekci gravitačních vln poprvé v historii “uslyšeli” srážku černých děr, čímž se potvrdila Einsteinova století stará předpověď. Nasazení Webbova vesmírného teleskopu (JWST) v roce 2021 nám zase umožnilo nahlédnout hlouběji do minulosti vesmíru a analyzovat složení atmosfér u planet mimo naši sluneční soustavu.
2. Umělá inteligence (Od analýzy k tvorbě)
- Nástup Hlubokého učení (Deep Learning): Zlom přišel v roce 2012, kdy neuronová síť AlexNet deklasovala konkurenci v rozpoznávání obrazu. Od té doby se AI vyvíjela raketovým tempem, ať už šlo o poražení mistra světa ve hře Go (AlphaGo, 2016), nebo o nedávný drtivý nástup velkých jazykových modelů (LLM) typu ChatGPT. Umělá inteligence přestala být teoretickým konceptem a stala se každodenním nástrojem pro programátory, vědce i běžné uživatele.
3. Biologie a medicína (Revoluce na molekulární úrovni)
- CRISPR-Cas9 (2012): Rok 2012 byl pro vědu skutečně přelomový. Byl publikován objev přesných “genetických nůžek”, které umožňují levně a přesně editovat DNA. Technologie už dávno opustila laboratoře – koncem roku 2023 byla schválena první reálná terapie, která pomocí CRISPRu trvale léčí dříve nevyléčitelnou srpkovitou anémii.
- AlphaFold (2020): AI systém od DeepMind dokázal vyřešit jeden z největších biologických problémů posledních 50 let – predikci 3D skládání proteinů. Propojení softwaru a biologie zde naprosto zkracuje čas potřebný k vývoji nových léků.
- mRNA vakcíny: Technologie, která se v tichosti pilovala celá léta, zachránila svět během pandemie koronaviru. Ještě důležitější ale je, že se tím otevřely dveře k vývoji personalizovaných vakcín proti různým druhům rakoviny.
4. Fyzika a energetika
- Fúze s čistým energetickým ziskem (2022): Vědcům se v americké laboratoři LLNL poprvé podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik do ní vložili pomocí laserů. Sice nás čekají ještě dekády práce, než z fúze rozsvítíme první žárovku, ale poprvé v historii lidstva jsme potvrdili, že svatý grál čisté energie na Zemi fyzikálně funguje.
- Higgsův boson (2012): CERN potvrdil existenci částice, která dává hmotnost ostatním částicím, čímž lidstvo úspěšně zkompletovalo standardní model částicové fyziky. Velký hadronový urychlovač byl vybudován v roce 2008 a projekt urychlovače byl schválen již v roce 1994.