Úsporné žárovky

Martin Šrubař · 9. 1. 2006

Ostatní věda

Přesto, že se úsporné žárovky prodávají již mnoho let, stále si nenašly cestu do všech domácností. Jaké za tím stojí důvody? Má smysl je kupovat, když jsou mnohem dražší? Tento článek se pokusí ukázat, kdy a komu se vyplatí a zda se vyšší pořizovací cena někdy vrátí.

Co to je úsporná žárovka?

Úsporná žárovka je v podstatě zářivka miniaturizovaná do té míry, aby vešla do běžných svítidel a vybavená příslušnou paticí. Světlo v ní vzniká na zcela odlišném principu než v běžných žárovkách, kde září rozžhavené vlákno. Zde vyzařují ionty (kladně nabité částice) plynu v zářící části a odevzdají tak část energie, kterou jim dodal průchod elektrického proudu. Tento způsob vzniku světla je znám již od poloviny 19. století a na jeho konci již Nikola Tesla představil své zářivky pro praktické použití. Až velký pokrok elektroniky v posledních dvaceti letech umožnil snížení rozměrů elektrických zařízení nutných k provozu zářivky do té míry, že mohla vzniknout úsporná žárovka.

Kolik co stojí

Abychom se mohli začít zabývat tím, kdy je nákup úsporné žárovky rentabilní, musíme určit podmínky, ze kterých budeme při výpočtech vycházet. Data jsou aktuální k počátku roku 2006.

Cena úsporné žárovky 200 Kč Cena běžné žárovky 12 Kč Ekvivalentní příkony (úsporná / běžná) 23 W / 100 W Cena za 1 kWh elektrické energie 4,27 Kč Životnost úsporné žárovky 6000 hod

Cena úsporné žárovky je kalkulována na žárovku vyšší kvality proto, aby její životnost dosáhla skutečně deklarované hodnoty a její světlo bylo příjemné. Lze jí nakoupit i za čtvrtinovou cenu, kvalita však není zaručena. Informace o ekvivalentních příkonech respektive svítivých výkonech a životnosti jsou čerpány z tabulek uváděných výrobci. U životnosti byla brána v úvahu obvyklejší nižší hodnota přesto, že někteří výrobci deklarují životnost až 15 tisíc hodin. Cena za 1 kWh elektrické energie je platná pro rok 2006.

Ekonomika nákupu a provozu – vyplatí se vůbec někdy?

Při nákupu nás nejvíce zajímá, zda nižší náklady na provoz ospravedlní výrazně vyšší nákupní cenu. Náklady na provoz každé žárovky lze snadno vyčíslit vynásobením jejího příkonu ceno jedné kWh a dobou svícení. Když k této hodnotě přičteme pořizovací cenu, zjistíme, na kolik nás přišel daný počet hodin svícení.

Porovnání nákladů na svícení
Zvětšit

Je vidět, že přibližně po šesti stech hodinách svícení celkové náklady na svícení běžnou žárovkou předstihnou náklady na úspornou.

Odečteme-li náklady na úspornou žárovku od nákladů na běžnou, dovíme se, kdy vyděláváme nebo proděláváme.

Na provozu vyděláváme po většinu životnosti žárovky
Zvětšit

V tomto diagramu je znázorněno celé období životnosti úsporné žárovky a můžeme spatřit, že v záporných číslech jsme skutečně pouze v prvních šesti stech hodinách. Velmi zajímavé je, že můžeme vydělat více než 3 tisíce korun.

Také nás může zajímat, jak rychle se začte nákup vyplácet. Abychom se to dověděli, vydělíme oněch šest set hodin počtem hodin, po který v průměru denně svítíme.

Za jak dlouho se naše investice vyplatí
Zvětšit

Vidíme, že když budeme svítit alespoň dvě hodiny denně, investice se nám vrátí do jednoho roku.

A jak dlouho úsporná nebo běžná žárovka při našem svícení vydrží?

Jak dlouho žárovka vydrží
Zvětšit

Úsporná vždy výrazně déle než běžná. Jestli svítíte denně méně než jednu hodinu, může být funkční i více než deset let.

Ekologické svícení

Nezanedbatelnou otázkou je ekologie. Tím, že šetříme svou kapsu, šetříme i životní prostředí. Na každou spotřebovanou kilowatthodinu se musí spálit asi 1 kilogram uhlí přičemž se do ovzduší uvolní více než 1 kilogram skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2). Jak moc je energeticky náročné naše svícení?

Úsporná žárovka ušetří mnoho energie a tím přírodě mnoho škodlivin
Zvětšit

Nejdůležitější je modrá čára v diagramu. Ta ukazuje, kolik elektrické energie ušetříme používáním úsporné žárovky. Po šesti tisících hodinách svícení jsme přírodě ušetřili na jedné stowattové žárovce 450 kWh, tím našich 2000 Kč a přírodě 450 kg uhlí a 450 kg oxidu uhličitého.

Ve všech výše uvedených kalkulacích je zanedbán pouze vliv zapínání a vypínání na životnost. Každé zapnutí snižuje životnost běžné i úsporné žárovky, a tudíž proporce diagramů by byly zachovány i při zahrnutí tohoto vlivu.

Praktické zkušenosti

Logo označující certifikované úsporné žárovky
Credit: ELI

V naší rodině svítíme úspornými žárovkami asi již deset let. Začali jsme opatrně nákupem dvou do hlavních svítidel v obývacím a dětském pokoji. Když jsme zjistili, že jsou bezproblémové, nakoupili jsme je do všech lamp v bytě včetně koupelny. Za celou dobu jsme je museli měnit pouze dvakrát. Jednou jsme se nechali nachytat nízkou nákupní cenou neznačkové žárovky a museli jsme ji měnit po pár měsících. Druhá vyměněná byla ta, kterou jsme zakoupili jako první a svítili s ní několik hodin denně v obývacím pokoji celých 9 let. Na účtu za elektřinu se snížení spotřeby také znatelně projevilo. U nás tedy vládne naprostá spokojenost.

Doporučuji vám zaměřit se při nákupu na kvalitní značky úsporných žárovek. Věřte, že se o něco vyšší počáteční investice bohatě vyplatí. Určitým vodítkem mohou být stránky iniciativy Úsporná zářivka, kde najdete i přehlednou tabulku parametrů. Když v obchodě sáhnete po úsporné žárovce označené logem kvality, neuděláte chybu.

Proč ještě nesvítíte úsporně?

Podívejte se na diagramy, zamyslete se nad uvedenými fakty. Napadá vás stále ještě nějaký důvod pro to, abyste svítili obyčejnou žárovkou? Po šesti stech hodinách provozu se úsporné žárovky vyplatí ve všech směrech. A i kdyby vám svítily pouhých 600 hodin, tak finančně oproti obyčejné nic neztratíte, ale přírodě ušetříte velké množství skleníkového plynu. Ve skutečnosti však úsporná žárovka bude svítit nejméně desetkrát déle a vy na ní ušetříte nejméně 2000 Kč. Při koupi deseti žárovek do domácnosti získáte bezpracně 10 tisíc Kč. Když si připlatíte na kvalitnější s vyšší životností, tak i 20 tisíc Kč.

I když jste se právě vybavili zásobou nových obyčejných žárovek, tak neváhejte s koupí úsporných. Čím dříve jimi začnete svítit, tím více ušetříte. Běžné žárovky se nevyplatí ani tehdy, kdyby se rozdávaly zdarma.

Zdroje a další informace

• Úsporná zářivka – Webové stránky iniciativy propagující a certifikující úsporné žárovky. Odtud byly čerpána data o životnosti a ekvivalenci žárovek.
• Ceník elektrické energie (PDF 348 KB) – Informace o ceně jedné kWh
• Fluorescent lamp – Výklad historie a funkce úsporné zářivky na encyklopedii Wikipedia
• Uhelná elektrárna Tušimice – Informace o této elektrárně. Čerpán údaj o výhřevnosti spalovaného uhlí pro výpočet úspory ve spáleném uhlí a vzniklém oxidu uhličitém.

Ke stažení

Tento článek si můžete stáhnout ve formátu PDF a v nezměněné podobě libovolnou formou volně šířit.

Článek Úsporné žárovky (PDF 271 kB)

Další články speciálu Energetická krize:

• Úsporné žárovky – 9. 1. 2006
• Vstřikování vody do motoru – 7. 1. 2006
• Plastové solární články s vyšší účinností – 17. 10. 2005
• Vodík vyrobíme v autě a budeme tankovat vodu – 13. 9. 2005
• Palivové články pro přenosná zařízení – 30. 8. 2005
• Solární články ze špinavého křemíku – 22. 8. 2005
• Těžba ropy na Aljašce asi projde – 15. 8. 2005
• Kanada je nová ropná velmoc – 3. 8. 2005
• Slunečnicový olej pro výrobu vodíku – 25. 8. 2004

Komentáře

d.f.h – WWW – 10.1.2006

velice, velice zajimave! doted jsem vyhodam uspornych zarovek vicemene jenom "veril". ted uz vim, ze je to pravda :-) diky za precizni clanek.

parkis – WWW – 10.1.2006

Zajímalo by mě jak je to se spotřebou el. energie u úsporných žárovek během zapínání. Pokud se chovají jako běžné zářivky tak v průběhu zapínání mají výrazně vyšší spotřebu než je jmenovitá a při častém zapínání a vypínání by se tak nejenom snižovala životnost, ale i energetická úspora by nebyla tak velká. Bohužel se mi k tomu nepodařilo nalézt žádná konkrétní čísla takže je možné že spekuluji zbytečně :)

lukyn.v – WWW – 10.1.2006

Skvělý článek! Díky za něj. :) Zrovna v neděli jsem kupoval 2 úsporné žárovky a řikal jsem si, jestli to za tu cenu stojí. Teď už vim, že jo.Jenom by mě zajímalo, jak je dobrá taková úsporná žárovka pro oči. Párkrát jsem slyšel, že ta klasická zářivka - roura, není pro oči moc dobrá. Co si o tom myslíš, Martine? Bolí u Tebe v rodině někoho po deseti letech oči? ;)

dond – 10.1.2006

Díky za čísla a grafy a PDFko, velmi snadno můžeme šířit osvětu.Co se týče energetické náročnosti zářivek při startu, nikdy jsem neviděl žádná přesná čísla, ale ve fyzikálním praktiku jsme jednou z legrace měřili odběry zářivek při startu a nezměřili to, protože příkon stoupnul tak dramaticky, že nebylo v našich silách z toho získat rozumné číslo. Před pár lety jsem se na to ptal jednoho kamaráda z FELu a ten říkal, že hodně záleží na tom, o jakou zářivku se jedná.U těch velkých trubicových je potřeba vyrobit rozdíl potenciálů údajně až několika stovek voltů, aby trubkou prošlehl oblouk a ionizoval plyn uvnitř. Na gymplu nám fyzikář říkal, že by se vyplatilo nechat i v zimě svítit zářivky celou noc, místo aby se zhasínalo (nevím, jak moc je to pravda).U menších zářivek (jako jsou úsporné žárovky) je prý mechanizmus vybuzení plynu trochu jiný a jejich příkon při startu údajně neroste tak dramaticky. Ale znovu říkám, že neznám žádná přesná čísla, ačkoliv bych je docela rád znal. :-)

dond – 10.1.2006

[3] AFAIK je hlavní problém zářivek v tom, že nesvítí stále jako žárovka, ale jejich světelný výkon neustále osciluje (u některých zářivek dost dramaticky). Snadno se o tom můžete přesvědčit sami při natáčení domácího videa videokamerou nebo digitálním foťákem.Také se to dá využít k efektu "zastavené rotace", kdy roztočíte správnou (tj. dost vysokou) rychlostí nějaký (malý) předmět a díky stroboskopickému efektu ho vidíte vždy ve stejné pozici, takže se zdá, že se netočí.Mám pocit, že právě kvůli tomu se dokonce v některých (pracovních) prostorách nesmí svítit oscilujícím zdrojem světla (představte si, že si sáhnete na takovou "stojící" centrifugu nebo soustruh).

Martin – WWW – 10.1.2006

Všem děkuji za velmi hodnotné komentáře.[2], [4] Co se týče spotřeby při startu, také se mi nepodařilo zjistit detailnější informace. Troufnul bych si ji odhadnout následujícím způsobem. Žárovka začne svítit asi sekundu po zmáčknutí vypínače, takže předpokládám, že se nabíjí kondenzátory ionizaci plynu - předpokládám "zapálení oblouku" vysokofrekvenčním ionizátorem. A jelikož ani zapnutí tří úsporných žárovek při svícení všemi ostatními nevyhodí šestiampérovy jistič, odhaduji proud při startu na 1 A (při napětí 230 V). Takže potom se na start spotřebuje 230 Ws a to odpovídá asi deseti sekundám svícení. Dejme tomu, že jsem něco zanedbal nebo špatně odhadnul a náročnost startu bude třikrát větší, potom bude ekvivalentní třiceti sekundám svícení, takže např. v koupelně bude spotřeba úsporné žárovky dvakrát větší než normálně, pokud v ní budeme svítit vždy půl minuty. To posune návratnost na přibližně 1200 hodin. To je stále docela slušné.Možná ten proud zkusím i změřit, ale chtělo by to něco lepšího než průměrný multimetr.[3] Světlo z úsporných žárovek mi připadá velmi příjemné a nezaznamenávám rozdíl oproti běžné žárovce. Ale obyčejné zářivky mi docela vadí. Ani se nebavím o těch starých chrčících a blikajících, ale i ty moderní čistě bílé mi nejsou moc příjemné. Žádné potíže v rodině jsem nezaznamenal.[5] To je skutečně problém zářivek. Zkoušel jsem to teď digifoťákem na našich úsporných žárovkách a zmiňovaný efekt jsem nezjistil. Frekvence bude asi tak velká, že to nemáme šanci zaznamenat, snad ani podvědomý vliv to mít nebude. Možná to bude problém pouze nekvalitních žárovek, kde výrobce šetří na vysokofrekvenčním měniči.

lukyn.v – WWW – 10.1.2006

[4],[5] Hmm, zajímavé. Takové rozdíly - oscilace, vybuzení plynu apd. - mezi klasickou trubicovou zářivkou a úspornou žárovkou by mě celkem zajímaly.

pep – 10.1.2006

pekny clanek! jak zde jiz bylo uvedeno, zatim jsem tomu setreni veril, ted mam i data. Diky autore. Zarivky se snazim pouzivat take hezkych par let a o poruchovosti tech levnych je to zcela pravda.Jenom bych pro uplne energeticke vydaje zminil rozdil surovinovych vydaju na vyrobu zarivky a zarovky. Rozhodne bude vetsi spotreba energie (a tim i uhli) na vyrobu zarovky nez zarovky.Ohledne blikani zarivek.... Neni to nahodou tak, ze proud v zarivkach je stridavy? A ze drive se klasicke trubkove zarivky vyrabeli s frekvenci vyboje 50 Hz jako ma elek. sit? A dnes se frekvence elektronicky zvysuje?Ohledne tech stroju a osvetleni. Je tusim, ze je dokonce i zakonem zakazane pouzivat zarivky u rotujicich stroju. Opravdu takovy soustruch otacejici se 50 x za sekundu a osvetleny zarickou s 50 Hz vypada opravdu jako necinny. nevite, jak je to presne s likvidaci zarivek? je tam myslim rtut, ne? takze se museji specialne likvidovat.

parkis – WWW – 10.1.2006

[6] Vzhledem k vypínací charakteristice jističů nelze při takto krátkodobé proudové špičce vyvozovat žádné závěry, elektromagnetická spoušť v jističi vypadne až asi při desetinásobku jmenovitého proudu a tepelná spoušť i při dvojnásovném přetížení vydrží několik sekund. Nicméně 1A by reálný být mohl, neříkám že ne :)[5] Klasické zářivky skutečně "blikají", problém to je tam kde se používají dvoupólové synchronní motory - tam je nutné prostor osvětlovat alespoň ze dvou zářivek připojených na různé fáze aby se efektu zastavení zabránilo.

Pavel – 11.1.2006

Nijak jsem si to neověřoval, ale narazil jsem na informaci, že na rozsvícení žárovky je zapotřebí tolik energie, jako na deset minut svícení, u zářivky to je hodina. Takže já na místech, kde se rozvěcuje na kratší dobu (např. záchod) mám žárovky, jinde mám kompaktní zářivky, které svítí téměř pořád.

Martin – WWW – 11.1.2006

[8] Energetickou náročnost do výroby jsem záměrně v článku nezmiňoval. Myslím, že se jednoznačně promítá do ceny žárovky, takže se zahrnutím energetické náročnosti výroby začneme přírodu šetřit po šesti stech hodinách provozu. Otázka likvidace by mě také zajímala.[9] Doufal jsem, že by jistič za sekundu vypnout zvládnul. Díky za informaci.[10] To by znamenalo, že za zvýšenou spotřebou nestojí jen zážeh žárovky, ale i její běh chvíli po startu, protože energie za deset minut provozu v jedné sekundě by jističe už nejspíš vyhodila. Osobně tak velké spotřebě nevěřím. Raději to skutečně naměřím, ať nedebatujeme bez dostatku informací.

ald – 12.1.2006

Bezva clanek. Mame je taky v obyvaku uz nekolik>6 let a zatim jedou.Ale odpad je to rozhodne vetsi nez klasicka zarovka. Kdybych to mel brat hodne tolerantne, tak energeticka narocnost na vyrobu = energeticke narocnosti likvidace. Pak prirodu zacnem setrit po 1200 hod. provozu.Holt aby se vyplatila opravdu musi vydrzet. ;)

Martin – WWW – 12.1.2006

[12] Kdyby energetická náročnost likvidace odpovídala náročnosti výroby, tak podle nastavených kritérií bychom přírodu šetřili po 300+300+300=900 hodinách.

Martin – WWW – 12.1.2006

[12] Omlouvám se, to co jsem napsal v [13] je blbost a to hodně velká. Nevím, kde jsem na tu třístovku přišel. To, co píšeš, je pravda.

ald – 13.1.2006

Jo to me taky nebylo jasny kde si to vzal. :) Ale to je jedno. Ani to co jsem napsal neni moc pravda, ale spis takovy laciny nastrel. Energetickou narocnost vyroby a likvidace neni dobry prehlizet, zvlast kdyz trubice obsahuje pary rtuti. Likvidace takovyho odpadu neni nejjednodussi. Pak tu mas vyrobce nekvalitnich zarovek(co do odpadu shodnych) a spoustu neinformovanych lidi, kteri se budou snazit usetrit. Globalne vzato to neni tak velka slava.Zajmavy by bylo porovnat pokles prodeje klasickych zarovek v zavislosti na stoupajici prodejnosti uspornych zarivek. Z toho by se to dalo dobre zjistit.Ale jak se zda, tak se vyplati.

Kunowski – 13.1.2006

Mam laicky dotaz: jak je to s teplem, ktere vydava bezna zarovka? Jakkoliv je prispevek zarovky na vytapeni bytu asi minimalni, nesnizuje tento rozdil mezi beznou zarovkou a usporkou zase trochu vyhody uspornych zarovek?Dokazete nekdo napr. odhadnout/spocitat, kolik kWh "usetri" na vytapeni rekneme 100W obycejna zarovka?Vubec tim nechci rict, ze usporne zarovky jsou fuj; prave naopak. A tenhle clanek me asi popostrci k tomu, abych je pouzival jeste vice nez dosud. Ovsem: duveruj, ale proveruj :-)

Martin – WWW – 13.1.2006

[16] Příspěvek žárovky k vytápění rozhodně není zanedbatelný. V podstatě všechna energie vstupující do žárovky (ať už úsporné nebo běžné), se ve finále promění v teplo a z drtivé části v osvětlované místnosti. Problém je v tom, že žárovka je z hlediska šíření tepla v místnosti zcela nevhodně umístěna u stropu, čímž se její přínos k vytápění z hlediska tepelného komfortu silně omezuje.Exaktně přísos asi vyčíslit nepůjde, protože něco takového by se asi hodně špatně měřilo. Každopádně "vytápění žárovkami" zvyšuje užitečné množství spotřebované energie u všech žárovek, ale jelikož topení elektřinou je v současnosti výrazně dražší než jinými způsoby, tak i na topení běžnými žárovkami oproti úsporným proděláváme.

JT – 16.1.2006

Existují zářivky s rozumným CRI? (http://en.wikipedia.org/wiki/Color_rendering_index) Pod běžnými úspornými zářivkami vypadá pleť, ovoce, maso ale hlavně víno nehezky. Udává nějaký výrobce úspornýc zářivek CRI? Na chladnější nebo teplejší tón si oči přivyknou, na nepěkné barvy způsobené čárovým spektrem zářivky ne :-(.

Martin – WWW – 16.1.2006

[18] Udávání CRI u úsporných žárovek jsem nezaznamenal, ale také jsem si nevšimnul, že by pleť, ovoce, maso nebo víno vypadalo nehezky. Asi se to liší typ od typu. U kvalitních žádné problémy neregistruji.

JT – 17.1.2006

Vypadá to tak, že kvalitní úsporné zářivky Philips mají CRI 82, Osram udává min. 80, GE Lightning také kolem 80 - to je zřejmě stav dnešní technologie. Staré bílé zářivky měly CRI kolem 60, takže je to určitě pokrok. U všech výrobců se dočtete, že jejich zářivky s CRI 80 vykreslí barvy pěkně. Několik obrázků spekter různých světelných zdrojů je na http://www.creative-minds.info/Lorelei/Light.htm . Schválně si srovnejte spektrum v zelené a červené oblasti denního světla, klasické žárovky a třífosforové zářivky s CRI 80. Tyhle obrázky odpovídají pozorování, že červené víno nemá pod světlem úsporky jiskru a sytou barvu, je temné (zdůraznění zelené oproti červené složce spektra). Barvocit je určitě individuální záležitost, co jednomu vadí, druhý může považovat za výhodu (krásně zelené listy květin ;-) ). Již dnes se vyrábějí zářivky s CRI přes 90, našel jsem je však jen v trubicovém provedení (http://www.truesun.com/TrueLite/truelite.htm), jejich cena několikanásobně přesahuje cenu klasických trubic a to by mohlo být důvodem, proč se tato technologie nepoužívá u úsporek. Možná by se ekonomická návratnost posunula do diskutabilních oblastí a ekonomická návratnost je právě to, co úsporné zářivky prodává.Ještě jedna věc, kterou se mi nepodařilo při tom všem hledání zjistit, je otázka emisí UV-A a UV-B. Všechna spektra, co jsem viděl, končí před UV oblastí. Uvnitř zářivky se ale UV záření produkuje a žádný luminofor nezachytí 100%. Podařilo se někomu zjistit, jak je to s opalováním a dezinfekcí UV zářením v domě osvětleném úspornými zářivkami? (Vidíte, neuvádím to jako jasnou nevýhodu, někdo to může považovat za pravý opak ;-) Co na to ale říká sítnice za v přítmí roztaženou zornicí?)JT

Martin – WWW – 17.1.2006

[20] Děkuji za velmi zajímavé doplnění a odkazy. Vidím, že lze zjistit ještě mnoho zajímavých informací. Bohužel výrobci hodnotu CRI na krabičkách žárovek (kam jsem se včera díval), neuvádí, a tak se zákazník podle toho rozhodovat nemůže. Mezi lidmi bude také velmi malé povědomí o tom, co CRI je. Například já jsem o tom poprvé dověděl včera zde.S tím opalováním a desinfekcí UV zářením by mě to také zajímalo. ;-)

Pavel – 18.1.2006

[20] Pokud vím, tak samo sklo dobře pohlcuje UV záření, takže žádné další fitry asi nejsou zapotřebí. Znáte ten vtip: Studentka u zkoušky z optiky čeká na vyzkoušení, a protože je krásný letní den, vystáví tvář slunečním paprskům procházejícím přes okno. Skoušející se zeptá: "Opalujete se?" Ona odpoví: "Ano." "Tak přijďte ještě jednou."

JT – 19.1.2006

Zářivky každopádně v oblasti UV-A něco vyzařují, viz. studie http://www.hpa.org.uk/radiation/understand/radiation_topics/ultraviolet/uv_from_lamps.htm a http://www.inchem.org/documents/ehc/ehc/ehc160.htm . Může nějaký fyzik srovnat uváděné intenzity například se slunečným dnem, klasickou žárovkou, nebo něčím jiným představitelným? První studie uvádí i přepočty na procento zvýšení rizika výskytu rakoviny kůže a dochází k závěru, že zářivkové osvětlení v zaměstnání nepředstavuje žádné akutní riziko a nepředstavuje VÝZNAMNÉ chronické riziko. ?! Jak velké riziko onemocnění rakovinou je pro vás ještě nevýznamné? Ve druhé studii je také tabulka absorpce záření stínidlem, skleněné stínidlo snižuje vyzařování v UV oblasti zhruba 100x. Sklo zářivky je tenoučké, zřejmě stojí za to nebrat na lehkou váhu instrukce přiložené k zářivkám bez integrovaného stínidla - používat pouze ve svítidle se stínidlem.

Martin – WWW – 19.1.2006

[23] Studie jsou to zajímavé, ale podle mě je nelze aplikovat na u nás dostupné úsporné žárovky. V první studii vůbec typy zkoušených žárovek neuvádí (ale z kontextu vyvozuji, že se zabývá trubicovými zářivkami) a druhá se zabývá vysokovýkonnými zářivkami, které doma nikdo používat nebude. Jelikož jsou úsporné žárovky založeny na stejném principu jako zářivky, tak tam UV záření také vzniká, ovšem vzhledem k tomu, že jsou přímo určeny k osvětlování domácností, věřím (tzn. nevím to), že výrobce si s UV zářením poradil. Možná jsem jen příliš naivní.Nejsem fyzik a ani nemám žádné konkrétní hodnoty, ale jsem přesvědčen, že intenzita UV záření venku za zamračeného dne je výrazně vyšší než od jakékoliv zářivky neurčené k opalování díky tomu, že je venku za dne řádově větší osvětlení (luxy) než v místnosti osvícené úspornou žárovkou.Rád se také nechám poučit od někoho, kdo má přesnější informace.

Pavel – 20.1.2006

[23] Jak velké riziko je nevýznamné? To se dá kupodivu poměrně snadno určit. Vtip je v tom, že riziko je spojeno s každou lidskou činností (a kupodivu i nečinností) a že odstraňování rizik je opět lidská činnost způsobující nějaké rizika. V tomto konkrétním případě může být například přijatelné riziko onemocnení takové, které je nižší, než riziko smrti způsobené pádem masivního skleněného stínítka na hlavu :)

Robert Dedic – 30.1.2006

Co se týče vyzařování zářivkových zdrojů v UV oblasti, výrobci skutečně neuvádějí přesné údaje. S touto problematikou jsem se setkal při požadavku osvětlování muzejních sbírek. Nejlepší řešení je obalit zářivku nějakou folíí s UV stop filtrem. Philips nabízí například zářivku SECURA obalenou teflonem, je nerozbitná a má potlačený výstup v UV oblasti (tedy ne zastavený, jak potlačený to neuvádí). Každopádně jakékoliv sklo, i plexisklo snižuje podíl UV. Speciální skla zabraňují průniku UV úplně. Dále co se týče podání barev, bežné řady zářivek lineárních i kompaktních jsou třípásmové (/8..) Celkem dostačují, ovšem pro tiskárny, muzea, obchody s látkami apod. by se měli používat pětipásmové (/9..) a stejně nemají spojité spektrum pro dokonalé podání barev. Jsou provozy, kde je nutné používat pouze žárovky - například kontrola diamantů. Do obývacího prostoru a na čtení, tedy rozhodně žárovku! Vlastní spotřeba osvětlení je v rámci domácností celkem zanedbatelná proti ostatním spotřebičům (lednice, pračka a spol.), do sklepa a na chodbu zářivku. Ale pozor také se vyrábějí zářivky do solárií a na desifenkci, ty bych rozhodně nedoporučoval používat mimo odborný dohled!

Martin – WWW – 30.1.2006

Děkuji za velmi zajímavé informace.Dovolím si ale nesouhlasit se zanedbatelností spotřeby žárovek. Při osvětlení bytu mohou spotřebovávat 300 až 500 W po několik hodin denně, což jsou na ročním účtu za elektřinu několika tisícové rozdíly oproti zářivkám. Uznávám ale, že v muzeích, obchodech a podobných je úspora zářivkovým osvětlením mnohem významnější.

Petr Fifka – 31.1.2006

Super clanek, diky Martine. Jeste se tu ale nikdo nezabyval barvou a intenzitou svetla vzhledem k cene usporne zarivky. Koupil sem uz spoustu levnych i drahych zarivek a moje zkusenost je nasledujici. Vetsina levnych zarivek ma nizkou intenzitu a velmi studenou barvu. Existuji vyjimky, ale velmi tezko se hledaji. Intenzitu ani barvu proste v obchode osvetlenem tisici wattu neuvidite. A tak nezbyva nez koupit a uvidi se. Naopak s drazsimi az velmi drahymi znackami jako Philips a Osram mam jen dobre zkusenosti. I nizsi wattaz vetsinou odpovida intenzitou i barvou adekvatni zarovce. A nakonec moje volba padne vetsinou na Osram Dulux, ktera mi dle cen a vykonu pripada jako nejvyhodnejsi koupe.

Martin – WWW – 31.1.2006

[28] Děkuji za uvedení praktických zkušeností. U dražších výrobců je také výhodné, že je často možné si vybrat žárovku s požadovanou teplotou světla - alespoň teplé/studené.

JT – 26.2.2006

Doplnění: Všechny kompakty OSRAM do patic E14/E27 jsou třífosforové s CRI=82. OSRAM dělá i zářivky s CRI 92 (řada De Luxe, trubice 16mm a 26mm) a CRI 97 (žada Biolux, trubice 26mm), ty jsou ale jenom v trubicovém provedení. Tabulka provedení je na http://osram.com/pdf/service_corner/farb_lumenkarte.pdf . Dosud jsem nenašel kompaktní úspornou zářivku s CRI > 82 (Philips, OSRAM, Sylvania). Třífosforové teplé a studené bílé mají CRI=82, mezi levnými se ještě někdy objevují modrozelenobílé s CRI=70. Závěr: je jedno, jestli za úsporku zaplatíte stovku nebo čtyři, světlo je stále stejně nekvalitní. Lišit se bude jen životnost, podle použitých komponent a zapojení předřadníku (http://pavouk.comp.cz/hw/lamp/index.html).

Jirka – 1.3.2006

Na univerzitě ve Zlíně se právě rozbíhá projekt, kde je možno spouštět reálné experimenty. Jeden z nich se týká právě svítivosti obyč a úsporných žárovek. Takže si každý může ověřit, jak to je. Více na http://195.178.95.248/DE9Main.html

Ladislav – 11.3.2006

Usporné žárovky-zářivky už používám v domě už asi13 let.Vždy v Otevřených svítidlech a jejichživotnost je cca 2 roky.Nikdo z nás neoslepl a jejich cena je dnes víc jak příznivá a životnostu neznačkových je skoro vzhledem k ceně stejná ne-li výhodnější.Osvítím dum v 7 místnostech 100Wza hod. po dobu 4 hod.denně.Kvalita světla je uobojích druhu skoro stejná.To je moje zkušenost za těch 13 let.

Zdeněk – 5.4.2006

Moje zkušenost s úspornými žárovkami je: v roce 1990 jsem zakoupil úspornou žárovku Osram Dulux EL 23W/230V v ceně 499,-- Kč. Do nešního dne je plně využívána, ovšem svítivost se nepatrně snížila. Půměrná denní svítivost je cca 4 hod a spínání asi 30x denně.

Zdenek – 16.4.2006

Prosím Vás,kde jste přišli na to jakou intenzitou úsporná žárovka svítí. Koupil jsem jich už asi patnáct v cenové relaci od 50Kč., do 300Kč. a bohužel všechny svítily stejně, chci tím říct,že žárovka 24W,která má svítit jako asi 150ti watová obyčejná žárovka,podle mě svítí jako čtyřicítka. Lepší zkušenost mám s úspornou žárovkou 32W,která už přece jen trochu svítí,přirovnal bych ji asi tak k 75w žárovce. A když jsem měřil odběr u 24W úsporky, přepočtem jsem naměřil 11W.

Martin – WWW – 17.4.2006

[34] V mém případě jsem při náhradě dle běžně uváděné tabulky žádný pokles svítivosti subjektivně nezaznamenal. Na dálku nemohu soudit, ale podle naměřeného odběru bych možná zkusil hledat chybu v elektroinstalaci (nebo měření).

Kevin – 3.10.2006

Chyba bude v mereni. Menic zarivky ma impulzni spotrebu jdouci az do VF a to neni zrovna easy na mereni pomoci digitalniho multimetru. Holt na nektera mereni je stary dobry wattmetr jeste dobra vec...

Honza – 20.10.2006

Moc pěkný článek.. Jenže spořivé žárovky se vyrábí jen do 29W a při tokovémto světle se po večerech prostě nedá nic dělat. Já potřebuji dot čast rýsovat případně čít technickou literaturu a to je při této žárovce, i když jí mám od psací plochy 1m vzdálenou, velmi nepříjemné.

DRK – 20.10.2006

Bohuzel osobne mam s uspornymi zarovkami negativni zkusenosti. Zadna (at jez levna za 70 ci draha za 400Kc) nevydrzela dele nez pul roku a tech proklamovanych 6az12000hodin povazuji za vtip... obecne mi vydrzeli zhruba tak stejne, jako obycejne zarovky...Navic nadbytecna energie zustava v dome ve forme tepla (nikam se neztrati) a zajimalo by mne nakolik je vyroba uspornych zarivek narocnejsi (a jejich likvidace) oproti klasickym (nakolik je to skutecne ekologicky setrna technologie).Aby to nedopadlo jako se solarnimi panely, ktere sice vyrabeji ekologicky cistou energii, ale jejich vyroba ekologicky cista neni ani nahodou...

HonzaM – 20.10.2006

Jeden důvod, proč používat klasickou žárovku místo zářivky bych měl - ve všech ložnicích totiž mám instalované stmívače :-)Jinak článek je příliš jednoduchý, než aby to byla pravda, viz komentáře k náročnosti výroby, k likvidaci, životnosti. Mám zhruba polovinu žárovek úsporných, ale že bych byl dokonale přesvědčený o tom, že dělám dobře, to ani náhodou...

Josef – 20.10.2006

Já mám připomínku k použité terminologii. Zde popisovaný zvětelný zdroj se jmenuje "kompaktní zářivka". Výraz "úsporná žárovka" je nebetyčný blábol hodný absolventa pomocné školy.

kos – 4.11.2006

Hezké úvahy a zkušenosti! Rád bych někde zjistil závislost (graf) životnosti těchto "úsporných žárovek" na počtu rozsvěcování. Jistě to někde někdo ověřoval, např sám výrobce. Náročnost je jen časová. Díky.

Sláva – WWW – 12.12.2006

Vážení přátelé, až na několik příspěvků je větší část úplně mimo realitu, používá zavádějící údaje a není korektní. Jestliže někdo napíše, že 15W a 24W kompakt svítí stejně, ať drahý, či levný, je to stejné, jako tvrdit, že nás sociální demagogie přivede k rozkvětu. To je prostě nesmysl. Poměr ekonomie svícení u žárovky a kompaktní zářivky je skoro 1:5. To jest - 100W žárovce odpovídá (skoro!) 20W kompakt. Jestli někdo použije 29W zářivku a nevidí na rýsování, pak to není ta pravá. Navíc 29W typ je mimo normy a určitě stál ne více než 30 korun. A tady jsme u jádra věci. Renomované firmy jsou General Electric, Osram, Philips, Sylvania. Všechny vyrábějí kompakty ve 3 kategoriích. Špičkové - kolem 300,-. zjednodušené cca 150,-, instant 90 - 110,-. Liší se počtem možných sepnutí (Osram udává PŮL MILIONU zapnutí bez vlivu na deklarovaný život, podobně jako G.E.). Všechny ostatní uvedené parametry - spotřeba, světelný tok, život VŽDYCKY odpovídají skutečnosti. Druhá řada jsou tzv. typy ECONOMY. Mají zjednodušenou elektroniku, studené starty. I tady všechny parametry odpovídají, ale výrobce udává počet zapnutí za den a průměrnou dobu zapnutí v hodinách denně, aby byly dodrženy deklarované parametry. Třetí typ je ještě víc zjednodušený, většinou vyráběný v Číně, ale i v Indonezii, na Filipínách apod. Taky mají jen cca 3000 hodin. Počet zapnutí celkem nesmí být vyšší než 800 - 1200x. Ještě to nejsou příšerné sračky, ale už je za ně skoro škoda peněz. Navíc jsou citlivé na kolísání napětí. Rychle ztrácejí světelný tok. A nakonec jsem si nechal noční běsy poučeného zákazníka. Ty, co stojí 29,-, 45,-, 64,- a podobně. Pokud náhodou svítí ještě při nákupu a odnesete si je domů, počítejte prakticky ihned s problémy. Pominu naprosté výjimky, ale zobecném naše zkoumání. Máme ověřeno, že mají 2x i 3x vyšší spotřebu než ty dobré. Svítí hroznými barvami a odstíny bílé, vždycky mnohem méně a nesrovnatelně s těmi drahými. Rychle stárnou a černají. Ruší rozhlas a televizi. Jenže nikdo z těch, co si je koupili, neuznají, že je to jejich osobní blbost a zavrhnou šmahem všechny kompakty jako špatné, vadné atd. Já jsem od roku 1981, kdy jsem je prvně nasadil v bytě, měnil jen 3 kusy. NEMÁM CELÁ LÉTA V BYTĚ JEDINOU ŽÁROVKU! Jen kompaktní a trubicové zářivky! Jo - a při zapínání se spotřeba zvyšuje naprosto nepatrně a jen na desetiny vteřiny. Ty nejlepší se rozsvítí až po nažhavení (ca půl vteřiny) a pak, protože obsahují amalgam se do plného světla rozjíždí třeba 2 - 3 minuty. Amalgam pohlcuje a pouští rtuť podle potřeby a okolní teploty. Jsou velmi ekologické, protože za studena prakticky žádnou volnou rtuť neobsahují.Zkuste si jednoduchý test. Našroubujte 30 cm od sebe obyčejnou žárovku a kompaktní zářivku, zavěste nad stúl, na který položíte barevný časopis. Pak je přikrejte, aby nebyly vidět (důležité z psychologického hlediska!!), oddělte třeba papundeklem a nechte porovnat neinformovaným pozorovatelem. Musí samozřejmě svítit stejně silně (20W zářivka, 100W žárovka, nejlépe opálová). Pokud na první pohled vy, nebo hodnotitel pozná rozdíl a určí, kde je kompaktní zářivka, je cosi shnilého ve vaší nákupní strategii. Také se vyrábějí zářivky nejen TEPLE BÍLÉ (2700 Kelvin), ale i bílé (4000K) a denní (6500K). Ale i reflektorové jako žárovky, a s různě velkými a různě tvarovanými baňkami. Dodávám jen, že kromě této reakce bohužel nemohu reagovat na vaše případné dotazy, zejména, pokud by vyžadovaly rozsáhlé úsilí. Ale napsat sem jsem musel, protože mi to lezlo krkem, co může někdo napsat. Světelná technika je obor, kterému se věnuji - viz odkaz na web, kde najdete proč to tak je.

DRK – 15.12.2006

"Slava: Promiňte, ale napsal jste nesmysly na tyto stránky: http://www.techblog.cz/veda/komentare/1136847349.html. Vyvracím je tamtéž, přečtěte si."Je mi lito ale vas prispevek nijak nereaguje na to co jsem napsal (ja o voze Vy o koze) ... Ja tu mluvim (pisi) o svych zkusenostech. Jestlize je na vyrobku napsana zivotnost 8000hodin (osram) a krome vykonu prikonu 20W nic dalsiho (tedy je tam jeste zelena sipka A), potom nevim kde berete deklarovanou zivotnost pul milionu sepnuti... a o tom ze uvadene udaje presne sedi mi neco vykladejte v okamziku kdy uvedena zarivka leti po pul roce do kose.... Mmchodem pouzivam zarivky delsi dobu do akvarii a tudiz vim, ze po pul roce maji zcela jinou svitivot, nez na zacatku svoji zivotnosti... Pokud by "kompaktni zarivky" fungovali jak v reklame (nebo jak se nam snazi vtloukat do hlavy nekteri zeleni) tak bychom davno vsichni nepouzivali nic jineho (pokud by ta zarivk a vydrzela jak Vy pisete nekolik let tak jak to ze jsou vsechny davno v kosi)... ERGO jdete si delat marketing na TV NOVA....Mmchodem konkretni rozdil v ekologicnosti vyrobku jsem od nikoho zatim neviděl.. Sem totiz nespada jen pripadna usetrena elektricka energie, ale i vyroba a likvidace daneho vyrobku a ty jsou jak znamo u technologicky slozitejsich zarizeni narocnejsi a zatezuji prirodu znatelne vice.

Sláva – 4.1.2007

KOMPAKTNÍ ZÁŘIVKY S INTEGROVANÝM PŘEDŘADNÍKEM ELEKTRONICKÝMRozměrům žárovek se začínají přibližovat typy, které jsou nedělitelným celkem kompaktní zářivky a předřadníku. Použití je naprosto stejně jednoduché, jako u žárovky. Mají běžnou šroubovací patici. Důležité je, že jsou prakticky necitlivé ke kolísání napětí. Většinu typů lze navíc provozovat i na stejnosměrné napětí (podle doporučení výrobce!). Nenajdeme u nich stroboskopický efekt - jsou napájeny frekvencí kolem 35kHz. Vydávají velmi málo tepla a proto jsou vhodné do všech objímek, ať je na nich napsáno jakékoli příkonové omezení. Standardní životnost je 12000 hodin, přičemž je dobré kupovat pouze značkové typy, samozřejmě dražší. Firma OSRAM například zaručuje udávanou životnost při půl milionu zapnutí. Dobré kompaktní zářivky jsou i dobře kompenzované a mají vysoký účiník. V současné době se ve všech koutech světa vyrábí nepřeberné množství kompaktních zářivek s integrovaným elektronickým předřadníkem, které se objevují i v našich obchodech. V záplavě nabídky se těžko orientují obchodníci, natož pak neinformovaný laický spotřebitel. Určitým vodítkem může být cena, nápovědou je i jméno a značka výrobce. Je nutno především upozornit na kompaktní zářivky neskutečně špatné kvality, které oslňují jen nízkými cenami. Nenajdeme u nich jméno výrobce, ani zemi původu. Jejich životnost obvykle nedosahuje ani poloviny deklarovaných hodnot. U nejlevnějších kompaktních zářivek se díky širokopásmovým luminoforům shledáváme s otřesnou barvou světla, s mizerným barevným podáním.Existují dvě základní řady. Mezi novější produkty patří zářivky INSTANT (ECONOMY) s okamžitým startem. V první řadě byly vyvinuty jako levné verze kompaktních zářivek s teplým startem. Jsou vhodné pro užití v místech s okamžitou potřebou světla (typicky schody do sklepa). U prvních zářivek INSTANT byla životnost studenými starty zkrácena asi na 3000 hodin. V současné době je u výrobků renomovaných firem dosahováno slušných životností. Ale stále není dost dlouhodobých zkušeností, různí zákazníci mají různé zkušenosti. U zářivek G.E. výrobce zaručuje určitý počet cyklů. Kvalita kompaktních zářivek typu INSTANT a ECONOMY od různých firem není ověřena, nebyla srovnávána, není zde uvedena a neznamená to tedy automaticky, že jsou špatné. V poslední době se v této kategorii objevilo velké množství typů čínské výroby KANLUX XEU, které se vyznačují neuvěřitelně malými rozměry (menší než standardní žárovky!), s deklarovaným životem 8000 hodin. Podle zkušeností za jeden rok provozu se zdají mít docela slušnou kvalitu. Velkým množstvím závad, krátkým životem a významným černáním trubic se naopak vyznačují reflektorové typy R63 a R80 TS Electronic (výrobce neznámý, dovoz SRN). Těžko zařaditelným speciálem je MICRO-LYNX F (Sylvania), integrovaný systém s příkonem 7W, vlastně celé svítidlo, extrémně ploché, se zářivkou T2 tvaru meandru. Připojuje se jednoduše pomocí bajonetu do umělohmotné patice. Život 6000 hodin. Nepříjemná je vysoká cena, zvláště je-li požadováno zabudování do svítidla DOWNLIGHT. Kompaktní zářivky s teplým startem jsou naopak dostatečně prověřeny mnohaletý-mi zkušenostmi na tisících exemplářích (mimo jiné ze sponzorované akce ČEZ, a.s.). Bez výhrad můžeme doporučit DULUX ELECTRONIC, výrobek Osram a RALUX QUICK od Radium, stejně jako zářivky Tungsram/G.E. BIAX ELECTRONIC a zejména poslední typ BIAX Q s osmi trubicemi, plněný amalgamem, který se objevil v novém provedení. Další kompaktní zářivky na trhu jsou například Philips PLE/T se třemi trubicemi tvaru podkovy. Ze značkových typů se naposledy objevily a byly testovány zářivky KANLUX, přijaté s určitou skepsí, které ale patří spíše mezi lepší položky sortimentu. Zvláštností jsou kompaktní zářivky s čidlem. Při snížení hladiny osvětlení pod určitou hodnotu se rozsvítí. Mají jistou setrvačnost, takže nezhasínají při náhodném osvícení čidla. Zatím byly prověřeny výrobky Sylvania MINI-LYNX AUTOMA-TIC a Osram SENSOR, které splňují všechny požadavky na výrobek kladené. Osram vyrábí ještě typ se dvěma úrovněmi osvětlení. Firma Sylvania přivedla na trh kompaktní zářivky MINI-LYNX PASTEL, svítící v tlumených barvách žluté a oranžové. Hodí se pro intimní osvětlení společenských prostor.STROBOSKOPICKÝ EFEKT může být nepříjemný při osvětlování pohyblivých částí točivých strojů. Při určité rychlosti otáček se může zdát, že se součást nepohybuje a může dojít k úrazu. Jev známý dobře z kina nebo z televize. Odstraňuje se různými způsoby - zapojením svítidel do protifáze, speciálním zapojením s kondenzátory, atd. Nejúčinnější je zapojení s elektronickými předřadníky, které zajišťuje měkké starty a zvýšenou hospodárnost provozu.Kompaktní zářivky v naprosté většině nahrazují barvou světla žárovky (2700K). Nejen v Japonsku je řada lidí, kteří mají raději studenější odstín světla. Proto se kompaktní zářivky také vyrábějí s barvou světla CHLADNÁ BÍLÁ (cca 4500K) a dokonce DENNÍ (6500K). Osvědčily se typy Osram DULUX EL a GE BIAX, které jsou vyráběny v obou již uvedených odstínech. Jsou výborné třeba pro osvětlení pracovní plochy. Vhodné jsou také pro osvětlení květinového stolku nebo vitríny (dává vyniknout přirozeným barvám). POZOR - jedna taková zářivka na velkou místnost je málo! Pro úplnost musíme zmínit kompakty s plným spektrem a také typ GRO pro osvětlování rostlin a akvárií. Vyskytují se i v provedení black light blue.Podle tvaru rozlišujeme navíc kompaktní zářivky reflektorované a tzv. GLOBO, ve velkých kulatých baňkách s velmi měkkým světlem. Velikostí i tvarem se blíží žárovkám typy AMBIENCE různých výrobců. Obdobné zářivky vyrábějí i další firmy, například Philips DECOR, nebo Matsushita. Spirálovitě kroucené trubice má NARVATRONIC, Wetra řada dalších.Nejsilnější typy na trhu (nechceme-li se zabývat hrůzami s označením EBOY 45W) jsou zářivky Osram CIRCOLUX 24W, ve tvaru volantu o vnějším průměru 23 cm, celé výšky včetně patice 10 cm. U nás byly k dostání i podobné čínské výrobky DEHUA 8W a 22W (s výměnnými trubicemi), které podle našich zkoušek měly slušnou kvalitu i životnost. Čínský trh je v posledních letech dodavatelem nejen obskurních zářivek s cenou okolo 40 Kč, ale i velmi sofistikovaných integrovaných systémů. Zcela mimořádné kompaktní zářivky byly vyvinuty v Číně ve spolupráci s Fudanskou universitou. Jsou to vůbec nejsilnější známé typy, s příkony od 30 do 120W, s účinností 60 lm/W a životem 10000 hodin. Mají různě tvarované trubice, od klasického přímého tvaru přes masivní rozměrné spirály až po tvar lotosového květu, s příkonem 120W. Zatím nejsilnější známé kompakty mají příkon až 300 W. Na našem trhu je po podobných typech zřejmá poptávka, ale není jistá certifikace

Sláva – 4.1.2007

Pane DRK. Ani se mi nechtělo reagovat, ale pro ty ostatní musím. Nechte si svoje hloupé urážky a invektivy pro svojí babičku. Pokud budete kupovat kvalitní zboží, nestane se vám, aby po půl roce svítila zářivka v akváriu jinak nebo dokonce méně. Já se zabývám světelnými zdroji od roku 1962 a měl jsem v ruce skoro všechno co svítí, nehledě na to, že jako nezávislý auditor těžko budu dělat reklamu nějaké sračce. Že jste neslyšel o půl milionu sepnutí bez vlivu na životnost je jen znak vaší ignorance, neboť při podrobné znalosti věci byste se to dověděl. Na další vaše nápady nebudu reagovat, neboť je to ztráta času

Martin – WWW – 4.1.2007

[42], [44] Děkuji Vám Slávo za velmi hodnotné příspěvky, které v mnohém převyšují i informační hodnotu článku.

Madla – 12.1.2007

Dobrý den,dnes jsem si koupila úspornou zářivku a po přečtení článků vidím, že jsem udělala chybu, protože to byla jedna z levnějších. Prodavač na mě byl protivný, na mé neodborné dotazy se tvářil, že jsem husa a nebyl ochoten mi nic pořádně vysvětlit, tak jsem naletěla. Nicméně jednu takovou zářivku už jsem si koupila před deseti lety (stála tenkrát 360 Kč) a vadilo mi, že dlouho trvá, než se rozsvítí a zdálo se mi, že svítí málo, i když to měla být jako 100 W žárovka. Po přestěhování do jiného bytu už nesvítila, nevím proč, asi se jí stěhování nelíbilo. Tenkrát jsem rozhodně její cenu nezúročila. To mě na delší dobu od úsporných zářivek odradilo, ale dnes vím, že byla umístěná ve špatném typu svítidla, tedy spíš stínidla. Teď jsem si ale dala předsevzetí do nového roku, že postupně vyměním doma žárovky za zářivky.Nicméně mám několik dotazů:1. Prý se nemohou zářivky dávat do uzavřených svítidel, např. klasická koule na záchodě nebo v koupelně a pokud ano, jakou si tam mám koupit? Chci, aby to svítilo co nejvíce. Bohužel mám doma takových svítidel celkem dost. Hlavně s lampičkami malých rozměrů mám problém, přece kvůli tomu nevyhodím svítidla? Ze zkušenosti vím, že většina bytových svítidel, která se prodávají, je určena max. na žárovky 60 W, (mají plastové objímky; velmi dlouho jsem už před 13 lety sháněla kuchyňský lustr s porcelánovou objímkou na 100 W žárovku, dnes skoro nemožné) což např. ve velké kuchymi nestačí a ani v koupelně to není nic moc, pokud máte jen jedno svítidlo. Ale každý nemůže hned měnit svítidla a rekonstruovat kvůli tomu byt a elektrické rozvody. Co tedy doporučujete do starých svítidel, resp. starých interiérů, kam se ani moderní svítidla a typy osvětlení nehodí, jaké úsporné zářivky tam pořídit, aby z lamp nečouhaly? Asi výrobci nových svítidel předpokládají, že se v nich budou používat zářivky, které mohou mít i větší svítivost než jako 60 W žárovka v plastové objímce, ale při koupi lustru to většinou žádný prodavač nedoporučí. Například klasické lampičky nad postel nebo nad stůl s klipsem, do kterých se dávají takové ty ploché uvnitř postříbřené žárovky, těch jsou plné obchody, co tedy dávat za úspornou zářivku do nich. Jsou tedy zářivky vhodné jen pro rozptýlené světlo nebo se hodí i do svítidel zacloněných, nechci přímo říkat bodových, ale do starých typů stolních lamp?2. Mám starý krásný lustr na 8 žárovek svíček s miňonkovým závitem 60 W, toho se rozhodně nechci zbavit, ale nechci ho také hyzdit, jaké úsporné zářivky tedy použít do něj? Tohle už nakousli panové Bursík a Klaus na hradě.3. V polovině bytu (obytné pokoje) mám zatím staré elektrické vedení a žárovky zde praskají o sto šest, hlavně v tom velkém již zmiňovaném lustru. Pro příklad vysavač, pokud je spínačem zapnutý (což se na něm nedá poznat) a dám ho rovnou do zásuvky, zde vždy vyhodí jistič. V druhé polovině bytu (té užitkové, kde je více spotřebičů) už mám vedení nové. Mám vyměnit žárovky za zářivky jen v té nové části a až předělám i další vedení, tak v tom pokračovat i v pokojích, nebo staré vedení úsporným zářivkám nic neudělá? Děkuji za odpověď a omlouvám se, jsem pouhý uživatel světla.Madla

Madla – 12.1.2007

Promiňte, ještě trochu mimo téma. Mají se pro úsporu energie vypínat ze zásuvky spotřebiče, kterým jinak svítí stále světýlko jako je třeba televize? Proč se tam tento režim, myslím, že se jmenuje Stand by, vůbec montuje, zdá se mi to zbytečné? Prý celá jedna elektrárna na světě dělá jen na tyhle jako vypnuté spotřebiče.DěkujiMadla

Martin – WWW – 12.1.2007

[47], [48] Děkuji za komentář a dotazy.Ad 1Nevím jak je to teoreticky, ale mám úsporné žárovky (zářivky) v uzavřených svítidlech v koupelně a na chodbě zcela bez problémů. Je fakt, že obvykle nebývají zapnuté po dlouhou dobu, takže k výraznému zahřátí nedochází.Co se žárovek do klasických svítidel týče, vím, že existují úsporné zářivky ve tvaru běžných žárovek, ale nemám s nimi žádné zkušenosti. Běžné kompaktní zářivky lze bez problémů použít kdekoliv, kde nevadí jejich vzhled či délka. Koncentraci světla zajistí dostatečně stínítko, pokud z něj ovšem zářivka nečouhá.Ad 2Tímto jsem se nikdy nezabýval, ale je možné, že existují kompaktní zářivky ve tvaru běžné žárovky i s malým závitem.Ad 3Nejsem ani z daleka elektrikář, ale úsporné žárovky mají v sobě spoustu elektroniky ke zpracování síťového napětí, že by jim "vystřelky" starého vedení vadit nemusely. Doporučoval bych pro jistotu vyzkoušet krátkodobě s jednou kompaktní zářivkou, zda ji to nějak neublíží a pokud ne, nasadit více. Otázkou však je, jaký vliv bude mít staré vedení na dlouhodobou životnost.[48] Osobně nevypínám tyto spotřebiče ze zásuvky, ale "mechanicky" odpojuji od sítě vypínačem, který obvykle mají. Pokud ne, tak to nejspíš za tu práci nestojí, pokud zrovna nejedete na delší dobu na dovolenou.

Sláva – WWW – 17.1.2007

1) Ano, kompaktní zářivky mohou být v uzavřených svítidlech, zejména amalgamové typy - to jsou ty, které po zapnutí svítí hodně málo a pak se rychle rozsvítí.2) viz [44] mohou vzpadat jako žárovky a jsou přibližně i tak velké. ale ty malé nahrazují žárovky tak do 25 watt a ty velké jsou globa o průněru až 125 mm. Uvnitř najdeme klasický kompakt, nic jiného. Ale pozor - obal zachycuje tak 10% světla! Jsou i jako miňonky.3) dobré kompakty pracují v rozmezí 180-300 volt, ačkoli to výrobce neuvádí a nedoporučuje. Většinou pracují i na stejnosměrné (nouzové) napájení 220-300 volt, některé dokonce přímo na 12 volt!! Kolísání napětí a napěťové rázy absolutně nevadí (nejsou-li třeba 1000 volt samozřejmě).4) pokud odejde kompakt, může v řadě případů šikovný elektrikář použít elektroniku z něj pro napájení jiných kompaktů bez elektroniky (tzv. DZ) nebo pro trubicové zářivky s přibližně stejnými watty. Výrobce to ovšem nedoporučuje, já taky ne, ale chodí mě a mým známým desítky instalací. TOTO DĚLÁ KAŽDÝ NA VLASTNÍ RIZIKO!! musím upozornit! zapojení po opatrném rozebrání je naprosto zřejmé - 2 dráty ze sítě dovnitř, 4 dráty na elektrody zářivek ven. POZOR musí se jednat o kvalitní typy s předžhavenými elektrodami - opět viz [44].

MiG – 18.1.2007

Jako nechci vám kazit radost, ale ty "úsporné" žárovky, co se prodávají na každém rohu typu Eurolite a podobných šmejdů, tak nevydrží svítit ani 60 h natož 6000, co by měli, takže jsou nejenom výrazně dražší, ale i neekologické a hlavně jsou v nich jedovaté výpary rtuti stejně jako v zářivkách, které v případě rozbití budete dýchat. Aby člověk koupil kvalitní, tak musí pohledat a hlavně nehledět jen na cenu.A co se týče budoucnosti, tak LED stejně preválcujou VŠE.

franta – 21.1.2007

Celkem zajimavy clanek + spousta opravdu zajimavych prispevku.Zajimalo me, jak je to vlastne se spotrebou energie pri zapinani uspornych zarovek.Tady je velmi zajimavy clanek:http://irc.nrc-cnrc.gc.ca/pubs/cp/lig3_e.htmlzejmena "It is a popular myth that incandescent and fluorescent lamps should be left burning continuously to minimize lamp wear and to prevent expensive energy surges when switching. Energy surges from both incandescent and fluorescent lamp switching are too brief to appreciably affect metering. While incandescent lamps do not suffer any reduction in service life from switching, fluorescent lamps do to a small extent. Consequently, the costs of shortened lamp life should not be overlooked when considering CF lamps in applications requiring frequent switching."Takze odhad autora, ze zapinani/vypinani (rozsviceni) nema vyrazny vliv na spotrebu energie usporne zarovky, je zrejme spravny.PS: Na dvou lustrech v obyvaku mam 7 uspornych zarovek - startuji +- 1s a jistic nevyhodi (myslim, ze kdybych jich mel 20, stejne by to jistic nevyhodilo :-)) - tim si myslim, ze je znacne omezen odhad spotreby energie pri startu zarovky.

Sláva – WWW – 24.1.2007

Zvýšená spotřeba elektrické energie při startu je mýtus. Když se podíváte na start, děje se co: nějaký obvod způsobí, že se rozžhaví elektrody - wolframové spirálky s emisní hmotou. Ty mají váhu desetin gramu a odpor 3 - 6 ohm. To trvá cca 0,5 - 1 vteřinu. Pak na vrcholu některé půlvlny stříd. proudu dojde k odpojení obvodu elektrod a přepojení na hlavní výboj. U trubicových zářivek tohle zařizuje startér. Jaký asi může mít význam tato epizoda. Upozorňuji, že text nahoře není přísně technický popis, což mi určitě někdo vytkne. U kvalitních zářivek skutečně NEMÁ četnost zapínání vliv na život, respektive má, ale vzhledem ke kvalitě zdroje je vždycky dodržená deklarovaná životnost. Navenek se KZ chová prakticky jako běžný spotřebič. Naopak silnější žárovka, třeba 200 nebo 300W může vyhodit citlivější jistič, protože proudy při startu studeného wolframového vlákna dosahují v prvních setinách vteřiny až STOVEK ampér! Proto žárovka většinou shoří při zapnutí. A existují obvody, které tento problém řeší. To znamená, že reálně existuje. Na druhé straně je fakt, že pole zářivkových svítidel v tovární hale je potenciálním problémem, takže vypínače musejí být předimenzovány proudově, snad až na trojnásobek. Jenže ve fabrice nejsou svítidla kompenzována, neboť velké firmy mají centrální kompenzátorovnu. Doma to nehraje roli. A ještě k množství rtuti. Kvalitní, špičkové, značkové zářivky ať kompaktní nebo trubicové mají cca 10x menší množství než ty filipinské a brunejské! A u kompaktů často ještě rtuť je skryta ve formě amalgamu, proto po zapnutí než se amalgam prohřeje a rtuť uvolní, svítí slabě, eventuelně poblikávají a silně svítí jen u konců, zvláště je-li zima! Problémy se zimními nebo opakovanými blikavými starty řeší použití tzv. elektronického pulzního startéru - žhaví přesně podle potřeby, čím větší zima, tím déle, pak na vrcholu půlvlny vystřelí trojitý impulz a trubici NAPROSTO SPOLEHLIVĚ zapálí a to vždycky na první pokus. Ale stojí cca 170,- Kč. Jenže je na cca 1 milion zápalů. A vypadá a užívá se jako úplně obyčejný startér. Ještě dvě výhody to má. Prodlužuje naprosto šetrným startem život zářivky a na konci života, než zářivka zdechne, tak jí odpojí, aby neblikala. To má význam třeba v hospodě, 5 metrů vysoko, nebo v kanclu atd. Dáte novou trubici, startér jí otestuje a nornálně zapálí. Je to fakt chytré zařízení. Podívejte se na můj web, myslím, že tam něco o tom startéru mám.

kh – 25.1.2007

Osvětlení s vyšším CRI než 90www.nastrojezdravi.czhledám ještě další kvůli ceně, ale nenacházím. Chceme si je pořídit, přítel pracuje v místnosti bez okna a je to znát.

Králík – 25.1.2007

Nečetl jsem všechny komentáře ke článku a možná se tak budu opakovat. Nejsem odborník v elektrooboru, všechny údaje jsou zjištěny dlouhodobým sedováním a měřením v domácnosti.Při pořizování je potřeba zachovat chladnou hlavu nehodnotit jen ekonomiku a zjistit podmínky provozu a co vlastně komu vyhovuje.-četnost startů a délka trvalého svitu - od r. 1995 jsem měl první 2 značkové, tehdy dost drahé..v obývaku mám dodnes!!!! (málo se zapíná na průchody je druhý okruh s žárovkou svítí v zimě i 10h denně)stejná druhá v kuchyni byla hotová za 2 roky (svítí se daleko méně a více se spíná)-s rozšířením levných (30-120Kč)v min. létech jsem testoval a měřil různé neznačky a typy a porovnával ve stejné místnosti jejich svit (dojem - hodnotila rodinná komise)..výsledek - měření spotřeba v prvních 5minutách - všechny měly výrazně nižší spotřeby než žárovka zn. dle výkonu neznačkové lehké +odchylky (15W..16W), dojem svítivosti ..pro úsporné ekvivalenty slabší, čím studenější světlo tím horší.-test2-schodiště,na stejném vypínači 3 žárovky,obyč.ž., levná a normální úsporka..asi po roce a půl odešla levná do dalších 3 měsíců značková s pom. startem...normální 40W ž. za 9,50 tam jede už 4tý rok!!!. -levné úsporky..při neblikání z 6stejných EKO, 3 odešly mezi 1,5r - 2,5r ostatní mi zatím drží,jedna z 6 za 30Kč mi lehla po týdnu..úspěšná reklamace, vzhledem k nízké ceně je návratnost rychlá i při svitu 1h denně.-spotřeba při startu (měř. zapůjč. citlivým watmetrem - měřeno po 30s za 1. 30s již je úspora proti ekviv. žárovce dle typu kolísá kolem 50%, pak se zvyšuje +-na udanou hodnotu cca do 3 minut u všech typů)-dojem ze světla - doma se nelíbilo studené světlo. Osvědčilo se mi kombinace v jednom svítidle ekviv 100W úsporná + 25W obyč (jídelna žárovky svisle dolů pod stínidlem blízko sebe) -ekologické hledisko - přínos nespotřebovaných kWh je určitě nesporný, ale museli bychom přesně znát o kolik více energie se spotřebuje na výrobu oproti normální-zatížení přírody při masovém nasazení - odpad - oproti normální sklo+kov je zde rtuť + nějaké lumin. látky + plast + nějaká elektronika...zatím jsem neviděl žádné kontejnery na úsporné žárovky, zářivky...takže vše končí na skládkách a zatížení je bezesporu větší než u norm. žárovek (o rozdílu v event. druhotném zpracování obou ani nemluvím)Závěr: nasazení žarovek masově a za každou cenu všude + rozšíření levných ("krátkodobých")úsporek s nedořešeným sběrem a recyklací(která by podstatně zvedla cenu) při současném chování lidí, kteří to stejně narvou do kontejneru.....nevím jestli by se to nedotklo ekologie více než strohý výpočet nevyrobených kW, bez dalších nákladů na předejití nebo odstranění ekol. škod.(ještě pozn. ekon. zatím platí čím méně čehokoli se spotřebuje, tím méně se musí vyrobit a tím to je dražší-včetně energie)

Sláva – WWW – 26.1.2007

Zářivky s normovaným plným spektrem mám na krámu podle typu a příkonu od 150 do 210,- korun. Žárovky, které verilux prodává za 280 Kč mohu prodávat za max 180,-. Nevěřte všemu, co kdo nabízí.

MiG – 30.1.2007

Ano, je možné že rozdíl mezi levnou a drahou úsporkou je mnohdy skutečně pouze cena. V žárovkách se nevyznám, tak nechám poradit jiné, ale bavěj mě ty internetový kvelby, kde prodávají "Super EXTRA svítivé LED Svítilny", které už jsou na každém rohu za 50 korun i za několik set a ještě "DOČASNĚ VYPRODÁNO" :-)). No jo, čím budem bohatší tím víc holt budou obchodníci zkoušet lidskou hloupost.

DRK – 2.3.2007

Králík: Nemohu než s vámi souhlasit....Jinak bych rád dodal, že k používání zářivek nás možná dotlačí sami prodejci, prostě tím že se do oběhu dostává čím dál větší množství nekvalitních žárovek (Sláva: a ano většina lidí nemá náladu shánět zářivky ve speciálních obchodech a koupí je v hypermarketu)... Nicméně rádobyekologické řeči o šetrných zářivkách jsou z velké části jen propaganda ignorující velkou část faktů a zastiňující daleko větší problémy jinde. Vždyť jen můj osobní počítač spotřebuje více energie (za rok), než všechny žárovky v domě ......

Martin – 2.3.2007

Některé informace ve Vašem článku jsou dosti zavádějící - například ta, že pokud koupíte 10 žárovek, ušetříte desetitisíce - copak každou z těch žárovek svítíte tolik hodin? Kolik pak platíte za elektriku? Za jak dlouho se Vám každá žárovka vrátí při normálním svícení?... Myslím, že nemá cenu kupovat na všechna místa úspornou žárovku a to z jednoho prostého důvodu - jsou velice drahé. Vyplatí se tedy na místa, kde se svítí hodně. Je třeba říci, že na její úspornosti vydělá hlavně výrobce a prodejce. Martin

Martin – WWW – 2.3.2007

[59] Děkuji za podnětný komentář. Máte pravdu. Záleží na tom, v jakém horizontu sledujete úspory. Čím častěji se s úspornou žárovkou svítí, tím rychleji se peníze za její nákup vrátí. Pokud se svítí méně, znamená to, že se peníze vrátí později - třeba až za 3 roky, ale vrátí se. To, jak rychle se nákup úsporné žárovky vrátí, lze přibližně zjistit z jednoho z uváděných grafů.Vydělají na tom všichni - jak výrobci, tak prodejci, tak domácnosti - a tímto směrem by měl jít všechen vývoj. Strategie výhra-výhra je fajn.

Robert – 2.3.2007

Snažím se najít věrohodné informace o energetické náročnosti výroby úsporek. Ani úsporky totiž nepadají z nebe a musí je někdo vyrobit. K tomu je potřeba elektrika stejně jako na přípravu surovin. Nemáte někdo ponětí, jak vychází úsporka v porovnání s žárovkou v tomto ohledu? A co obsah jedovatých/škodlivých látek? Na některých el. výrobcích se např. obejevuje logo RoHS. Vztahuje se tahle regulace i na úsporky?

kudrias – 3.3.2007

zdarec,to je pěkný, že EXISTUJÍ i jiný úsporky, než 2700K, ale nejsou ve většině obchodů k dostání.Pokud někdo víte, kde v Brně sehnat značkovou úsporku 4000K, tak mi prosím napište na meil.-------dík,Love & peace

Had – WWW – 6.3.2007

Jára Cimrman věštil, že budoucnost patří aluminiu, ale to neznal polovodiče. I já věřím budoucnosti LED, ale to neznamená, že nechám svítit klasickou žárovku až do doby, kdy budu mít k dispozici levný diodový zdroj světla v patici E27. V mém domě svítí asi 10 kompaktních zářivek. Občas nějaká umře, tak sáhnu do krabice, kde mám KZ 11W i Ikea baleno v blistru po 3. Cenu si nepamatuji, ale je směšná. Od doby, co používám místo jiných levných tyhle, tak vyměňuji méně často. Na straně druhé zcela souhlasím se Slávou. Dobrý výrobek nemusí být levný, ale blbý klidně může stát majland. Co se týká recyklace, tak mi minulý týden po asi 10 letech provozu odešla 18W trubice. Vzal jsem ji do obchodu, koupil si novou a bylo samozřejmostí, že ode mne odebrali tu vadnou. To je rozdíl proti hypermarketům. Likvidace odpadu je busines a odpadáři se o něj perou jako funebráci o nebožtíky.

DRK – 9.3.2007

Na internetu jsem narazil na usporné zářivky či žárovky (ten název sám o sobě manipuluje s lidmi ale budiž) které tvrdí, že mají spektrum jako sluneční záření. Uvádí 6500K (cena kolem 500-600kc) udávaná životnost 16000h. docela by se hodilo srovnaní s obyčejnou žárovkou (ta má 4000K?) a běžnými zářivkami (2000K?). Mmchodem taky bych uvítal nějaký větší specializovaný obchod v Brně. Rovněž lze na internetu najíd popis závad na "úsporných žárovkách" a návod na opravu. Podle něj u 80% (zvláště u těch levných) odejde jen poddimenzovaný kondenzátor na vstupu, který stačí nahradit....

Sláva – WWW – 9.3.2007

Nevím, proč tomu říkají žárovky, stejně jako nevím, proč říkají autovýbojkám xenony. Asi fakt z psychologického hlediska, aby z toho lidi nebyli vyvalený. Uvedu na pravou míru dotaz od DRK. Žárovka obyčejná má 2700K, přežhavená projekční a foto až 3400K. Čím vyšší teplota, tím kratší život (rozprašování vlákna atd.). Žárovka má střední dobu života 1000 hodin. 6500 Kelvin mají denní zářivky jakéhokoli typu a provedení. Ale některé jseou tzv. plnospektrální, mají perfektní světlo, ale rychle stárnou (ca 5000 hodin efektivních). Pro kompaktní zářivky se použité luminofory nehodí, protože tenké trubky způsobují jejich vysokou zátěž UV zářením a tak je třeba použít tzv. třípásmové typy, které vydrží až 15000 hodin. Cena 500 - 600,- je přemrštěná. Špičkové typy BIAX Q 23W/865 stojí NEJVÝŠE 350,-. Vše ostatní je zlodějna a vsadím se, že pokud to není značkový výrobek, je 16000 hodin UTOPIE. Standardní bílá zářivka je označená za watty lomeno / 020, nebo 33 a má 4000K. Deluxe třípásmová je označena například 18W/840- chladná bílá - 4000K. Teple bílá je /830, denní / 865. Zářivky nejvyšší třídy jakosti světla jsou například: BIOLUX, ACTIVA, /940, /950. Teď jsem mínil jen trubicové. Prostě v takhle krátké informaci se toho nedá víc stihnout. Ale pro základní informaci by to mělo stačit.

aliks – 22.3.2007

No jo, ony úsporné žárovky jsou dobré, ale tak na chodbu, kde dlouhodobě nepobýváte, ale dát ji k televizi do obýváků nebo do děckého pokoje, kde děti čtou a učí se, na to je mám moc rád. Tato žárovka nemá takovou světelnou účinnost, malé barevné spektrum a navíc znčně bliká, takže Vám u televize a dětem u učení pěkně kazí oči.

Sláva – WWW – 22.3.2007

Nedivte se. Když koupíte úspornou zářivku za 30,-. Já vám tvrdím, že světlo kompaktní zářivky od kvalitní firmy a) od žárovky nerozeznáte, a na to vsadím svoje odborné renomé, pokud nebudete vidět ten tvar, b) spektrum mají perfektní, přesně k citlivosti lidského oka, c) NIKDY neblikají. To jen ty vietnamské a indické, tedy ty nejlevnější šmejdy.

Štěpán Kříž – 24.4.2007

Re [47]:ad 1. Taky jsem měl problém s příliš dlouhými kompaktními zářivkami a vyřešil jsem ho kompaktem Kanlux XEU 48: 11 W, 510 lm, délka necelých 100 mm (což je skoro jako klasická žárovka), resp. XEU 38: 11 W, délka 110 mm (oboje osobně změřeno). Na webu (http://www.kanlux.cz/default.asp?CatId=3882) inzerují i slabší (9 W) a silnější (13, 15, 18 a 20 W); ty budou asi delší, ale délku na webu neuvádějí a já jsem si je nekoupil, takže je nemůžu změřit. K dostání jsou např. v Praze v Kotvě nebo v pasáži na Kulaťáku (Vítězné nám., Praha 6). A asi půjdou koupit i z jejich webu. Možná by vyhovovala i SuperShape (na webu uvádějí 9 W a délku 96 mm), ale tu jsem nikde neviděl.Do zakrytých lustrů, kde je o trochu více místa, jsem dal většinou Philips Genie 11 W, 600 lm délka 117 mm, které mají lepší svítivost (třída A, kdežto Kanlux je třída B) a hlavně té značce víc věřím. Nebo Philips Tornado 15 W: 1000 lm (!), délka 125 mm. Přehled všech jejich kompaktů včetně rozměrů je na http://www.prismaecat.lighting.philips.com/LightSite/Whirlwind.aspx?eca=LEPPLG&cpf=CZEPCS&stg=ACT&lan=CS+&ecu=LMP%7cPHL%7cEP&nav_key=1155&t=2&tree=0&scr_md=1111&nav=Null&loc=Null&leftnav=1_1_1_3&tt=Visuals. Taky by stála za úvahu Narva řada LF a LG, např. Narva LF 11 W: 605 lm, 105 mm nebo Narva LG: 15 W, 900 lm, 115 mm (viz http://narva.netdirect.cz/files/kompakty.pdf), ale Narvu jsem nikde neviděl a do jejich pražského obchodu mám daleko.Osram jsem žádný nekoupil, protože jsou pro moje potřeby příliš dlouhé.Jo a keramickou objímku na žárovky jsem dnes viděl v Praze v Kotvě.ad 2. Do lustru s nezakrytými svíčkovými žárkovkami by se mohly hodit Philips Softone svíčkové (závit E 14); jsou trochu delší než žárovky, ale to by snad u těchto lustrů nemuselo vadit. Nebo znovu Kanlux (SuperMiniGlob nebo SuperSlimGlass - DART CDL-7 E14/K nebo DART CDL-11S E27/K), ale nemám s nimi žádné zkušenosti. A do starých stolních lamp totéž (Softone nebo Kalnux), jen asi se závitem E 27. Dá to trochu práce najít vhodnou velikost a svítivost, ale já jsem uspěl u všech svítidel, a to mám skoro všechna prvorepubliková (a možná i starší).

Karel – 8.7.2007

Uvažuji o koupě úsporných zářivkách ve tvaru klasické žárovky. Doma máme teď většinou klaické 40W žárovky. Mohu je nahradit úspornými, které mají svítit jako 60W, když svítidla u nás doma jsou dělaná jen na žárovky max. 40W?

Martin – WWW – 15.7.2007

[69] Toto není problém, protože maximální výkon klasické žárovky je obvykle dán tím, jaké teplotní zatížení vydrží stínítko případně spotřebou žárovek. Obojí, jak tepelný výkon, tak spotřeba jsou u úsporek mnohem nižší, takže můžete být bez obav.Jediný problém, na který si dovolím upozornit, jsou jiné vnější rozměry úsporných žárovek.

Pavel – WWW – 18.9.2007

Mohu říci svoji zkušenost. Do dětského pokojíčku jsem zamontoval do 1 lustru 2 druhy úsporek (není to pod matným sklem vidět) - ta s životností 12000 hodin startovala pomaleji, ale to v pokojíčku nevadí. Ta s životností 6000 hodin (Kaufland) startovala ihned.Tu levnou jsem vyměnil po cca. 2 letech a kousek, tu dražší až teď po 4 a půl letech.Nepočítám kolik hodin se tam prosvítí, ale udělal jsem si tabulku, která vypočítá, za jak dlouho se nám investice vrátí.Počítám s konstantní cenou el. energie a se zadanými cenami žárovky a úsporky (zadává se i životnost - je napsaná na krabičce a zhruba odpovídá)Kdo má zájem je na http://www.pavel1tu.info v sekci DOWNLOAD/ELEKRIKA

upman – 25.9.2007

Velice hezky zpracovane, diky moc - jdu sirit dal, obzvlaste ty grafy jsou super!

delfajz – WWW – 1.1.2008

Zdravim,pekne zpracovany clanek z hlediska ekonomicnosti.A pak spoustu zajimavych a podnetnych prispevku zejmena od panu Slavy a DRKa (ikdyz se asi nekteri nemaji evidentne radi, ja diky za jejich nazory).V zaveru clanku padla otazka jestli je jeste nejaky duvod proc nesvitit upornymi "zarovkami"?- Z financniho hlediska asi zadny, ale pak tu jsou nevyresene veci jako treba:*ekologicnost,*kvalita svetla,*samotna kvalita jednotlivych produktu-Ekologicnost: z financniho hlediska, a tudiz i radoby z ekologickeho hlediska (protoze se min spotrebuje energie, ktera se ziskava z uhli,...a to znecistuje,...) se vyplati usporna "zarovka".Jenze vyroba a hlavne ekologicka likvidace uspornych zarivek je velice nakladna (a priznejte se,kdo chodi vracet nefunkcni zarivky do kramu?)...je to plny toxickych jedu...Takze na jedne strane usetrime ovzduci pred CO2 a globalnim oteplovanim. Na druhou stranu zamorujeme nasi Zemi toxickymi a jedovatymi odpady...Otazka je ktera strategie je z dlouhodobeho hlediska vyhodnejsi...-Kvalita svetla:padlo tu hodne odbornych nazoru, o tom ze svetl oze zarivek je ci neni kvalitni a ze se to primo ci neprimo umerne rovna cene za zarivku. Do ted jsem o tech pozitivnich moznostech (hlavne diky panu Slavovi) nevedel a asi jsem mel hloubeji do kapsi nez si dovolit koupit zarivku s plnym svetelnym spektrem jako ma zarovka. Proste jsem ani o teto moznosti nevedel.Faktem je, ze zarovkove svetlo je mi 1000x prirozenejsi a prijemnejsi nez zarivkove. Take fotky maji jine barvy udelane za zarivkoveho osvetleni (pokud zrovna nebliskam).Takze to je pro mne dalsi duvod proc ne.-KVALITA vlastnich vyrobku:u zarovek je to celkem jendoduchy. At koupim jakoukoli, tak bude sviti vzdycky dobre, jen nektera dyl nektera hur.U zarivek je obrovsky vyber v cenach, jak jsem se dozvedel od par desitek KC, ne-li po tisice, s cimz vicemene souvisi ta kvalita svetla. Mno a jsem zase tam, ze moje zkusenost (cenovy stred, par stovek) proste neodpovida tomu co bych si predstavoval.A na drahy experimenty nemam.A clovek bez odbornych znalosti ci draze ziskanych zkusenosti, bud musi uverit panu Slavovi a nebo DRK. Omlouvam se, ze si vas 2 beru porad do pusy, ale vase nazory se mi libi a castecne souhlasim s jednim a castecne s druhym, coz mi ale nedava odpoved jestli mam jit do drahy zarivky nebo ne.Takze to je dalsi, a tedy 3. duvod proc nepouzivat zarivky.Jinak vse pak hovori pro ne.Diky a vsem preji Stastny a novy rok 2008!*d

Jiří – 21.1.2008

Tak jsem nahradil žárovku 60W do lampičky (stínítko skleněné, průměr vnitřní 45mm, délka 260mm, nahoře otevřené) kompaktní žárovkou 9W/E14, průměr 32 mm, délka 85mm. Nádherně to svítilo, bohužel pouze dva dny. Pak exploze a bylo po zářivce. Odešla z důvodu lokálního přehřátí elektroniky. Aspoň předpokládám, podle smradu a vysoké teploty spálené zářivky.Tuto už jsem nesehnal, tak jsem tam dal Osram za skoro 500Kč. Také výkon 9W/E14, ale průměr bohužel asi 42mm. Ta explodovala po jedné hodině, asi na to samý.Tak jsem tam dal Osram 5W/E14, průměr 38mm. Skleněnou trubku jsem nepřirazil až na dno, ale ponechal jsem tam asi 2mm škvíru kvůli přisávaní vzduchu zespoda. Zatím to funguje, ale v místě, kde je elektronika je poměrně dost teplá. Odhaduju okolo 70˚C.

mirek – 14.2.2008

Zbrkle jsem koupil dětský lustr do pokoje,moc se líbí,ale bohužel jsem zjistil,že předepisovaná žárovka je max.40w a to pokoj podle mě nedostatečně osvětluje(nechci,aby si dcera kazila oči).Chtěl jsem se zeptat,jestli bych nemohl použít žárovku jinou,aby měla větší svítivost(aspoň 60-75w),ale aby se moc nezahřívala,je tam plastová objímka a žárovka je uzavřená,usporná výhodou.Můžete mi poradit?

Martin – WWW – 14.2.2008

[75] Určitě je možné klasickou žárovku 40 W nahradit svítivější úspornou zářivkou. Rozhodně nebude hrozit problém se zničením lustru v žádném případě, tedy 75 W ekvivalentní úsporná zářivka nebude problém. Jen je třeba si dát pozor na to, aby se žárovka do lustru vešla (bývá trochu delší) a aby lustr umožňoval přiměřené chlazení zářivky (nezahřívá se moc, ale zase je trochu citlivější než klasické žárovky).

colas – 19.2.2008

Rozhodl jsem se pro zakoupení kompaktních zářivek. Z internetu jsem zjistil, že mezi lepší výrobce zářivek se řadí např. GE, Philips, Osram.Na internetových stránkách jmenovaných firem jsem našel bližší technické informace v češtině pouze u OSRAMu. Proto jsem si dokázal z jejich nabídky lépe vybrat a zakoupil jsem tedy zatím 1 zářivku DULUX EL Longlife na zkoušku.Jejich nejlepší řada Dulux EL Longlife má uvedeno 15000 hodin a 500000 zapnutí bez vlivu na svícení. Cena takovéto zářivky koupené dnes v K&V elektro v Praze byla 202+6PHE, tedy celkem 208 Kč. Na internetu jsem včera projel ceníky dalších větších prodejců elektroinstalačního materiálu a našel jsem i o pár korun levnější prodejce, ale K&V bylo pro mne nejblíže. Z lepších značek měli v nabídce OSRAM, Philips a Megaman (tuto značku jsem viděl prvně - zářivky byly menší než od ostatních výrobců a mají i pro náhradu halogenek gu10 za cenu 210-260Kč).Horší typové řady OSRAM (10000 hodin a "jen" 10000 zapnutí) stojí okolo 120 Kč. Měli tam v akci Philips 6000h od 40kč/5W až po 79Kč/20W. Udivuje mne proto příspěvek výše, kde pán tvrdí, že dal za Osram 500 Kč. To by musel být už ten nový typ, který lze stmívat, a ten stojí cca 480 Kč.Před lety jsem kupoval laciné zářivky a potýkal jsem se se stejnými problémy jako tady někdo zmiňoval. Zářivka svítila málo, měla modrý nádech a vydržela krátký čas. Ještě dnes mám v krabici zářivku "Brownie" či "Noel". Noel má psáno 25W a svítivost 800 lumenů. OSRAM má při 20W 1230 lumenů, výše zmíněný levný Philips jen 1100 lumenů (také má třídu B).Proto také zastávám názor, že ten kdo si tu stěžuje na zářivky, používá takové "akční" z hypermarketů a pak se diví.Před pár lety jsem si koupil nejlevnější OSRAM Duluxstar (6000h) a jsem s ní velmi spokojen.Mám ještě v provozu i nějaké levné, které už také svítí 4 roky, ale myslím, že ta šance, zda levná vydrží, je 50 na 50 a možná i menší. A zcela jistě nemají takovou svítivost/watt jako renomované značky, tedy nejsou tak úsporné.Zpětný odběr zářivek či baterií mi dnes v obchodech připadá samozřejmostí, ale je možné, že v nějakém malém elektru, kde prodavač prodá jednu zářivku denně, a proto za ní chce 500 Kč, se tváří, že nějaká povinnost zpětného odběru neexistuje.Obsah rtuti v zářivce OSRAM je uveden 3 mg.Při výrobě elektřiny v elektrárně z hnědého uhlí se do ovzduší dostává také nějaká rtuť, arsen a jiné látky, takže si myslím, že to nebude tak hrozné. Problém je spíše v tom, že lidé jsou líní a odpad obecně příliš netřídí.

Kaa_cz – 17.3.2008

Pěkné rozbory pro a proti .. Měl bych 2 připomínky:1) nemíchejte dohromady klasické trubicové blikající zářivky se kompaktními, kde je frekvence v desitkach kilohertz, takže opravdu neblikají (kromě totálních šmejdů)2) bylo zmíněno, že kompaktům nevadí rázy napětí, přesto jim něco vadí .. odcházela mi jedna za druhou v rozmezí 1 až 4 měsíců dle kvality zářivky. Příčina byla odhalena až při prohloubení problému: přechodový odpor po uvolnění hliníkového drátu pod šroubkem věnečku v rozvodné krabici. Čímž asi docházelo k nepozorovanému zhášení a startům. Protože vadné kompakty zatím skladuji než je odvezu do sběrného dvora, měl jsem možnost ověřit: ano byly pekně černé v místě kde se nažhavují a startuji. Takže .. kdo má podivně ultra nízkou životnost, projděte si elektroinstalaci :-)

Pavel – 29.6.2008

Existuje úsporná kompaktní zářivka pro patici G9? Zatím jsem našel jenom pro patici E27 a E14. Chci nahradit osvětlení bodovkami-tedy těmi nezabudovanými-úspornými zářivkami, ale zatím mi to připadá tak, že to bude znamenat vyměnit včechna svítidla v domě a to by bylo finančně bez výsledku.

Sláva – 11.8.2008

Colas je šikula - umí číst a správně a přesně vyhodnocuje informace. Vše potvrzuji! Kaa-cz má také pravdu. Často mi zákazník přinesl reklamaci a zde na krámu svítila bez problémů. Nicméně černání okolo elektrod není vlastní značkovým (špičkovým) typům. Jistě že k němu dochází, ale jen v menší míře. Nakonec Pavel - viděl jsem tyto zářivky, ale rozhodně je nedoporučuji, jsou strašně přetížené! Zatím na ně zapomeňte a raději zrušte osvětlení (byť velmi módní) s halogeny G9. Jo a mohu-li doporučit, tak pokud chcete halogeny reflektorové, tzv. bodovky, určitě na 12 volt, ne na GU10 patici a na síťové napětí. I levnější srajdy svítí líp (12 volt) než ty na 230 volt i renomovaných firem. Je to sice instalačně složitější (trafo) a silné dráty 12 volt (hodně ampér), ale nepochybně lepší.

Karel – 2.9.2008

Chtel bych požádat zda by mi tu někdo neřekl kde bych mohl najít nějaký dobrý obchod s osvětlením v Praze. Už delší dobu se marně snažím najít obchod kde by se dali koupit úsporné žárovky jiné barvy než jen teplá bíla. Konkrétně by bych si představoval něco jako osram dulux 20W možná víc a hlavně odstín 4000k/6500k. Nevíte kde v Praze něco takového mají na výběr?(dobré by bylo kdyby tam i poradili a měli větší výběr) předem moc děkuji

Miloslav – 18.9.2008

No mě by také zajímalo, kde se dají koupit úsporky s bílou barvou světla. Zatím jsem viděl pouze žluté a ty jsou mi hodně protivné.Jednu jsem koupil u vietnamců, asi čínské výroby. Je to patice E14, má průměr 28mm, délka 84mm, příkon 7W . A jasem určitě přesvítí Osram Dulux EL 11W a hlavně je podstatně chladnější. Mám ji asi dva roky, používám ji často (denně), a není zatím vidět žádné známky únavy. Startuje ihned bez blikání a má hned plný jas. Osramka najíždí. Ptal jsem se po ní, ale nikdo nic takového nezná.Podle mě jsou číňani o v osvětlovací technice několik kroků napřed.

Stanislav – 21.12.2008

Pročetl jsem si všechny příspěvky,a zase jsem o něco chytřejší.Několik autorů psalo o blikání klasických trubicových zářivek.To dnes již nemusí být zdaleka pravda,neboť ty dražší zářivková tělesa už mívají elektronický předřadník.V podstatě to samé jako v kompaktních zářivkách.Vysoký kmitočet a okamžitý start.Světelné spektrum je taky různé a opravdu ůplně o něčem jiném než před 20lety.Samozřejmě že si do garáže nebudu kupovat trubice od Philipse za 200kč tam stačí opravdu ta obyčejná bílá,ale v kuchyni mám philips 827 nebo 830 a ta má opravdu teplé žárovkové světlo a hlavně spotřebu 36wattů.Svítí už asi 5 let.

milan – 25.12.2008

Mám jeden poznatek z natáčení kamerou v jedné jídelně. Na stole byly vlaječky česká, slovenská a maďarská, všechny mají i červenou barvu. Jenže já jsem místo červené pod rozsvícenými zářivkami v hledáčku viděl jen černou. Stačilo vynést vlaječky před jídelnu na chodník a hned měly správné barvy. Zářivky NEMAJÍ spojité spektrum, v jejich světle výrazně chybí červená barva. Výrobci o této vadě jistě vědí, leč cudně o ní mlčí. A my, uživatelé toho nesmyslu si tak kazíme svůj barvocit a v takto osvětlené jídelně i chuť k jídlu...

vláďa – 29.12.2008

Pročetl jsem se zájmem článek i diskusi, s něčím souhlasím, s k něčemu mám výhrady.Chci ale napsat o jedné své zkušenosti s úsporkami.Používám doma mimo jiné tři kompaktní zářivky stejného typu, všechny v otevřených svítidlech, všechny stejně dlouho. Jedna z nich po zhasnutí ještě asi tři minuty problikává. Intenzita blikání se postupně snižuje a interval prodlužuje až nakonec úplně ustane.Je to shodou okolností (nebo ne?) ta která nejdéle startuje. Zajímalo by mne, jestli někdo má podobnou zkušenost ? Či zda někdo neví čím je to způsobeno. Podotýkám, že cenově se pohybují někde uprostřed, tedy stály 150,- kus

ondrej – 7.1.2009

dobrý den, i s ohledem na starší datum vzniku článku, mě zarazilo nekolik chybějcích zákl. údajů. Například údaj zkrácení životnosti úsporné žárovky pri každém rozsvícení(zhruba 30 minut), "náběh" svítivosti(cca5-10 minut). a mimo jiné příklad- citace: "Na každou spotřebovanou kilowatthodinu se musí spálit asi 1 kilogram uhlí přičemž se do ovzduší uvolní více než 1 kilogram skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2)"-- Když mám kilogram uhlí, nezvádnu z něj vytvorit více než kilogram čehokoli(zákon o zachování hmotnosti)!!..Pro ukázku malý výpočet:Na WC v bytě se denně rozsvítí dejme tomu 10× na 3 minuty. 40W žárovka stojí 15Kč. Počítám-li na každé rozsvícení zkrácení životnosti o 5 min, má šanci vydržet 3 roky, za rok spotřebuje elektřinu za 22Kč. Slušná 9W zářivka stojí 200Kč, rozsvícení zkrátí životnost o 30 min. Za rok spotřebuje elektřinu za 6kč. Má šanci vydržen 7,5 roku. Roční provoz s žárovkou vyjde na 27Kč, se zářivkou na 32Kč. Úspora nikde, ledaže byste koupili speciální drahou zářivku na tento druh provozu. Ta by se mohla za 20 let vyplatit.Článek je příjemný na čtení, grafy jsou krásně přehledné, ale z odborné roviny bych s ním až tolik nesouhlasil..

Martin – WWW – 8.1.2009

[86] Děkuji za připomínky. Pokusím se odpovědět na všechny.1. Podle údajů výrobců moderních zářivek a mé vlastní zkušenosti se je náběh na svítivost otázkou sekund a životnost se častým zapínáním nesnižuje. Z jakých zdrojů čerpáte Vámi uváděné informace?2. Zjednodušeně můžeme považovat uhlí za čistý uhlík, který reaguje s kyslíkem (hoří) a uvolňuje teplo. Z 1 kg uhlí (C) vytvoříme teoreticky stejný počet molekul oxidu uhličitého (CO2) jako je molekul uhlíku v 1 kg uhlí. Kyslík se bere ze vzduchu a přidává hmotnost, která dle Vaší úvahy chybí.3. Pokud jste si spočítal, že se Vám žárovka na záchodě nevyplatí, tak ji rozhodně nepoužívejte. Je však možné, že v jiných rodinách je toaleta používanější a nebo můžete zkusit nalézt typ úsporné žárovky s lépe vyhovujícími parametry.

Standa – 12.1.2009

Osram Dulux EL, speciální řada pro časté starty, uvádí 10000h a 10000 startů. Zkrácení životnosti o 0,5h je optimistická interpretace tohoto údaje.Zajímavé by bylo počítání ekonomiky svícení: Dobu, na kterou se již vyplatí zhasnout, tedy dobu, kdy cena prosvícené elektřiny přesáhne poměrnou cenu jednoho startu. Zde lze odhadovat minuty pro žárovku a desítky minut pro zářivku.WC je případ místnosti, kde se svítí často, ale krátce. Za jak dlouho na WC nasvítí jedna osoba bez zdravotních obtíží 600h? Odhaduji to na 10 let. Problém je, že za tech 10 let je to zhruba 18000 startů, tedy více, než deklarovaná životnost nejlepší Osram Dulux EL Lonlife. Zaručený počet startů je tedy vyčerpán dříve, než se v ceně elektřiny vrátí pořizovací náklady.Podobným případem je komora nebo sklep. Tam se svítí sice déle, ale velmi málo. Zářivka by se tam sice vyplatila, ale kdeže bude za 100 let?Ještě poznámka k ekologii: Ekologie není jen CO2, jak to podle dnes módního trendu vypadá. I o těch 5-20 mg rtuti na úsporku by se měli ekologové zajímat. Kolik idiotů je vyhodí do směsného odpadu, kde se výparů nadýchá ten, kdo jde vysypávat odpadky po nich? Kolik popelářů ví, že rozbití pouhých 5 zářivek v uzavřeném prostoru je již schopné vyvolat slabou otravu?

Standa – 12.1.2009

K ekonomice jakýchkoliv úsporných spotřebičů si ještě dovoluji poznamenat:Většina eko-studií pochází ze slunné Kalifornie, kde si ke každé uspořené kWh mohou rovnou připočítat další kWh na klimatizaci. (Jinou eko-otázkou je, zda opravdu potřebují mít v místnosti 19 nebo 20°C, a zda by např. při venkovní teplotě 22°C nestačilo otevřít okno.)My však žijeme v zemi, kde topná sezóna trvá v průměru 7 měsíců. Každá úspora dosažená na spotřebičích v zimě se zákonitě projeví zvýšením nákladů na vytápění ve srovnatelné hodnotě.I úsporná osvětlovací tělesa v bytech tedy spoří prakticky jen v létě.

Standa – 12.1.2009

Tak ještě jedno doplnění: Nová řada Osram Dulux EL Longlife Intelligent již zvýšila počet startů na 500000 při 15000h provozu, a tak jsou na tom lépe, než žárovka. Jde však o zářivky v cenové relaci kolem 500Kč.

tomáą – 9.2.2009

dozvěděl jsem se o diodových �árovkách a chtěl jsem se zeptat jakou diodovou �árovkou bych nahradil tu klasickou 60w.?děkuji

Sláva – WWW – 15.4.2009

Pan Standa bohužel vyblinkal spoustu nesmyslů. Už v polovině 80.let deklarovala firma Osram 500.000 sepnutí pro svoje zářivky DULUX ELECTRONIC = DEL EE. A ani dnes nestojí 500 korun, ale cca polovinu. Skoro to vypadá - čím méně kdo ví, tím více píše.

Tomáš Bártek – WWW – 27.8.2009

Já osobně nejsem pro tyto úsporné žárovky, protože obsahují obrovské množství rtuti a životnost taky nic moc.Nechal jsem si zaslat vzorky nových LED žárovek od společnosti ECOLED ORIGINAL a jsem nadmíru spokojený !!!svítí jako 100W žárovka a spotřebuje jen 13W. životnost 20let !!!všem doporučuji www.ecoled.cz

Aleš Krejčí – 28.8.2009

Jsem velmi ekologicky zaměrěným člověkem ale nemyslím si, že zářivky (tedy nepřesně nazývané "úsporné žárovky") jsou schopny plně nahradit klasické wolframové žárovky. Jde o to, kde jsou použity. Já jsem po dokončení rekonstrukce svého bytu instaloval 2 "křišťálové" osmiramenné lustry - to jsou ty skleněné věci se spoustou jiskřivých cingrlátek. No a zakoupil jsem 16 úsporných zářivek, které stály skoro tolik, jako půlka ceny těch lustrů. Namontoval jsem a myslel jsem, že skočím z okna. U stropu svítilo cosi, co sice osvětlovalo místnost intenzivním světlem, ale lustr vypadal jako mrtvola v márnici...ani jeden odlesk...ani náznak nějaké jiskřivosti. Prostě katastrofa. Takže jsem milé úsporky vyšrouboval a schoval do krabice a zakoupil za pár korun obyčejné 40W žárovky, se kterými mám nejen stejně světla, ale i příjemný pocit ze svítícího křišťálového lustru. Přemýšlel vůbec někdo nad tím, že pro určité typy světelných zdrojů (jako např. ty křišťálové lustry) se prostě jiný než bodový zdroj světla použít prostě nedá? Protože důsledně rozptýlené světlo zářivek je jednoduše nevhodné...nebo snad někdo vymyslel zářivky s vlastnostmi žárovky? Dost o tom pochybuji.

baron – WWW – 29.8.2009

Objevil jsem Vaše str. teprve teď. Přečetl jsem se zájmem většinu komentářů. Nevím, jestli jsem něco nepřeskočil, ale přináším jeden zcela důležitý problém. Jmenuje se osvětlení hlediště v divadle nebo kině. Ze zdravotního hlediska je zcela nutné pozvolné stmívání a rozsvěcení hlediště. Důvod je zcela prozaický. Jedná se o primární a sekundární adaptaci zraku na změnu světla. Nebudu se více šířit o tomto tématu, při vyučování mu věnuji dvě vyučovací hodiny. Problém vzniká v neschopnosti stmívat úsporky do nuly, a z nuly je rozsvěcet. Vyzkoušel jsem několik tzv. stmívatelných úsporek a šly stahnout max. na cca 20% a potom tma, při rozsvěcení naskakovaly tak při 25%. Při zhasnutém jevišti to je strašná rána na oči. Primární adaptace oka je podle věku 60- 180 vteřin. Při vlnové délce, frekvenci a teplotě (kolem 5000K)užívaných úsporných zářivek se tato doba prodlužuje více jak na dvojnásobek. Nemám nic proti používání úsporek v domácnosti (já je užívám nkolik let)ale zamyslel se někdo z celé slavné Evropské unie nad ochranou zdraví diváka? Většina z nás si ničí zrak zíráním do počítačů, televizí, mladší chodí na diskotéky a td. To děláme zcela dobrovolně, ale kdo dává právo EU nám brát zážitek z dobrého představení necitlivým zhasínáním a rozsvěcením v divadlech.(z praxe znám mnoho představení kde plynulé prolnutí světel hlediště a jeviště je jejich součástí) Zdravím Baron.

Robo – 3.9.2009

Re [95]: neda sa to riesit postupnym rozsvecovanim jednotlivych ziariviek? Zapnut vsetky naraz je fakt blbost.

Baron – 3.9.2009

Blbost je to jen do toho okamžiku, než si uvědomíte, že stím světlem se pracuje v různých časových režimech. Dovedete si představit ovládání např. dvanácti lustrů po deseti žárovkách? Už jenom rekonstrukce rozvodů v historické budově divadla je šílenost. Další problém úsporek je teplota světla. Žádný výrobce nezaručí teplotu světla v rozmezí +-200°K. To je problém hrncových svítidel krytých mléčným sklem. Pokud nebudou mít všechny žárovky stejné parametry bude to vypadat příšerně, neboť každý segment bude svítit jinak. Navíc stářím se teplota světla mění. Rok stará úsporka má žlutější světlo než ta samá ale nová. O křišťálových lustrech byla již řeč výše.

Robo – 7.9.2009

Ked nechcete robit rekonstrukciu rozvodov tak mozte pouzit napriklad halogenove lampy? Inak odporucam nasledovny dokument: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/368&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en

Aleš Krejčí – 7.9.2009

Dokument je to zajímavý a je v něm mnoho poučných informací.Bohužel neřeší zcela otázku náhrady klasické žárovky u speciálních světelných zdrojů (jako třeba ty křišťálové lustry (sice se tam zrovna o tomhle problému píše, ale žádné řešení se nenabízí).Potíž je v tom, že jako náhrada klasické žárovky je doporučována halogenová žárovka. To nebude fungovat. Halogenová žárovka má obrovský světelný tok (proto se také používá např. při filmování, fotografování nebo třeba v automobilových světlometech) jenže reálně to funguje pouze za předpokladu, že tento světelný tok je usměrněn odraznou parabolou. Je tedy využitelná jako směrový světelný zdroj. Jako nesměrový zdroj (tedy náhrada čiré žárovky)už to není tak slavné. Halogenová žárovka (pokud má opravdu svítit a nemá to být jen jakási světélkující bludička jako je většina v současné době prodávaných 12V osvětlení s transformátorem)musí mít vysoký příkon přičemž má při provozu obrovité tepelné ztráty...z toho vyplývá její v podstatě trvalé přehřívání a velmi nízká životnost (filmaři dobře vědí, kolikrát za natáčení filmu mění halogenky, protože prostě přehoří).Takže když to shrnu halogenová žárovka je nejen výrazně dražší, než klasická, ale při srovnatelném světelném efektu i podstatně energeticky náročnější a navíc má nesrovnatelně nižší životnost. Aby měněkdo teď necytal za slovo...píšu o něčem, co opravdu SVÍTÍ a ne vydává cosi, co lze také považovat za světlo.

Martin – WWW – 26.10.2009

Zahrajte si automaty, hazardní hru, která Vám rozproudí krev v žilách. Vyzkoušet si můžete i mnoho dalších her. Neváhejte a zahrajte si i Vy, přeji mnoho štěstí.

Pavel – WWW – 25.1.2011

Tady je také dobré srovnání klasických a led žárovek: http://www.t-led.cz/srovnani-zarovek-a-led-diod/

Jana – 17.8.2011

Zarovka co sviti pres 100 let? NEverite? Presvecte se prosim. Protoze Vasm zde zajimaji zarovky, mozna by Vas zajimalo proc se za vice nez 100 let existence zarovky jeji zivotnest nejen neprodlouzila ale hned v pocatcich vyrazne zkratila. O monopolu a dodnes trvajici "hre" kartelu se muzete dovedet v dokumentu zde: http://www.sprword.com/videos/lightbulbconspiracy/Mozna Vas pak napadne, zda s usporkami to neni take jen "takova hra na usporu" (zvlaste kdyz zivotnosti a cena nejsou zrovna vzdy ekonomicke, ale spise marketingove "green".

Mirek – 17.8.2011

Urcite nekdo zna jeste lepsi a dalsi weby, bezesporu. Jen jsem stravil dost casu take hledanim poradne vykonne usporne zarivky, ne zlute apod. Nejlepsi jsem nalezl na:www.posvitime.cz nevim zda jsou kvalitni, nebo jen prumerne, nebo podprumerne) podle mne vetsinou polske (coz je spise znamkou mensi kvality) 30W usporka trochu (dost na muj sluch) vrci... takze ji mam jen v koupelne 2x, kde tyto dva kusy sviti (4000 K E27) opravdu zari jako reflektor. (osobne se nyni po delsim pouzivani klonim spise k teplote barvy 3000K) Nejlepsi by bylo neco mezi okolo 3500K (toho lze dosahnout snad stinitkem mlecnym)LED (po vlastnim praktickem intenzivnim pruzkumu) vhodne jen pro specificke ucely kde maji sve prednosti. Pro bezne sviceni nevhodne a minusy: - nachylne na kvalitu napajeni, teplota snizuje zivotnost, smerovost je z podstaty koncentrovane svetlo takze pro simulaci zarovky se musi umele rozptylovat a to se zatim moc nedari.... zaverem, je to pocatek, jiste prijdou nove generace LED nebo jina reseni casem. Zarovka je fakt stale vhodna do mnoha mist, stejne jako usporna zarivka. Rozcarovani spociva z neznalosti a naslednych problemu (jako se vsim).Zdravotni zavadnost zarivek je bezprecedentni - rtut... Otravujeme si ziv. prostr. Ale nuti nas k tomu monopoly typu Osram, Phillips a dalsi, protoze nas propagandou a reklamou klamou (re-KLAM-a). To ze vychodni nemci vynalezli zarovky s dobou svitivosti 25000 hod. a ze puvodni zarovky pred tim nez umele snizili v desatych letech 20. stoleti kartely planovane jejich svitivost na pouhych 1000 hodin je fakt a hra kterou hraji s nasimi penezenkami je hnus. Takhle je to se vsim.(hloupe je jen to ze zarovka ma takovy nepomer premeny svetla a tepla)

Okoun – 30.10.2011

Počítání ekonomiky provozu kompaktních zářivek je pouze hra s nepřesnými čísly ovlivněná řadou parametrů. Po tom, co mi levné kusy vydržely max. 3 měsíce jsem si začal kupovat ověřené značky a evidovat, kdy kterou instaluji. Nyní používám převážně OSRAMky, ale udávané životnosti 6 či 10 000 hodin jsou absolutně sci-fi. V kuchyni (kontinuální svícení od setmění do 22-24 hodin tj. odhadem v průměru 4 hodin na den) mi vydrží ty největší vytrvalkyně max. 3 roky v obýváku 4 (někdy svítí celý večer, jindy se jen bliká). Většina jich ale odejde po 2.roce. Na WC či chodbě cca 0.5-1 rok (reklamace neůspěšná). Nyní mám 2. rokem na WC Dulux Superstar (quickstart) a těším se, že vydrží déle. Navíc topím elektřinou, takže mám kWh cca za 2,60Kč. Výdej tepla obyčejnou žárovkou je pro mne ztráta jen mimo topné období. Teplo se mi neztratí a je jedno, zda jej vydá konvektor nebo žárovka. Za této situace je návratnost velice diskutabilní. Jedovatá rtuť vevnitř, je podle mne opravdu veliké riziko. Žárovky mi v uvedených lustrech vydržely cca 1-1.5 roku! Na celkové spotřebě jsem nasazení kompaktních zářivek ve většině světel nepoznal. Takže k ekonomičnosti "úsporek" v domácnosti jsem nyní skeptický a zákaz obyčejný žárovek je podle mne nesmysl a životnímu prostředí jen škodí. Navíc si myslím totéž, co Králík [55], že i když snížím spotřebu, tak se zvedne cena za jednotku (obdobně jak u ceny vodného a stočného) a náklady stejně neušetřím. Pouze mne může hřát pocit, že elektrárny vyprodukovaly méně odpadu a smogu.

Bidlo – 19.11.2011

NO zakladni odpoved na otazku autora "proc je tedy nepouzivame" je ta, ze jejich svetlo je fakt odporne a to jak u zarivek tak LED diod a to bez ohledu na uvadenou barevnou teplotu. Pokud si chcema kazit oci tak hura do nich. Zkuste si pro prehled vygooglit barevne spkektrum vsech techto zdroju a porovnat ho. Ja sam pouzivam jak zarivky, tak LED tak halogenove zarovky a myslim ze jedina rozumna cesta je rozumny kompromis t.j. kombinace svitidel tak, aby jejich svetelne spektrum bylo pri usetrenem prikonu pro lidske oko jeste pokudmozno co nejprirozenejsi. Ono usterit par stovek za rok za cenu toho ze za 10let budeme mit v haji oci - to za to fakt nestoji. Mozna ze uplne postaci proste nesvitit zbytecne...

petron – 16.12.2011

[105] Nevim o nikom, komu by jakkoliv zdravotne ublizilo nespojite barevne spektrum. Pokud mate nejaky relevantni zdroj, uvedte ho prosim. V opacnem pripade doporucuji nastudovani prislusne medicinske problematiky ci alespon dotaz u ocniho lekare.

Pepe – 22.2.2012

Zdravím všechny.Jako vše v našem okolí i v přírodě samé má vše své plus ale i mínus! Kdo říká jen plus, tak je demagog a reklamní pako, které láká důvěryhodné pitomé ovečky. Možná budu jen opakovat postřehy některých vás ostatních, ale shrnu to, jak se na věc dívám já. Obyčejná žárovka sice "žere" daleko více než "úsporka", ale její výroba i následně likvidace je daleko méně energeticky náročná a také není nebezpečná pro životní prostředí, pro naše oči je nejlepší světelný zdroj blízký spektrálně Slunci. Poznamenávám, oči máme jenom jedny, prachy to nenahradí. Úsporka "žere" málo, ale je to v principu zářivka s elektronickým měničem kmitajícím něco nad slyšitelným rozsahem = nad 20kHz (aby to nepískalo), takže v podstatě bliká. Navíc luminofor, který prošel závratným vývojem, dokáže sice vyprodukovat ze spektra elmg. oblouku uvnitř trubice viditelné světlo, ale jen v daleko menším pásmu = zkreslují se barvy apod. Spektrum Slunce už je na míle vzdálené, opět podotýkám oči máme jenom jedny. Navíc nic není v přírodě 100%, takže se ven dostává i to UV záření přes luminfor (díky tomu oblouku-pro laiky jako u svářečky), které žárovka neemituje ani náhodou. Opět, oči máme jenom jedny! Poptejte se bastlířů elektroniků, že se pod úsporkou dají osvěcovat plošňáky, natřené UV citlivým lakem (viz. princip výroby plošňáků fotocestou), dělám to také. Elektronický měnič uvtitř úsporky obsahuje elektronické součástky, které samy o sobě jsou velice nebezpečné pro životní prostředí - je v nich křemík,kobalt, nikl, mangan, stroncium apod. nehledě na to, že luminofor je taky vysoce toxický = velmi nákladná likvidace i výroba. Co když si teď zasíráme přírodu jako už dříve to bylo s DDT? Také demagogové to jen chválili, dnes by je za to i stříleli.Udělal někdo bilanci od výroby, přes užitnou dobu po likvidaci, co je vlastně energeticky lepší?Nebuďte přihlouplí a věci posuzujte objektivně a nevěřte demagogiím!Poslední je k zamyšlení jedna věc. Přejdeme na úsporky, klesne objem spotřebované energie, asi to trošku odtíží už stojícím elektrárnám (jestli to bude ekologicky výhodnější se nedá říct), ale cena elektřiny? Zvedne se logicky cena za kWh, takže ten kdo tvrdí, že ušetří, záhy zjístí, že ani ne, protože energetické společnosti chcou každým rokem nyvyšovat zisk, tzn. zaplatíme v danou dobu stejně a budeme si svítit světly, které ničí oči a kdo ví, jestli je to ekologičtější či energeticky úspornější v globále! To je má bilance.

Komentáře můžete zaslat na tento email.

Share: Twitter, Facebook