Kdy doletíme na Mars, jak dlouho bude trvat, než se lidé budou schopni udělat nesmrtelnými? Dojde někdy k tomu, že vývoj technologií bude nekonečně rychlý? Nebo se zastaví? Takové otázky si kladou mnozí z nás. Kvalifikovaně na ně odpovědět je ovšem téměř nemožné.
Nereálná transhumanistická singularita
K sepsání mých myšlenek mě inspiroval článek O tempu inovací na TH blogu s mimořádně zajímavou a hodnotnou diskuzí. Stručně řečeno článek rozebírá dva pohledy na rychlost budoucího vývoje. Jeden optimistický – pokrok se bude stále zrychlovat až dojde k takzvané singularitě, a jeden pesimistický – pokrok se stále zpomaluje, až se docela zastaví. Bohužel se autor článku Dalibor Šrámek nepřiklání ani k jedné z těchto variant, tudíž nemohu být příliš kontroverzní. Zkusím vám raději přiblížit svůj pohled na perspektivu budoucího světového vývoje.
Přesné zpracování nepřesných dat
Všichni známí futurologové se vychází při svých předpovědích z hodnot, jako jsou počty registrovaných patentů, množství využívaných počítačů, rychlost změn životního stylu lidí, či stále platný Moorovův zákon. Tyto údaje o pokroku sice vypovídají, ale jejich zaměření je příliš úzké. Je to podobné, jako byste chtěli hodnotit vyspělost hmyzu jeho rozšířeností. Hmyz za příliš inteligentní nepovažujeme, ale přesto je rozšířen po celém světě v neuvěřitelných množstvích. To zcela jasně vypovídá o jeho evolučním úspěchu, nikoliv o jeho schopnostech.
Díky tomu, že všichni vycházejí ze správných, ale úplně o něčem jiném vypovídajích dat, veškeré závěry z nich vydedukované mají přesnost podobnou předpovědím z křišťálové koule. Jen vypadají vědecky.
Které kritérium je tedy ideální?
Jelikož zkoumáme pokrok celého světa ve všech odvětvích, musíme vzít do úvahy všechny možné faktory o pokroku vypovídající. Učinit tak přímou cestou je nemožné. Existuje však něco, co je pokrokem přímo ovlivňováno, co můžeme snadno kvantifikovat – tedy vyjádřit přesným číslem. To něco je úhrnný světový důchod. Hodnota toho, co jsou lidé na celém světě schopni pro sebe vytvořit (v podstatě příjmy) a od čeho se odvíjí blahobyt každého obyvatele nají planety (definice důchodu).
Světový důchod odráží pokrok
Na možnosti lidstva vytvářet nové hodnoty se pokrok technologií odráží dokonale. Vynalézáme nové věci proto, abychom se měli lépe. Ne proto, že bychom se nudili. Velmi důležité je, že se do světového důchodu promítá i aplikovatelnost nových poznatků. K čemu by nám bylo, kdybychom věděli jak překonat rychlost světla, když bychom takové zařízení neuměli vyrobit? Teoretické poznatky můžeme považovat za pokrok až tehdy, když je promítneme do praxe. Z toho je patrné, že poměřování vyspělosti lidstva počtem patentů je scestné. Patentové úřady se setkávají s mnoha nesmyslnými patenty s vynálezy překonávajícími rychlost světla.
Trend vývoje
Přijmeme-li světový důchod jako ukazatel pokroku, jsme jen kousek od toho jak určit jeho trend. Zde jsem se zarazil, jelikož jsem dlouho nemohl najít vhodná data (ideálně jednoduchý graf), ale nakonec jsem zjistil, že světový důchod roste přibližně v rozmezí 2 až 6 % ročně. Odpovídá tedy exponenciálnímu průběhu. Můžeme tedy prohlásit, že vývoj pokroku je exponenciální? Určitě ne. Je nutné zohlednit růst populace. Tak zjistíme, co by se stalo rychlostí vývoje, kdyby se růst populace zastavil. Bylo by vhodné vyjít ze světového důchodu na hlavu, tyto informace jsem však nenašel. Obejdeme se i bez nich.
Mohou nastat pouze tři varianty. Pokrok se bude zrychlovat, zpomalovat, nebo zůstane konstantní. To záleží na charakteru dosavadního růstu populace a světového důchodu. Přesněji řečeno na základu teoretického vzorce exponenciálního vývoje. Kdyby byl základ exponenciály růstu populace vyšší, než základ exponenciály růstu světového důchodu, potom by se pokrok stále zpomaloval, až by se zastavil. Jestli by byl základ stejný, růst by pořád pokračoval stejným tempem. Pokud by byl základ exponenciály růstu populace nižší než základ růstu pokroku, pokrok by se stále zrychloval. V žádném z těchto případů by se ovšem nemohlo jednat o exponenciální vývoj. Jednalo by se potom o exponenciální růst o základu rovném podílu jednotlivých základů (podkud by exponenciály “začínaly” ve stejném místě, jinak by šlo o exponenciálu trochu složitější).
Jak určit pravdu
Zjištění oněch základů exponenciál je problém. Přesto, že procentuální růst populace je vyšší než růst důchodu, nemůžeme z toho vyčíst, že má větší základ. Nejde jednoduše určit v jaké fázi na exponenciále se jednotlivé veličiny nachází. Matematicky by bylo snadné toto určit, schází mi bohužel dostatek dat. Tipuji, že základ je shodný. Vývoj technologií bude stále lineárně pokračovat.
Skryté rezervy a problémy teorie
Uvedené úvahy lze poměrně snadno napadnout. Lze poukázat na to, že obyvatelstva přibývá nejvíce v zemích třetího světa, který k světovému důchodu přispívá nepatrně. Můžeme vyzdvihnou anomálie typu Druhé světové války, kdy světový důchod nerostl (což je zapříčiněno spíše jeho definicí) a přesto aplikovaná věda prožívala obrovský rozmach.
Napadají vás další chyby v mých úvahách? Nebo dokonce považujete mé myšlenky za zcela scestné? Dejte mi to, prosím, vědět v komentářích.
Vývoj se opravdu nezastaví
I když je možné, že jsou v článku díry, jsem pevně přesvědčen, že vývoj lidstva se nikdy nezastaví. Jediné co by to mohlo dokázat jsou ohromná katastrofa, lidská lenost a lidská blbost. To však dokážeme snadno překonat. Nebo ne?
alash – WWW – 1.8.2005
Martin – WWW – 1.8.2005
Pavel – 1.8.2005
Martin – WWW – 2.8.2005