Vodík vyrobíme v autě a budeme tankovat vodu

Martin Šrubař · 13. 9. 2005

Technologie

Nová technika uchování sluneční energie nám umožní tankovat do auta vodu. Vodík si z ní vyrobíme přímo v motoru. Čerpací stanice se stanou minulostí a do auta budeme házet zinkové tablety.

Výroba vodíku sluneční energií

Pole zrcadel v Izraeli o výkonu 1 MW
Credit: Weitzman Institute

Technologie výroby vodíku reakcí zinku s vodou je známá již velmi dlouho. Jejím problémem je velká energetická náročnost tvorby čistého zinku. Obvykle se vyrábí tepleným rozkladem oxidu zinečnatého (ZnO) zahřátím na teplotu kolem 1750 °C. Ten se sice v přírodě vyskytuje jen vzácně ve formě minerálu zincitu, ale běžný je minerál sfalerit (ZnS), ze kterého lze nepříliš energeticky náročně (pražením za vzniku oxidu siřičitého) získat oxid zinečnatý. Vědce nedávno napadlo, že místo prostého tepelného rozpadu bude lepší využít jeho reakce s uhlíkem za teploty 1200 °C. Vzhledem k ne zrovna extrémně vysoké teplotě se použití čisté netransformované energie slunečního záření jevilo jako vynikající nápad.

Vědci smísili oxid zinečnatý s uhlím, které sloužilo pouze jako zdroj uhlíku – k jeho hoření nedocházelo. Tuto směs umístili do pece, na kterou soustředilo pole zrcadel sluneční záření o výkonu jednoho megawattu (necelá tisícina tepelného výkonu běžného jaderného reaktoru). Při tomto výkonu produkovali průměrně 50 kg čistého zinku za hodinu. Ovšem současně nutně vzniklo nejméně 21,5 kg oxidu uhelnatého, což je jedovatý plyn.

Chemická reakce pro získání čistého zinku

Jak proměnit zinek na vodík

Proměnit zinek na vodík samozřejmě nelze. Ovšem chemickou reakcí vyčištění zinku jsme do něj vložili energii, kterou si můžeme vzít zpátky. Při reakci zinku s vodou za teploty 350 °C, se zinek naváže na kyslík (vytvoří opět oxid zinečnatý) a uvolní dva atomy vodíku. Ty lze hned použít pro pohon automobilu ať již v palivových článcích nebo jako přímo palivo do motoru. Výhodou je, že zároveň se vznikem vodíku, se vyrábí opět oxid zinečnatý, který lze opět recyklovat.

Chemická reakce pro získání vodíku z vody

Automobily na vodu

Jelikož vodík ze zinku a vody vzniká za přijatelné teploty 350 °C, není problém takovou reakci uskutečnit přímo v automobilu. Běžné teploty ve spalovacích motorech jsou ještě vyšší. U budoucích čerpacích stanic tedy budou k dostání spíše zinkové tablety a stojan s destilovanou vodou, než kapalný vodík. Naplní se tak odvěká přání všech motoristů – ježdění na vodu. Cena čistého zinku se pohybuje něco nad jedním dolarem za kilogram (cena zinku vyráběného klasickým tepelným rozpadem z roku 1998). Na první pohled cena docela příznivá, nemyslíte?

Mimochodem, kapalný vodík se mimořádně obtížně skladuje. Stačí si uvědomit, že jsou to pouhé dva protony a ty velmi snadno proklouznou kolem jakéhokoliv těsnění. Pro výrobce zkapalněných plynů je vodík postrachem. Bomba se dvěmi kilogramy kapalného vodíku váží asi 200 kg.

Pro auta nesmyslné

Důležité pro provoz auta na vodu je, kolik zinku a vody s sebou musíme vézt, abychom ujeli nějakou smysluplnou vzdálenost. Je to hodně. Za pomoci jednoho kilogramu zinku a 270 g vody získáme 30 gramů vodíku. Založíme-li úvahu na výhřevnostech paliv, tak benzín má 40 MJ/kg a vodík 120 MJ/kg. Jeden kilogram vodíku tedy nahradí 3 kg benzínu. Při hustotě benzínu 0,7 kg/l by na nahrazení 60litrové nádrže v autě bylo nutné vézt asi 600 kg vody a zinku. To je samozřejmě nesmysl.

Malé auto na vodík

Můžete namítnout, že využití vodíku v palivových článcích by bylo efektivnější. Já nesouhlasím. Tepelná účinnost spalovacích motorů je asi 25 %. U palivových článků je to různé, ale vyjděme z hodnoty 70% účinnosti výroby elektřiny a 70% účinnosti elektromotoru. Už jsme na 49 %. Elektromotor nikdy nebude napájen přímo z palivového článku, ale prostřednictvím akumulátoru. Nehledě na jeho velkou váhu, je obvyklá účinnost asi 80 %. To nám dohromady dá necelých 40 %. A to je také velmi málo. Hmotnost by ještě zvýšily těžké akumulátory na zcela nepoužitelnou hodnotu.

Efektivita výroby vodíku

Ještě jsme si nevyjasnili, jak efektivní je výroba vodíku sluneční energií výše zmíněným způsobem. Nejdříve musíme vzít do úvahy energie na výrobu oxidu zinečnatého ze sfaleritu, potom účinnost získání čistého zinku a následně účinnost reakce zinku s vodou. Konkrétní hodnoty bohužel neznám. Ale při optimistickém odhadu 80 % na reakci vychází celková účinnost 50 %. To není vůbec špatné. Elektrolýza má sice 60 až 70 %, ale elektřinu pro ní musíme vyrobit například ze solárních článků se 30procentní účinností, takže dohromady to dá pouhých 20 %.

Pohroma pro životní prostředí

Zatím jsme však zanedbali oněch 21 kg jedovatého oxidu uhelnatého vznikajících na každých 50 kg zinku a tedy na každých 1,5 kg vodíku. Ekologicky by taková výroba byla pohromou. Spálením 4,5 kg benzínu ekvivalentní 1,5 kg vodíku, jistě nevyprodukujeme 21 kg oxidu uhelnatého. Při výrobě by se tento plyn musel zneškodňovat na (skleníkový plyn) oxid uhličitý (CO2) a z toho by plynuly další náklady a vznikalo by tak mnohem více zplodin než při používání fosilních paliv.

Jsou vědci zcela nekompetentní?

Nechápu, jak se mohou vědci zabývat již inženýrským řešením takové výroby vodíku, když je po několika jednoduchých výpočtech zřejmé, že praktické využití je vyloučené z mnoha důvodů. Nedělá se takto pouze “věda pro vědu”? Když je při teoretických optimálních podmínkách nemožné, aby takové řešení bylo efektivní, proč se vůbec realizuje? Vědci jen zneužijí toho, že lidé na odpovědných místech nevědí, o co běží. Vydávají optimistické tiskové zprávy a zajišťují si tak popularitu a vysoké platy. Mnohem lepší by bylo investovat peníze do základního výzkumu a aplikované nanotechnologie, když je zřejmé, že současná technologie není schopna vytvořit efektivní způsob výroby vodíku. Takto je to pouze obdoba Cimrmanovského zjištění, že vyfukováním kouře do vody zlato nevzniká.

Další články speciálu Energetická krize:

• Úsporné žárovky – 9. 1. 2006
• Vstřikování vody do motoru – 7. 1. 2006
• Plastové solární články s vyšší účinností – 17. 10. 2005
• Vodík vyrobíme v autě a budeme tankovat vodu – 13. 9. 2005
• Palivové články pro přenosná zařízení – 30. 8. 2005
• Solární články ze špinavého křemíku – 22. 8. 2005
• Těžba ropy na Aljašce asi projde – 15. 8. 2005
• Kanada je nová ropná velmoc – 3. 8. 2005
• Slunečnicový olej pro výrobu vodíku – 25. 8. 2004

Komentáře

Pavel – 14.9.2005

No, váš pohled mi připadá hodně pesimistický. Za prvé, spalováním vodíku vznikne zase voda, takže není třeba sebou vozit hektolitry vody na získání vodíku, stačí jen tu vodu po spálení recyklovat. Za druhé, při spalovaní CO na CO2 vzniká hodně energie, to může výslednou energetickou bilanci dost ovlivnit. A za třetí, možná bude nutné sebou vozit pár metráků zinku a akumulátorů, na druhou stranu ale elektromotory jsou menší, lehčí, lépe se regulují a tak ve výsledku vzrůst váhy celého systému nemusí být tak dramatický.

Martin – WWW – 14.9.2005

[1] S vodu je to samozřejmě pravda, to jsem si neuvědomil. Díky za připomínku. Vzhledem k tomu, že voda se na celkové hmotnosti podílí asi jen 20-ti procenty, a bude určitě nějakou zásobu nutné vozit vzhledem ke ztrátám a nutnosti určitého množství vody v oběhu, nemyslím si, že by to mělo rozhodující vliv na celkovou hmotnost.Je pravda, že by celkovou energetickou (již tak dost příznivou) bilanci spálení vyplešilo. Problém se znečištěním to neřeší. Z 21 kg CO bychom dostali 33 kg skleníkového CO2 a to při energii spotřebované jako z 4,5 kg benzínu. Takové spalování vodík je ve výsledku nejméně 6 krát ekologicky horší. Tudy cesta rozhodně nevede.Dostatečně výkonné elektromotory, které znám, jsou při stejné hmotnosti méně výkonné než spalovací motory. Do aut by se jistě takové obyčejné nedávaly, ale přesto bych tady neviděl možnou významnou hmotnostní úsporu. S tím, že se elektromotory lépe regulují si dovolím nesouhlasit. Výkonová elektronika pro regulování synchronních a asynchronních elektromotorů (s komutátorovými nepočítám kvůli nízké účinnosti) je běžně dostupná až v posledním desetiletí. Jejich výhodou je, že mají vysokou účinnost v širokém rozsahu otáček. Což mi připomělo, že jsem do efektivity automobilu nezahrnul účinnost regulace, která bude maximálně 90 %.

al-ash – WWW – 14.9.2005

Použití uhlíku jako redukčního činidla při výrobě zinku rozhodně není žádná novinka, ale nepoužívá se, protože vyráběný zinek je takhle znečištěn asi karbidy zinku etc(a nenašel sem v čem je výroba pomocí solární peci tak revoluční, že nečistoty už nevznikají)-a i kdyby: primárně bych o tomto způsobu uvažoval jako o energeticky méně náročné přípravě čistého zinku, ne pro výrobu vodíku ale prostě jako alternativa současných výrobních postupů...ale asi výroba zinku bez dalšího použití v ekologických autech není dost zajímavé téma-samotná studie byla nejspíše ovlivněna tím, že proběhla v Israeli, kde mají onu největší solární pec- snad primárně zkoušeli jak by se dala využít50kg zinku na hodinu slunečního svitu je imho slabé:provoz tak maximálně 15 hodin denně, závislý na počasí(podnebí.. taková pec by se vyplatila málokde v Evropě)

Martin – WWW – 14.9.2005

[3] Já to taky za revoluční nepovažuji, a proto jsem tomu věnoval jen jeden odstavec. Ale inspirovalo mě to k vyvrácení dalších nesmyslů v tiskové zprávě.

Jarda – 14.9.2005

Co říkáte tomuhle?http://www.osel.cz/index.php?clanek=1442

Martin – WWW – 14.9.2005

Ještě k [3], jak tak nad tím uvažuji, asi máš úplnou pravdu. Je to asi jen zviditelnění velké pece.[5] Nevím, detaily nejsou známé, orienotoval bych se podle diskuze k odkazovanémů článku. Už před časem jsem to četl a připadalo mi to jako pouhé znovuobjevení jedné chemické reakce. (Tedy ještě víc o ničem než "objev" z tohoto článku.)

David – WWW – 15.9.2005

Pardon, že se míchám se svým laickým názorem do odborné diskuse ;-)Ale nepovede nakonec cesta opravdu přes akumulátory? Podívejte, jaký obrovský krok vpřed udělaly spolu s rozvojem mobilních telefonů a podobných zařízení - jak velká a těžká byla baterie před pár lety a jak malá a lehká je nyní při mnohem větší kapacitě. Když ještě pár let počkáme...

Martin – WWW – 15.9.2005

[7] Moc odborně tady nediskutujeme. :-) Samozřejmě, že je možné, že cesta povede přes akumulátory. Obrovský skok ve velikosti a kapacitě akumulátoru byl podle mě dán pouze nárůstem jejich výroby a tím se snížila cena dříve drahé výroby na takovou míru, že jsou nyní běžně dostupné. Princip a základy technologie byly vymyšleny již dávno (NiCD, NiMH, Li-Ion a modifikované Li-Pol). Nevím, že by se vymýšlelo něco nového. Spíš se zkomají vysokokapacitní kondenzátory.Akumulátory uchovávají energii s velkou účinností, ale jakákoliv dnešní výroba elektřiny není příliš efektivní.

Prokop Hapala – 16.9.2005

No ona nesmyslnost toho clanku zacina uz v tehdy kdy si predstavime ze bysme ze zinku (potencial -0,76V) delali vodik (potencial 0) pred sloucenim s kyslikem (potencial asi +0,5V - zalezi na podninkach) - tzn vic nez 60% ztraty i pri dokonale ucinosti technologickych procesu - kdyz primo zinkove clanky jsou mnohem lepe zvladnute, levne... souhlasim s Martinem z je to nepochopitelny nesmysl provadet takovy vyzkum

Prokop Hapala – 16.9.2005

Jen mi pripada ze kolem CO2 vyrostla dosti nesmyslna panika, porovnavat jeho skodlivost s CO je naivni. Dost tezko najdeme vyhodnejsi zpusob skladovani H2 nez CH4 nebo lehke uhlovodiky, popr. roztok vodiku v uhlovodicich, nebo roztok CH4 v tezsich uhlovodicich (podbne jako se skladuje acetylen, nebo jak je vazan zemni plyn v Rope). Pripadna potreba zabranit emisim CO2 napr. jeho spetnym vazanim primo v automobilu neni tak obtizna jako nektere vyumelkovane postupy s cilem zabranit jeho tvorbe.imho jsou nadejne hi-tech postupy skladovani H2 v molekularnich mrizich s velkym povrchem (nanotrubkach, zeolitech), a pokladame li skladovani kapalneho H2 za nerealizovatelne v beznem provozu, pak opravdu uhlovodiky siou vyrazne nejrozumnejsim resenim...jeste rozune zni zkladovani v NH3 (mene uz v NH3BH3), moznosti skladnovani v NaBH4/LiBH4 nebo LiH nebo dokonce vmezerenych kovovych (vzacnych a molarne tezkych kovu) hydridech je uz dost nevhodne - v makromeritku.

Martin – WWW – 16.9.2005

[9], [10] Děkuji za odborný komentář.

Tokugawa – WWW – 26.9.2005

Domnívám se, že žádný výzkum není zbytečný. V jakékuliv načrtnuté cestě by se IMHO mělo pokračovat, nikdy nevíte, co čeká za další zatáčkou :o)

David – 29.9.2005

Co se týče nastávající energetické krize doporučuji se podívat na stránku http://www.lifeaftertheoilcrash.net/na druhé straně toho článku se autor zabývá alternativními zdroji energie a možnostmi jejich praktického uplatnění ve světě bez ropy. Vidí to dost pesimisticky.

Dymo – 2.10.2005

Zdravím DiskutujícíNejsem chemik a celkem mě to i mrzí, ale jsem elektronik technik. Pokud jsem správně pochopil jedná se o problém s CO2 při uvolnění H z O za pomocí zinku. Takže není problém a neměl by být při spalování čistého H v motoru vozu. To vznikne opět voda bez vedlejších nežádoucích jedů! Navrhuji výrobou vodíku z vody za pomocí elektrolízy. Já vím je potřeba velkého proudu, ale to ještě není tak hrozné! Problém nastává ve chvíli, kdy po elektrolíze máme jak vodík v plynném stavu tak i kyslík v jednom. Což je neuvěřitelně výbušná kombinace! Co když se, ale kyslík bude okamžitě vázat na jinou látku, jakou bohužel nevím (to je výzva pro chemiky.) Potřebuji tedy jen oddělit vodík od kyslíku, a to tak aby zůstal jen vodík a kyslík se potažmo mohl přidávat až v klasickém válci motoru a tím ho poháněl. Nebo se musí uvažovat o zcela novém konceptu spalovacího motoru který by umožnil výrobu H z H2O přímo v jakoby válci nového motoru. Motor by vyráběl elektrickou energii stejně jako je to v nynějších autech a ta by se opět používala na dobytí AKU a následně i na elektrolízu To by znamenalo že nebudou žádné exhalace a navíc vnikne opět voda kterou použijeme stále dokola. Zní to jako perpetum mobile. Což je samozřejmě nesmysl. I přesto že nemám matematické vyjádření účinností, myslím si že spálením dílu vodíku se uvolní několika násobně vyšší energie než jakou jsme museli vložit do elektrolízy na výrobu tohoto dílu i s pohonem spalovacího motoru. Nebo ne?Dělal jsem s tím před časem nějaké pokusy, ale mimo výbuchu na mém stole jsem se nedostal k ničemu. ;-))) Zjistil jsem jen pár poznatků.

Dymo – 2.10.2005

1.Je potřeba oddělit H od O2.Motor tedy spalovací komora musí být z nerezuvzdorného materiálu 3.Propočítat časovou náročnost na vytvoření dostatku H pomocí elektrolízy.4.Zabezpečit aby ve válci se nekondenzovala voda která by mohla válec roztrhnout při nadměrném nakumulování. (To je možná vyřešeno přírodou a to tak že voda bude vycházet jako pára.)5.Bude nutné použít materiály které nemají elektrostatický efekt.Myslím si že tyto problémy (body1-5) se dají vyřešit už i v dnešní době s dnešní technologií. S pozdravem Dymo

Martin – WWW – 2.10.2005

[14], [15] Děkuji za zajímavý komentář. Problém však vidím v tom, že účinnost tepelných motorů je max cca 30 %, elektrolýzy 70 % a účinnost chemické reakce není stoprocentní. Sloučením vodíku a kyslíku se uvolní stejné množství energie, jako jsme dodali při elektrolýze, takže zařízení podobného typu není reálné.

joob – 21.10.2005

Pěkné počtení. Škoda jen, že dojem z dobré technické úrovně kazí pravopisné chyby.

Martin – WWW – 21.10.2005

[17] Díky za upozornění. Mohl bys, prosím, konkrétněji specifikovat, kde a jaké chyby vidíš? Snažím se psát bez chyb, ale pravopis není má silná stránka, takže jsem rád za každou opravu.

joob – 21.10.2005

Jistě, mohl. Nepíše se 60ti kilové, ani 60-ti kilové, ale pouze 60kilové (šedesátikilové),správně pak i 20 procenty (k čislovkám se nepřidávají žádné koncovky naznačující skloňování) 20 % = dvacet procent (dvě slova), kdežto 20% = dvacetiprocentní (jednoslovo, mezera děla hodně).

Martin – WWW – 21.10.2005

[19] Díky.

lopez – 2.11.2005

Zdravím diskutující!Je zajímavé sledovat jednotlivé názory a úvahy, upřímě musím přiznat, že jsem si rozšířil obzory.Ovšem k většině nápadů musím být skeptický - je nesmysl zavádět technologii, při které vzniká CO a následně vymýšlet jeho odbourávání. Doba vodíkové technologie nenastane, dokud se nesníží cena vodíku a dokud nebude možná jeho výroba pomocí obnovitelných zdrojů energie (solární, větrná energie atd.). Pak budou otevřeny dveře, ale vstup do nich nebude snadný, dnes je podobná situace se zemním plynem - zásoby jsou asi na 100 let, podstatně se sníží emise, cena je výrazně nižší (asi o 1/2 než benzin či nafta), ovšem technologie se příliš nevyužívá. Chybí infrastruktura a ani podpora států není valná. Možná je to dáno obavami lidí, možná tlakem petrochemických firem..Jen budoucnost ukáže, jak budou jezdit příští generace

Vodník – 3.11.2005

Chci se zeptat na to rozdělení vodíku od kyslíku jestli je to tak důležité.Zkoušel někdo pokus od Carl Celly který uvádí,že mu auto jezdí na vodu nebo jsou to jen samé teorie typu jedna paní povídala.Podle mě by to mohlo fungovat a to,že by motor potřeboval vnitřní úpravy na to bych se vykašlal,protože pokud by fungovalo tak to potom je jen promile invesic.Ještě takový dodatek nejlepší zkušenosti jsou s titanovou katodou a nerez anodou.PS pro pisálka který umí opravovat cizí texty neser se do diskuze když tomu nerozumíš .

lopez – 8.11.2005

Musim zklamat posledního diskutujícího...Auto, které by jezdilo čistě na vodu, neexistuje.Navíc spalovat vodík v klasickém (pístovém) motoru sice lze, ale je to hodně zbytečný luxus, který se používá především v místech s vysokým emisním zatížením, kam normální vozy nemají přístup (např.Kalifornie). Místo spalování vodíku, doporučuji do běžných aut zemní plyn - má poloviční cenu než nafta a nižší emise.

packa – 7.12.2005

co se takhle podivat na stranky perso.wanado je smula jen ze tomu moc nerozumim zajimalo bi me co v tom reaktoru pouzivaji za kov

Dan – 12.12.2005

No jestli vznikne voda a CO ta k Co použijeme k topení a co2 nasledně smícháme s tou vodou a vznikne sodovka. A je to.Jinak ja jezdil na vodu s benzinem už pred 15 lety. Ted doporucuju shlednout např projekt GEET a podobne pak zjistite že je to uplne snadné. Neropne a nefosilni zdroje energie jsou levne a snadne. Akorat by z toho nebyl zadnej kseft pro ropaky a amiky a proto jezdete a platte :) :) :)

Marot – 16.12.2005

[26] Zdravím všechny diskutující.Taky se ve svém volném čase občas bavím přemýšlením na téma "ekologického transportu".Dokonce jsem kdysi (hodně) dávno býval příznivcem vodíkových technologií, dokud jsem si nezjistil bližší informace. Ale ať přemýšlím sebevíc, nejlépe mně z toho vychází spalování přírodních olejů (v našich podmínkách řepkového), nebo ethanolu z biomasy a to protože:a) primárním zdrojem energie je Slunceb) emise: nula (zřejmé, plyne z a) )c) technologii vymyslela evoluce => žádné vstupní náklady.d) minimální nutnost úpravy současných motorůMám zde někde chybu? (nemyslím gramatickou, těch tam je jistě dost :-)Prosím reagujte.

Martin – WWW – 16.12.2005

[26] Chybu snad ne, ale nějaká fakta jsi zanedbal. Emise při spalování rozhodně nějaké budou, i když ne větší než dnes a pro pěstování dostatečného množství plodin bychom potřebovali velké množství obdělávané půdy (kdesi jsem zaslechnul, že pětkrát více, než obděláváme dnes, ale je to zcela neověřené).Jinak souhlasím s tím, že by to mohla být ta správná cesta, po které bychom se měli zatím vydat.

Marot – 21.12.2005

[27]Zdravím opětPravda, oxidům dusíku nebo produktům nedokonalého hoření se nevyhnu.(Těmi nulovými emisemi jsem měl na mysli to, žeminimálně kolik CO2 produkuje spalování, tolik CO2 odbourají rosliny, ze kterých se palivo vyrábí díky fotosyntéze - vše za předpokladu dokonalého spalování-> produkty jen CO2+H2O)Ještě něco k té půdě. Možná by se ten koeficient (5) dal trochu snížit lepším využitím rostlinného odpadu právě na produkci bioethanolu...

Luboš – WWW – 30.12.2005

A co vytápění rod.domu vodíkem

Karel – 1.1.2006

Celý článek je tak trochu "mimo mísu", protože hlavní proud výroby vodíkové směsi (jde tedy vždy o směs dvou plynů, vodíku a kyslíku, nikoli tedy o čistý vodík) pro pohon motorů nikdy se zinkem nepočítal! Navíc se objevují v zahraničí již konkrétní komerční využití, kdy se v motoru spalují směsi stávajících paliv s vodou!!!

Martin – WWW – 6.1.2006

[30] Nemám dobrý přehled o různých typech vodíkového pohonu automobilů. Reagoval jsem pouze na tiskovou zprávu, ve které byla tato možnost naznačena. Možná ji vědci uvedli jen proto, aby připoutali pozornost. Nevím.Vstřikování vody do válce (nespaluje se) je velmi stará záležitost. Používaly jej už stíhačky za druhé světové války. Zásadní vliv na účinnost motoru to však nemá.

ald – 13.1.2006

Musim se pripojit a plne souhlasit s tim co napsal Marot[26]. Dalsi palivem do aut se kterym se setkame na pumpach bude ethanol.A to nejen protoze:- viz [26]- vychazi z prirody: pozemky ladem -> psenice -> ethanol- v Brazilii se pouziva uz nekolik let- z geneticky modif. rostlin by mohla byt vyroba do budoucna min energeticky narocna- minimalni upravy automobilu- snadny a pozvolny prechodale co hlavne:- uz se na tom dela i u nas:http://chemicke-listy.vscht.cz/docs/full/2004_07_intro.pdf

ald – 13.1.2006

Dalsi pekne povidani je na:http://motozurnal.centrum.cz/pda/zprava.phtml?id=3814nebo porobna studie:http://www.cappo.cz/veletrh2004/cionova.html

Martin – WWW – 13.1.2006

[33] Díky za zajímavé linky.

Karel – 15.1.2006

Obvyklý omyl ve snahách o předpovědi: nakonec bude většina řadových řidičů jezdit na to, co bude u pumpy nejlacinější. Zda to bude ethanol, nebo rostlinný olej, nebo kapalný zemní plyn, to si rozhodnou sami řidiči ! ! !

ald – 17.1.2006

Tak to kazdopadne. Zalezi na cenove politice. Ta by prave mela zvyhodnit palivo prirodne nejcistsi. Uvidme ...

krizka – 20.3.2006

Môj názor na palivo budúcnosti je nasledovný: bude to hmota, ktorej distribúciu bude môcť politická alebo finančná Moc najľahšie kontrolovať. Nezáleží na dnešných nákladoch na výrobu jednotky pohonnej hmoty, ako u ktorejkoľvek výrobnej jednotky s množstvom produkcie klesá jej cena. Politická alebo finančná Moc má moc zabezpečiť a podporiť výrobu tej pohonnej hmoty, ktorej distribúcia sa dá najjednoduchšie kontrolovať - a následne zaťažiť spotrebnou daňou. Zatiaľ je to ropa, jej zdroje sú lokalizované a distribúcia pod kontrolou. Iné druhy energií budú vždy drahšie ako centrálne podporovaný druh energie. Takže nemám obavu, že po vyčerpaní ropy ostaneme na bicykloch. Obávam sa len, že distribúcia nového druhu energie bude ľahšie kontrolovateľná z jedného miesta ako je tomu u ropy a dá do rúk mocipánom ešte väčšie zdroje financií ako je tomu doteraz.

vedec – 26.4.2006

Auto čistě na vodu lze postavit, stačí ochránit vnitřní části motoru proti korozi a můžete lít do válce čistou h2o (nefiltrovanou, pouze vařenou ), místo svíček nainstalujete wolframové elektrody, připojíte vysoko napěťový zdroj (nad 20KV), vysoké napětí plazmovým výbojem během mili - mikro sekundy rozloží malé množství vstříknuté vody na jednotlivé atomy a ještě, než skončí výboj zažehne znovusloučení kyslíku s vodíkem, dojde k explozi a znovuspojení elementů na vodu ...

Luaan – 22.5.2006

[26] [32] osobne take souhlasim s tim, ze by mohlo jit o spravnou cestu. Problem bych ale videl hlavne ve spotrebe. Je mozne produkovat necim tak pomalym jako je rostlinna vyroba dostatek paliva? Rozhodne to asi zabere spousty mista na plantaze :-)

Roman – 23.5.2006

Reaguji na prispevek vedce ;)Ikdyz cestu rozkladu vody frekvencne(na zaklade rezonancni frekvence molekuly vody) sleduji jiz dlouho a zadne pozitivni vysledky/mysleno na vlastni oci nekomu komu to funguje/nevidel, opravte me prosim nekdo v mem polopatistickem mysleni:1. sklenici lze rozbit pouhym zvukem,ktery nema takovou silu,aby sklenici rozbil mechanicky,pouze rozkmita jeji hmotu a to takovymi kmity,ze se dosahne harmonickych kmitu,postupne zesilenych-rezonance az se prekroci hranice pevnosti struktury a tato se porusi.Proc to same nemuze fungovat jinde? Pro me jako laika to znamena asi toto: energie dodana,ktera by srovnatelne s ohrevem vody ohrivala toto asi 14dni,je daleko nizsi nez porovnatelna energie pro rozbiti one praskle sklenice mechanicky! Nebo se pletu,kde je chyba?2. Pokud tento princip ve sve podstate funguje (dokazano),tak pokud toto aplikujeme na molekulu vody,proc by to nefungovalo? Resp. ono to ma uz podle existujicich patentu daaaavno fungovat.Mam pocit ze to ma byt nekde kolem 42000 Hz.Prubeh signalu nevim (pila,obdelnik nebo jen pulz ? ) a delku pulzu take ne,ale to uz asi nekdo objevil.. Takze kdyz vezmeme v uvahu miliamperovou spotrebu vysilace kmitu - specielni VF generator s presnym prubehem signalu pro dosazeni meze kmitu molekuly - dostavame rozstepeny vodik a kyslik.A energie vodiku, o tom asi nema cenu se zminovat jaka je.A z teto rovnice mi proste vychazi ze energie dodana je nizsi mnohonasobne nez ziskana.Takze kdo mi to vysvetli? Kde je chyba? Co jsem pochopil spatne? Proc vibrace 10-20Hz jsou schopne rozbit dum? Jel jsem autem kde mlatila klika a na frekvenci pod slysitelnym spektrem a opravdu jsem mel hooodne neprijemny pocit a auto se chovalo velice divne.Spatny priklad,ale je..Myslim,ze vsechno je v tom najit presnou frekvenci a prubeh a pak to proste musi fungovat.Nebo a to nevyvracim,protoze tomu proste nerozumim a vsechna videa co jsem videl byla zfalsovana a vsechny diskuse na US servrech s tim,jak jim to krasne jezdi a co je potreba dodelat,byly famy a molekulu vody proste nelze rezonancne rozkmitat.. ?

Martin – WWW – 23.5.2006

[40] Auto čistě na vodu postavit nelze. Všechno "selhává" na zákonu zachování energie. Nelze něco rozložit s vynaložením nižší energie než to uvolní při sloučení.Sklenice se skutečně rozbije mechanicky s vynaložením úplně stejně kladivem, tak zvukem na rezonanční frekvenci. Rozdíl je v tom, že kladivem se rozbije ve zlomku vteřiny, ale hlas musí působit několik vteřin, protože energii předává sklenici menším výkonem. Dodaná energie je zcela shodná.

Ivan – 5.7.2006

Prosím Vás,páni velkomožní vědci,přestaňte nám už vnucovat Vaše staré nesmysly a raději si přiznejte,že Vaše tkzv.věda bude muset být trochu,pardon,moc revidována.To co se učí Vaši žáci na Vysokých školách je tak staré a hloupé.Je tolik nových možností získávání energie ,že je až zarážející,že ji neuznáváte,vy o ní víte,ale museli by jste předělat celou fyziku,i se svým Enstainem.Vy tomu říkáte hračky,ale ty se stanou skutečností i bez Vašeho titulovaného přičinění.Víte moc dobře o čem mluvím a vím,že nemá smysl s Vámi na toto téma diskutovat.Ale čas dá za pravdu a pak se rychle obrátíte a budete nám tvrdit,že jste to znali.Začnite něco dělat pořádnýho,nebo se chcete úplně zesměšnit?

Petr – 4.8.2006

kde zacit :)treba u vedce. tvuj prispevek je pouze dalsi sileny perpetuum mobile.vyroba methylesteru repky olejne i ethanolu ciste pro potreby vyroby automobilovych paliv je na hranici udrzitelnosti. v lepsim pripade to znamena zisk pouze male casti energie akumulovane biomasou v obdobi rustu. vypestovat biomasu v mnozstvi relevantnim potrebe vsech automobilu je nad moznosti nasi planety.budocnost ma pravdepodobne vodik, jak je patrne z usili velkeho mnozstvi vyzkumnych instituci. jeho vyroba bude zajistena prevazne z jadernych zdroju elektolyzou, postupne spise chemickymi cykly. rozhodne nechci zatracovat alternativni zdroje. dle soucasnych poznatku budou vitanym a urcite dulezitym zdrojem energie, nikoliv dominantnim.

Pejvl – 8.8.2006

Velmi zajímavé čtení včetně zajímavých komentářů. Kompletní zařízení, které šlape na vodík již bylo sestrojeno, dá se tomu dokonce říkat perpetuum mobile. Základní principy naleznete na těchto stránkách, akorát to není česky: http://jlnlabs.imars.com/bingofuel/html/bfr10.htmZákladní MENU těchto stránek je zde: http://jnaudin.free.fr/Je tam toho víc. Jde o člověka, který testuje patenty a vše, co může obrátit učebnice fyziky vzhůru nohama...Je tam toho opravdu hodně.Já mám osobní názor: To že existujeme, je důkaz toho, že perpetuum mobile je možné sestrojit, ikdyž možná ne na naší planetě jen-tak.Naši vědci jsou mystifikování hloupostmi, které jim naočkovali civilizační špičky, které nechtějí, aby přisli o moc (peníze atd.), mimoto už to tu bylo řečeno. Důkazem toho je, že říkají, že žádná energie není nekonečná a přitom např. magnetka, kterou je JEJÍ VLASTNOSTÍ to, že má magnetické pole, zůstane na kovu i vzhůru nohama nekonečně dlouho. Magnetka je aktivní prvek, z kterého mimojiné také je možné čerpat téměř nekonečnou energii!!! A každý vědec mele furt to svoje a že to nejde a že to nemůže fungovat, ale nikdy vám to nedokáže nevyvrátit, ale furt bude plácat, že to nelze.

Martin – WWW – 8.8.2006

[44] Ono je vhodné ujasnit si základní pojmy fyziky. To, že něco na něčem drží, neznamená, že z toho lze čerpat energii. To bychom mohli čerpat energii i z kamenu položeného na zemi. Perpetuum mobile potřebuje "něco", co by bylo schopné trvale vykonávat práci (působit silou po nějaké dráze) trvale bez dodávání vnější energie. Nebo alespoň by to chtělo zařídit přesun tepla z chladnějšího tělesa na teplejší (p. m. druhého druhu - neodporuje zákonu zachování energie).Myslím, že civilizační špičky (ať už je to kdokoliv) nemají takové schopnosti, aby něco takového dokázaly.

Petr – 10.8.2006

[44] tvuj komentar k perpetuum mobile a magnetce je uplne mimo a promin naznacuje zakladni neznalost veci. uz to koukam hezky dementoval [45], ver mu :)zachovani energie je limitem vsech aplikaci a za nej to proste nejde a konspiracni teorie nech na knizky a film, tam alespon pobavej :)

Budha – 29.8.2006

Magnetické motory fungují bez přísunu viditelné energie. Samozřejmě - při výrobě magnetu je energie potřeba. http://www.fdp.nu/perendev/Moc pěkný (a hlavně funkční) mag. motor, možnost stáhnutí videa. Auto na vodu funguje na principu rezonanční elektrolýzy, kterou pohání akumulátor, jenž se samozřejmě dobíjí alternátorem. Netvrdím, že rezonance je snadné dosáhnout, ale jde to (jsem o tom bytostně přesvědčen). Mně by stačilo se rezonanci alspoň přiblížit.http://www.upramene.cz/forum/index.phpNekamenujte mě.

Alda – 22.9.2006

Prosím vás dá se vypočítat danná frekvence třeba sklenice?myslim tim její kmitočet.

Martin – WWW – 23.9.2006

[48] Vypočítat to samozřejmě lze. Obvykle se to dělá metodou konečných prvků (u složitých těles jako je např. zmíněná sklenice nevyhnutelně). Slouží k tomu programy typu Ansys a další jemu podobné.Jelikož jsme silně mimo téma, prosím o další nerozvíjení této debaty zde. Děkuji.

wilzn – 2.10.2006

Tak zase trochu k tématu. Hledal jsem porůznu po netu, ale v češtině jsem moc stránek s praktickými zkušenostmi s provozem motoru na vodu nenašel. Je to tím že by opravdu nikde nefungoval? Abych si v praxi alespoň trochu vyzkoušel, jak se jezdí s přídavkem vody, rozhodl jsem se, že to prubnu. Budu volit tuto variantu: Chci vstřikovat pouze přehřátou páru z Panteneho GEET endotermického reaktoru,do sání motoru,ponechat klasický karburátor na benzin (čili podobný princip jako vstřikování vody) vyhnul bych se tím demineralizaci vody a efekt by měl být snad těch 40% úspory na spotřebě... Snad? Nebo se to po týdnu provozu zadře a já mám po....Ozvu se, jak jsem dopadl.

CzechMan – 3.10.2006

Zdravím všechny diskutující..Zatím jsem pouze laik (a to opravdový, rozhodně větší než ostatní diskutujíci honosící se tímto stavem "nevědomí" :)) ) - zatím teprve 2. ročník střední školy. Ale opravdu vážně se zajímám o techniku, více tedy technologie pro budoucnost a rád bych se tomu věnoval i profesionálně.Spíš mám na "jazyku" pouze taková konstantování, ze kterých se stane otázka:))Při postupném čtení tohoto článku se mi stále více rozzařovaly oči ..a až v závěru viděl zcela logicky odvoditelné vyvrácení toho, že tento způsob výroby H2 a následného užití v motorech je naprosto nevhodný. To je můj největší problém, vždy mi chybí ona kritičnost. Pak jsem tedy rád, že mě vždy někdo posadí zpět na zem :)Ona ta původní tisková zpráva každopádně chce pouze upoutat pozornost na nějaké osoby či spíše instituce, ale nesouhlasím s tím, že je to zbytečný projekt. Mělo by se snad vědět o všem(dokud to ještě jde), i když je to úplně zbytečné. A určitě nás také historie naučila, že třeba rázem ale po nějaké velmi dlouhé době se dá z nějaké vědecké slepé uličky najít cestičku s fanfárama :))Když tak se snažím přemýšlet o palivu .. Neviděl bych ho v bio-zdrojích. Moc nedoufám, že by taková velkoprodukce byla v silách planety. Spíše bych pouze použil uhlovodíky (oleje i alkoholy) z (pokudmožno)geneticky upravených (pro tento účel) rostlin k výrobě velkého množství látek, které se dnes vyrábějí z ropy - snad by se různými postupy dala vytvořit guma i plasty.Vůbec se mi ani nelíbí koncepce spalovacích motorů (čehokoliv) ..Změnily se ony nějak razantně? Vznětový a zážehový, na velmi podobném principu. Pak se použití spalování použilo ve vzduchu..a vznikly letecké motory ..od hvězdicovitých (či ještě jednodušších) až po proudové (všechny se mohou pohybovat ve vzduchu díky akci-reakci). To stejné raketový motor. Možná vidím vše jednoduše, ale on vývoj v těch spalovacích motorech za poslední století nebyl nijak extrémní. I princip fungování původních motorů se jen trošku pozměnil u těch leteckých (místo "převodů" pro přenos pohybové energie jen proud plynu) Když se zamyslím, všechny tyto spalovací motory mi přijdou na nějakém tom stejném principu. (a spalovaní paliva to snad nebude :)) ) Jakoby za těch sto let nebyla žádná podstatná změna, která by spalovací motor udělala od píky jinak. (taková vsuvka: mám pravdu? ..událo se něco, co se pouze nedostalo do obecného povědomí?) A když je toto vše tak "zastaralé" spíše bych viděl budoucnost v motorech elektrických, ale naprosto jednoduše. Bez palivových článků, pouze "na baterky" - vždyť i na této stránce se píše o superkondenzátorech, které snad nedisponují těmi obávanými metráky :))Toto je asi hudba vzdálené budoucnosti ..do té doby bude spíše spalování vodíku nebo vyrábění el. proudu z vodíku. (myslím, že postupem doby získají elektromotory navrch a spalování bude již nepotřebné)Jen rád bych se vrátil k té hudbě budoucnosti. Takový superkondenzátor by se snad dal nabíjet pomoci využití nanotechnologie (na které snad už v té době budou založeny i ty elektromotory)(stránka psána velkým futuristickým optimistou, ale rozhodně jsou některé myšlenky a představy povedené)http://nanotech.wz.cz/view.php?cisloclanku=2005010201-12. odstavec právě popisuje skvělý způsob získávání energie ..a to bez toho, abychom měli nějaké perpetuum mobile, ke kterému vlastně mnoho nápadů směřuje :)) -Jen bych rád věděl, chybí mi u onoho odkazovaného odstavce zase ta kritičnost?((představa je takováto: auto má na sobě vrstvu nanotrubickou SAP vrstvu a z světla si dělá el. energii, respektive ji schovává do kondenzátorů)Mimochodem je plno dalších způsobů, jak hezky získávat energii. Snad nejsem moc velký optimista, když věřím jaderné fúzi :)) ((v tomto případě by se auta pouze dobíjela, což vlastně závisí na schopnostech těch kondenzátorů)Nebo doufám v to, že se biologům povede napodobit fotosyntetickou asimilaci - tady by mě i zajímalo - co by bylo v takovém případě výhodnější? Čerpat el. energii z rozkladu vody pomocí fotonu nebo spalovat sloučeniny (výsledné látky fotosyntézy) glukózy??((všichni by měli zelená auta, přes den jezdili na svit a na noc a horší časy by se energie schovávala v kondenzátorech nebo ve formě glukózy))Teď si uvědomuji, že jsem asi nedal ani žádné téma k diskuzi a skoro bez otázky. A hlavně ...zase tak rozepsané!! (bohužel jsem i grafomanem - jen to tak někde využít :)) )Omlouvám se za tu roztahanost a děkuji těm, kteří by na mě třeba i zareagovali (teda pokud je vůbec na co :)) )

Joey – 8.1.2007

Zdravím,Auto na vodu už nějaký pátek opravdu existuje. Můžeme se jen modlit, aby tohoto vědce opět nedostaly mocnosti, které si drží pevné postavení ve světě ropy, zemního plynu atd.

EM64T – 17.1.2007

Tieto prispevky co tu pisete som ani necital lebo si viem domysliet co v nich je, zatracovanie vody ako paliva pre zakon zachovania energie a podobne bludy. Ja uz pasivne 3 roky pracujem na rozkladani vody do jej elementarnych casti teda vodika a kyslika na zaklade patentu Stanleyho A. Meyera a Daniela Dingela, ktory vyuziva podobnu technologiu ako S. Meyer. Stanley A. Meyer bol zavrazdeny preto ze tuto super ucinnu technologiu rozkladania vody vymyslel. Takze auta pohanane vodov mohli bit realitov uz pred 20 rokmi. No treba vsak hrabat peniaze za ropu a vsetko z nov spolocne. Tato technologia a ani ine ktore cerpaju energiu z vody nijako neporusuju ziadne fizikalne zakony ani zakon zachovania energie lebo to nie je ziadne dinamo pohanane motorom a spolocne prepojene abi sa to tocilo ziadne peerpetum mobile. Tu energiu zyskavame z vody takze mi potrebujeme vlozit nejaku energiu z ktorov rozlozime vodu. Ziskany vodik s kyslikom mozme spalovat v motore. Voda sama o sebe obsahuje energiu lebo voda je hmota a hmota je energia. Presne tak ako v jadrovom reaktore uran z ktoreho cerpame energiu tak ju mozme cerpat aj z vody. ZAGOOGLITE SI STANLEY A.MEYER, WFC, DANIEL DINGEL a zistite ze sa to da ale mnoho vedcov a iny primitivov to odcudzuje a tim aj celu verejnu mienku o pravde pretoze maju vymite mozgy peniazmi ktore dostavaju o ropnych spolocnosti. Dik za precitanie

petr – WWW – 16.2.2007

Dobrý den,co takhle místo tlachání si predelat vlastní samohyb na vodu ? Není to sice jen na vodu, ale smes vody s klasickým palivem, presto to není spatné. A navíc jednoduché - podle návodu si to muze udelat kazdý kutil. Na odkazujících webech se muzete mrknout, jak se to frantíkum darí. Ten smesovac u toho traktoru Deutz je fakt docela povedený. Takze príste u pumpy 10 litru benzinu, zbytek destilka a jedem !!!! Mimochodem i v CR jezdi minimalne 10 aut s touto upravou - ja mezi ne bohuzel nepatrim.

lol – 25.3.2007

Ahoj,, když auto na vodík, tak ať ten vodík spaluje. Taky by bylo super, aby mi auto při jízdě dělalo z vody neustále vodík po malém množství.

Rasto – WWW – 17.4.2007

Dobry den. Nie som odbornik, ale zaujalo ma toto:http://www.waterpoweredcar.com/Vedel by mi niekto povedat, ci je to realne, pripadne, ci ma niekto s niecim podobnym skusenost alebo aspon pozna niekoho, kto sa s tym stretol?Ak to nie je len hoax, ci nejaky druh podvodu, mozno by stalo za to sa vecou zaoberat.Ak doma experimentujete a mate vysledky, ozvite sa mi, prosim, zaujimaju ma SERIOZNE informacie tykajuce sa alternativnych paliv/zdrojov energie.Ak budu overitelne vysledky, mozno sa budu dat vyuzit - v prospech vynalezcov, uzivatelov aj zivotneho prostredia.

koudelis – 24.6.2008

http://jlnlabs.online.fr/bingofuel/bgen/-------------http://hytechapps.com/aquygen--------- no a na zaver http://0550.i-get.jp/0/tag/Electrolysis.html jednoduchy jak facka a navod na stavbu se da najit pod nazvem /tero_cell.pdf/bez problemu se da usporit 20- 30 % paliva a to jsme teprve v zacatcich jde to jak na diesel tak i na benzin dokonce se da pohanet i maly motor primo na HHO

Milalof – WWW – 26.10.2008

Když auto na vodík,tak raději spalovat,než elektromotor

milan – 25.12.2008

auto na vodík? ten plyn má nepříjemnouj vlastnost - když vzniká, je atomární. Ten atom je nejmenší možný - jen proton a elektron, ten vleze kamkoliv třeba do struktury krystalů železa. následně teprve s "kamarádem" vytvoří u plynů běžnější a podstatně větší molekulu, tedy H2. Ale ta potom dokáže ty krystaly ýeleza roztrhat. Říká se tomu "vodíková koroze" a to je taky jednou velikou překážkou na cestě k využití H2 k jakýmkoliv účelům....

milan – 25.12.2008

rád bych ještě některým fantastům připomněl fakt, že osobní auto ke svému pohybu potřebuje energii asi 40kWh/100km. Solární konstanta na Zemi je asi 1,3 kW/m2, účinnost slunečních článků snad 10% = 0,13kWh/m2, takže k získání potřebného výkonu by bylo zapotřebí asi 30m2 slunečních článků, tedy plochu dejme tomu tak 3x10 metrů a plný sluneční svit, tedy nebe bez mráčků!! Podivné auto!

Lukas – 15.1.2009

EM64T: ono samo o sobe je pekne si precist kdejaky nazor. Kazdopadne kdyz nekdo rekne, ze pasivne pracuje na rozkladani vody na vodik a kyslik, tak to je dost usmevne (pasivne asi na papire, takze jeden z nejvetsich teoretiku posledni doby). Pak take to mnozstvi hrubek, treba "zyskavame". O tom vsem si clovek, ktery ma dost soudnosti, utvori nazor. :)My si samozrejme muzeme myslet, ze vyuzivani nejakeho prvku je efektivni ze 40%, takze neefektivni. Jenze ono to ma jiny duvod a to je, ze na ropu nemuzeme jezdit vecne a nastolit k tomu zavcas diskuzi, je dost prinosne. A pokud autor zminoval vyrobu vodiku, ze to je naprosto neefektivni, potom by bylo vhodne zminit, jak casove narocne je ziskani benzinu :) miliony let?

Vláďa – WWW – 8.3.2009

Pánové věřte tomu že stroje které dokáží vyrobit energii ze zatím veřejně neznámých zdrojů existují. Vynález je ale ihned odkoupen energetickými společnostmi nebo ho vynálezce nezveřejní a využívá jen pro sebe. Na veřejnost se dostanou jen velmi neúplné informace Proto musíme každý bádat sám podle svých možností. :-(

jean192 – 7.4.2009

No, niektorí úspešne prekonali 200-300 rokov platné zákony termomechaniky, gratulujem. A najzaujímavejšie je, že spravidla títo novodobí Carnoti, Einsteini a pod. nedokážu ani písať bez hrubiek... Článok sa mi páčil, logicky odôvodnené, prečo to bez ropy tak ľahko nepôjde.

Roe – 10.6.2009

ad 53A to jsem si myslel, že se člověk ve vědecké diskusi nepobaví."Voda má v sobě energii, protože voda je hmota a hmota je energie"To mi zní skoro jako KRAKATIT :-) Komu to není jasné, tak energie by mohla vznikat pokud by ubývalo hmoty. Ale kde se v tomhle systému mění hmota v energii? Podle mě nikde. Při čistě chemických reakcích nedochází k úbytku hmoty. Ze systému vychází stejný hmotnostní tok jako do něj vchází.ad 56V článku píší že pohánějí auto vodou, tu rozloží elektrolýzou na vodík a kyslík, sloučí vodík s kyslíkem a tím získají energii. Splodiny jsou voda. Trik je v tom, že elektrolýza spotřebuje minimálně tolik energie kolik získáme opětovným sloučením. Takže: voda -> (vzniklá energie) -> voda (dokonce s vyšší vnitřní energií, ve formě páry). Odkud se tedy ta energie bere? Nikde. Čili pokud nebudeme věřit (jak tvrdí někteří výše), že zákon o zachování energie je starý a přežitý, to auto nemůže fungovat.Stejná úvaha platí pro frekvenční rozklad vody. Všem by se nám líbilo získávat energii z ničeho. Pokud to někdo z diskutujících dokáže tak bude moc moc bohatý a slavný ;-)

al – 4.9.2009

Nikdo takovy nebude ani slavny a ani bohaty. Bude rad, ze vubec zustane nekde v ustrani nazivu. Protoze kdo chce byt bohaty a slavny, ten si to necha patentovat s vidinou, ze se kolem nej budou tocit penize a tedy odkryje zlu sebe a sve soukromi. Patentovani je genialni zalezitost pro monitoring potencialnich ohrozitelu stavajici moci. Patentovani veledulezitych veci, ktere by vedly k decentralizaci zdroju a tedy rozkladu monopolu moci, dle historie vzdy stalo zivot vynalezcu. Vyjimkami z tohoto pravidla jsou pouze ty pripady, ktere umoznily stavajici moci udrzet monopol.

baxo – 8.11.2009

vsimol som si v clanku jednu chybu pri porovnavani vodiku s benzinom, bolo uvedene ze H2 ma vyhrevnost 120MJ/kg, ale v skutocnosti to je 120MJ/m3.

Martin – WWW – 8.11.2009

[66] Podle mých zdrojů je údaj, který uvádím, v pořádku. Pro jaký tlak by Vámi uváděná hodnota výhřevnosti vodíku byla? Teoreticky při určitém tlaku bychom měli pravdu oba zároveň.

Bohouš – WWW – 6.8.2010

V roce 1982 jsem v časopisu 100+1 zachytil zprávu o uneseném Švýcarovi, jak si špatně kapitalisté hlídají svého člověka, který vymyslel motor na vodu. Špatné také bylo, že firma SAAB koupila jeho patent, a dala ho na padesát let do trezoru. Nic lidem nedopřejí. Inu, znám tři paradoxy vody: nejmenší objem-4C, změna skupenství - led, 0C + 1C je 0C kapalina, při 20C 1ATP je molekula plynem, 4-6 molekul je kapalina. Inu, co vymyslel, když do nádrže lije čistou vodu? Katalyzátor či magnetickou indukci, či něco jiného? Rozklad vody elektrolýzou je dávno znám. Kyslík pro nemocnice a vodík je palivo. Tento "zlepšovák" je tragédií pro obecně energetické společnosti. Vznikne obrovská nezaměstnanost, ekologicky prospěšná auta budou vypouštět kyslík a z výfuku bude kapat voda, proto vstřikovací motory, motor za milion? Klidně, zbytek života, zastavím u potoka, doleji nádrž, uleju neuleju, je to voda, ale 60% průmyslu padne na zadek, co potom s eurodolary? Vezmu výkonný naftový motor, přetryskuji vstřikovací čerpadlo, dnes jsou hmoty kterým vodík nevadí, a nasadím výkonný alternátor či dynamo. Mně to bohužel vycházelo na 116% příkonu, musel bych tahat kabel, jestli to je tím, že mám ze sedmdesátých let jen tři pomaturitní nástavby??

hutor – 29.5.2011

Povazovat CO2 za skodlivinu, je naprosta ideologie. Je mozne, ze je to slepa cesta, kdyz ale vidite na co se vsechno davaji penize ve vede a nejvice ve "spolecenskych" vedach, tak mi to prijde celkem jeste smysluplne.Pokud se nebudou davat penize na tzv vysokofrekvencni rozklad vody, tj vlastne na vyzkum a vyvoj perputua mobile prvni druhu, tak bych byl jeste docela v pohode. Obavam se ale, ze spousta penez jde prave na tohle.

Martin N – 10.1.2012

Elektrolýza je obtížná cesta. Místo toho třeba zkuste http://free-energy.webpark.cz/ teslovo auto zatím nikdo raději ani nezkoušel napodobit.Zatímco nefunkční MEG (podle skeptiků ze spol. Sisifos) student SEŠ replikoval a ověřil jeho přínos, tak Sisifiosové článek o nefunkčnosti okamžitě smazali, ale neomluvili se za chybu a mystifikaci. Co jiného čekat, že?Plazmový rozklad vody, při kterém vzniká hiořlavá směs plynů, je znám od r. 1869. Naudin předvedl propojený uzavřený systém: oblouková komora + energocentrála + Generátor a to propojené do kruhu. A nejde o perpetum protože se spotřebovává voda!V r. 1982 si nechal patentovat zařízení, které dodává vodík do motoru kanaďan C.P. Cornish a úspěšně otestovala f. BMW!Alternativy na co jezdit, až dojde ropa, jsou dávno hotové. Nejenom Ćína má HOTOVÉ FUNGUJÍCÍ MOTORY. Spíše mě zajímá, čím budeme hnojit, z čeho vyrábět léky, plasty a o co budeme vést marné války - asi o vodu - a jaké výmluvy budeme zase poslouchat!

tibor – 5.11.2012

[71]nechcem nikoho uraziť,ale pozrel som si nejaké videá,čo sa týka výroby lacnej energie,kde zopár nadšencov dokázalo,že sa to dá,dokonca im aj nejaké veci fungujú,lenže na druhej strane stoja páni fundovaní,ktorí poznajú fyzikálne zákony(bohužiaľ len tie,ktoré za nich objavili iní)takže tieto vynálezy nie sú ochotní akceptovať,poprípade uviesť do praxe,pretože by sa v prvom rade strápnili pred "vedeckou obcou" a čo je asi dôležitejšie,museli by priznať,že niekto bez patričného vzdelania vynašiel niečo tak úžasné.je to možné asi preto,že nemal klapky na očiach a nezaoberal sa existujúcimi zákonmi,jablká padali zo stromov ešte pred tým,ako im k tomu stvorili nejaké logické zákony,takže je možné,že aj vo vode sa skrýva nevídaná sila.nechcem tu dlho otravovať ešte snáď toľko,že raz sa nejakého fundovaného Pána vedca(ktorí veria len tomu,čo sa dá zmerať,alebo uchopiť)spýtali,či verí v boha,každý by čakal priamu odpoveď,samozrejme zápornú,ale hovno bola kladná,to asi preto,že ako malého chlapca ho to učili na náboženstve.Možno raz títo páni pochopia,že nebyť nadšencov bez vzdelania ale zvedavých a plných chuti objavovať nepoznané,tak by sme boli asi bez nejakých fyzikálnych zákonov ešte dnes a možno aj tá voda by tiekla hore kopcom,pretože boh by si to tak želal...

Komentáře můžete zaslat na tento email.

Share: Twitter, Facebook