Zvláštní polovodivé sklo změklo, když se na něj posvítilo laserem. Překvapivě ne proto, že by jej koncentrovaný paprsek roztavil. Dokonce se ani nezahřálo. Příčinu takového chování vědci zatím neznají.
Na tuto zvláštní schopnost vědci z univerzity v Ohiu přišli, když zkoumali chování polovodivé slitiny germania a selenu. Jelikož germanium je tvrdé a selen měkký, nezbytné nalézt optimální složení slitiny, aby její mechanické vlastnosti byly vyhovující. Důležitý je nalézt správný poměr tvrdosti a křehkosti (resp. houževnatosti). A jelikož tvrdý se obvykle rovná křehký a naopak, bývá tento úkol těžkým oříškem. Studovány bývají slitiny v tzv. tranzitní oblasti chování materiálu. Tranzitní oblast je taková, ve které (v tomto případě) malá změna vzájemné koncentrace složek slitiny vyvolá velkou změnu mechanických vlastností. Tato oblast se u zkoumaného skla nachází poblíž poměru 80Ge : 20Se.
Když vědci měřili tvrdost jednoho ze vzorků, nemohli se stále dobrat uspokojivého výsledku. Měření měla obrovský rozptyl. Později přišli na to, že změny tvrdosti způsobuje laser o příkonu pouhých 5 miliwatů, který používají k měření tvrdosti. Pro lepší přiblížení; je to příkon stejný jako v laserovém ukazovátku.
Mimochodem; tento způsob měření tvrdosti je docela zajímavý. Měřili ji tak, že zjišťovali rychlost průchodu zvukových vln vzorkem a tu měřili právě laserem. Údajně způsobem podobným, jak se měří rychlost auta radarem. Půjde pravděpodobně o nějakou interferometrii.
Nakonec zjistili, že při ozáření laserem je tvrdost skla poloviční, ale ihned po "zhasnutí" laseru, se tvrdost vrací na původní hodnoty. Vědci nemají jasno v tom, co tyto jevy způsobuje. Předpokládají, že proud fotonů světla by mohl vyhazovat elektrony molekul z těch správných poloh, které je drží pohromadě a tím snižují pevnost.
Pro objevy tohoto typu bývá obtížné nalézt využití. Jsou zmiňovány nové typy přepisovatelných pamětí pro počítače, ale nevím, jestli se navrací doba mechanických počítačů, které by byly schopny využít změny mechanických vlastností. O změně vlastností elektrických jsem se nic nedočetl. Při změně tvrdosti by bylo zajímavé, dovědět se, co sklo udělá, když je zdeformováno pod laserovým paprskem a ten vypneme. Zůstane zdeformované nebo má tvarovou paměť?
Starší příspěvek: Slunečnicový olej pro výrobu vodíku
Novější příspěvek: Airbus A380
Martin Šrubař © 2003 - 2013
Kontakt | O autorovi | Redakční systém