Podařilo se vytvořit největší umělý diamant vážící 10 karátů (odpovídá dvěma gramům). Dosud se dařilo vyrábět diamanty tří karátové. Stane se tak diamant běžnou surovinou jako je nyní křemík?
Nová metoda pro největší diamant
výbrus největšího 10-ti
karátového diamantu
Credit: Carnegie Institution
Umělé diamanty se vyrábí dvěmi metodami. Jeden okruh metod je HPHT a další způsob se nazývá CVD. Při HPHT se diamanty tvoří za vysokých teplot a tlaků, kdežto CVD je metoda “kondenzace” par na vhodném podkladu (známá mimo jiné z výroby nanotrubek), kterým je zde přímo diamant. Největší diamant byl vyroben vylepšenou metodou CVD. Vědci nám neprozradí, jakým způsobem metodu vylepšili, nelze tudíž říct, v čem spočívá její novost. Běžně je směs vodíku s metanem bombardována nabitými částicemi nebo přímo plazmou. To vyvolá složitou chemickou reakci a následně déšť uhlíku dopadající na podklad, kde ztvrdne ve formě diamantu.
Diamant s ideálními vlastnostmi
Vyrobený diamant je nejen velký, ale také velmi kvalitní. Diamanty vyráběné způsobem HPHT bývají žluté a z CVD hnědé (někdy též žluté a rekordně tvrdé). Největší diamant je ovšem čirý. Může se tak uplatnit v optických zařízeních nebo špercích, kde je zabarvení ke škodě věci.
Rychlá výroba diamantu
v surovém stavu
Credit: Carnegie Institution
Největší diamant se vyráběl rychlostí jedné desetiny milimetru za hodinu. Je možné jít až na 0,3 mm/hod a teoreticky až na 1 mm/hod. Tím se otevírá cesta k širšímu využití diamantu ať už jako náhradě křemíku v procesorech (metoda CVD je k tomu velmi vhodná), v levnějších nástrojích pro obrábění nebo se diamant (v briliantovém výbrusu) může stát i plebejským šperkem.