Kovové sklo odhaluje svá tajemství

Martin Šrubař · 31. 1. 2006

Kovové sklo je dosud nejméně probádaným druhem materiálu. Jeho vlastnosti jsou natolik odlišné od krystalických kovů, že zůstává nejasné, co přesně je způsobuje. Nyní se vědcům podařilo proniknout hlouběji do struktury kovového skla.

Zcela rozdílná struktura

Kus běžného křemíkového skla

Kov ve skelném stavu je něco zcela odlišného od běžných krystalických kovů. Obvykle jsou atomy v kovech uspořádány do pravidelné mřížky, jejíž druh ovlivňuje výsledné mechanické vlastnosti. Kovové sklo žádnou mřížku nemá. Roztavený kov je ochlazen takovou rychlostí, že se jeho atomy nestihnou přeskupit do krystalické mřížky, ale zůstanou v podstatě tam, kde jsou. Mohli bychom o amorfním kovovém skle uvažovat jako o velmi husté podchlazené kapaliny a do nedávna jsme to i dělali. Zjistilo se však, že ve všech amorfních materiálech existuje pravidelnost uspořádání atomů na krátkou vzdálenost – několik atomových poloměrů. Takže nyní říkáme, že krystalické látky jsou uspořádané na velkou vzdálenost a amorfní na malou. Vědci se nyní zaměřili na neprobádanou uspořádanost amorfních kovů.

Uspořádání kovového skla

Vědci na několika univerzitách zkoumali vlastnosti vzorků z kovového skla metodou difrakce (rozptylu) paprsků rentgenového záření a absorbce rentgenového záření. Numerickými metodami analyzovali poměry při rychlém ochlazování. Zjistili, že atomy se uspořádavají do shluků po sedmi až patnácti atomech okolo centrálního atomu a vytvářejí tvar nazývaný Kasperův mnohostěn. Mnohostěny jsou navzájem spojeny jinými shluky atomů. Také se podařilo zjistit, že při deformaci vznikají v materiálu prostory s nižší hustotou atomů, což je důležité pro pochopení mechanizmu plastické deformace.

Obtíže výroby

Teprve v roce 2004 se podařilo vyrobit kovové sklo v rozměru několika centimetrů – tedy použitelné pro výrobu větších konstrukcí. Obtíže spočívájí v nutnosti rychlého ochlazení materiálu, aby nedošklo ke krystalizaci. Vědci to řeší vhodnými přísadami k základnímu kovu, kterým bývá často železo nebo hliník. Nutnou ochlazovací rychlost snižuje yttrium, kterého je ve slitině s železem 44 %, kromě toho jsou přítomny malá množství bŕo, uhlíku, chromu, kobaltu, molybdenu a manganu. Jiným způsobem umožnění výroby kovového skla je výroba malých kapiček taveniny, které jsme schopni ochladit dostatečně rychle (v závislosti na materiálu to mohou být až milióny °C za sekundu). Kapičky skla poté spečeme dohromady. Nemám informace o tom, že by se tato technologie používala pro jiné sklo než z oxidu hlinitého.

Rozdílné vlastnosti

Struktura kovového skla na úrovni atomů
Atomová struktura kovového skla; červěně označeny oblasti s nižší hustotou atomů po deformaci
Credit: Johns Hopkins University

Vlastnosti kovového skla jsou velmi odlišné od běžných kovů. Je například asi třikrát pevnější, ani železné sklo není magnetické, někdy dokonale průhledné, obvykle však není, ale velmi zvláštní jsou jeho deformační vlastnosti. Pro ukázku se uvádí, že kulička kovového skla dokáže po pevném povrchu “hopsat” nejméně třikrát déle než z jakýchkoliv jiných materiálů. To ukazuje na to, že elastické deformace se odehrávají téměř bez energetických ztrát. Mechanizmy deformace jsou zatím nepoznané. Nejedná se o krystalickou látku, a tak teorie běžně užívaná teorie dislokací zde nemá smysl. O plastické deformaci se mi nepodařilo nic zjistit kromě toho, že materiál je křehký a při ohřevu se stává stejně snadno tvárným jako běžné křemičité sklo. Z dostupných zdrojů jsem se také nedověděl, zda je kovové sklo elektricky vodivé; pokud ano, tak jistě výrazně méně než krystalické kovy.

Materiál budoucnosti

Kovová skla se v dohledné budoucnosti dostanou do centra pozornosti materiálových inženýrů. Nabízí se jejich pohádková využití zejména v konstrukcích pro letecký a kosmický průmysl. Amorfní slitina hliníku je dvakrát pevnější než vysokopevnostní titanová slitina. Spolu s tím, že za tepla ji lze snadno tvářet a pravděpodobně také svařovat, je to ideální letecký konstrukční materiál. Navíc jeho chování při ohřevu za letu je snadno předvidatelné, protože nedochází k fázové přeměně (změna krystalické mřížky). Nepodařilo se mi zjistit závislost mechanických vlastností na teplotě, ale předpokládám, že kovové sklo bude také velmi vhodné pro vysoce tepelně namáhané lopatky proudových motorů. Třeba nakonec bude 21. století stoletím kovového skla místo nanotechnologií. Prvních použití se dočkala již dnes např. na MP3 přehrávači jako ochrana proti poškrábání.

Další informace

Komentáře

Pavel – 1.2.2006

Pokud vím, tak kovová skla je vyrábějí (ve formě tenké pásky dlouhé i několik kilometrů) už asi dvacet let a používají se třeba v hlavičkách magnetofonů.

Martin – WWW – 1.2.2006

Zajímavé. Takže ne hi-end mp3 přehrávač, ale už staré magnetofony. Teď se snad dostameme k tomu, že budeme vyrábět i větší objemy kovového skla, které se uplatní jako konstrukční materiál a ne pouze jako ochranná vrstva.

Prokop Hapala – 1.2.2006

co se tyce vodivost - pravdepodobne to sni nebude az tak sptane vzhledem k tomu ze jak sem videl z obrazku jsou kovova skla docela dost reflexivni -musi mit tedy velkou imaginarni slozku indexu lomu spusobeou vodivosti aby mely dostatecne velky fresneluv odraz, coz je umerne odmocnine z vodivosti pri dane frekvenci. Neocekavam ze by vodivost pri nizzsich frekvencich mohla byt nizsi. I kdyz tohle asi vypovida jen o vodivosti na malych rozmerech , takze treba metrovy drat by mozna priliz vodivy nebyl. Hodne me prekvapuje ta velka pevnost. A hlavne si vubec neumim vysvetlit ten velky koeficient elasticke restituce

Prokop Hapala – 1.2.2006

omlouvam se - asi to byla trochu scestna uvaha. Vodivost kovu pri vysokych frekvenci je obecne mnohem nizsi nez pri nizkych. Ackoli tedy muze mit kovove sklo slusnou vodivost vzhledem k kristalickym kovum pri vysoke frekvenci, nemusi to znamenat ze tomu tak je i pri nizke, protze krivna poklesu vodivosti muze byt proste jen pozvolnejsi nez u krystalu.osobne bych samozdrejme taky cekal ze budou mnohem mene vodiva nez krystal

milanWWW – 6.10.2006

Nie som z fachu, ale technika ma zaujíma. Aký je rozdiel medzi starými spekanými karbidmi a novým kovovým sklom?

Martin – WWW – 6.10.2006

[5] Spékané karbidy jsou spečené kousky krystalického materiálu (s uspořádanými molekulami jako v kovech atp.) a nové kovové sklo jsou spečené kousky amorfního materiálu (s neuspořádanými molekulami obdobně jako v plastech nebo sklu). Co se chemického složení týče, rozdíl tam velký nebude, ale strukturní rozdíl je zásadní.

Mimoxx – 11.10.2006

Zaujimavy material, ale pred rokmi som cital, ze ked prisli prvi Spanieli do Ameriky, tak neviem ci to boli Mayovia, alebo Aztekovia, ale pouzivali na mece velmi tvrdy a pruzny kov, ktory sa vlasnostami podoba kovovemu sklu! Zeby sme objavili uz objavene??

Ostap Bender – 6.1.2008

[7] Sice jdu dávno s křížkem po funuse, ale nedá mi to: Mayové v době rozkvětu své říše (zaniklé několik set let před příchodem Španělů) v podstatě neznali kov vůbec, stejně jako sklo. Aztékové, kteří vládli ve střední Americe v době příchodu Španělů, znali, pokud vím, jen zlato, stříbro a měď. Proto se mi zdroj, který jste - podle vašich slov - četl před několika lety, zdá řekněme poněkud nevěrohodný.

Komentáře můžete zaslat na tento email.

Twitter, Facebook