Nanovlákna z nitridu galia nejsou novinkou, ale teprve nedávno se podařilo ovlivnit jejich růst tak, jak si představujeme.
Nitrid galia je polovodič. Na tom není nic zvláštního. Ovšem je to materiál anizotropický. To znamená, že jeho vlastnosti závisí na tom, kterým směrem se v krystalech materiálu pohybujeme. Například světlo se jím může jedním směrem šířit pomaleji a jiným rychleji. U nitridu galia se tato vlastnost projevuje zejména v elektrické a tepelné vodivosti, indexu lomu nebo piezoelektrické polarizaci.
Je zřejmé, že zejména u tenkých nanovláken bude důležité, jakou orientaci budou mít jejich krystaly.
To, jakou orientaci budou mít krystaly v nanovláknu se vědcům podařilo ovlivnit tím, na jakém podkladu vyrůstala. Když rostla na oxidu litia a hliníku – LiAlO2 (Chápu to tak, že je to jedna sloučenina, ale nevzpomínám si, že bych takový oxid uměl pojmenovat.), tak vyrostla vlákna trojúhelníková, když na oxidu hořečnatém – MgO, tak šestihranná.
Nyní už se vědci budou moci soustředit na to, aby zjistili, jak využít anizotropických vlastností k tomu, aby vylepšili stávající produkty využívající polovodivého nitridu galia nebo přišli i s něčím úplně novým. Týká se to zejména modrých svítivých diod, tranzistorů případně by se mohly povést i tenounké nanovláknové lasery.
Zajímal-li by se někdo o toto téma hlouběji, může se přečíst celý článek (pdf 415 kB). Strojaři (zejména "materialisté") si určitě připomenou Millerovy indexy směrů a rovin.
Starší příspěvek: Magnet z uhlíku
Novější příspěvek: Filtrování vody nanotrubkami
Martin Šrubař © 2003 - 2013
Kontakt | O autorovi | Redakční systém