Evropská kosmická agentura ESA (European Space Agency) je v současnosti druhou největší kosmickou agenturou světa. Nemá za sebou žádné úspěchy, o kterých by věděl každý. To, že se neúčastnila kosmických závodů, je dnes pro ni ekonomickou výhodou.
Začátky po vypuštění Sputniku
Po druhé světové válce se ukázalo, že jednotlivé evropské země nemají šanci na zkonstruovat raketový nosič, který by byl schopen dosáhnout vesmíru. Špičkoví vědci válečného průmyslu odcházeli do USA nebo Sovětského svazu, kde viděli lepší perspektivu a finanční zázemí. Teprve po vypuštění Sputniku, který demonstroval technologickou vyspělost Sovětského svazu, se západní Evropa byla ochotna dohodnout na založení organizace sjednocující a společně financující kosmický výzkum. Takže v roce 1964 byly založeny dvě samostatné agentury; Evropská organizace pro vývoj startovacích zařízení (ELDO – European Launch Development Organisation) a Evropská organizace pro výzkum vesmíru (ESRO – European Space Research Organisation).
První pokusné starty evropských raket probíhaly na základně Woomera v jižní Austrálii. Počáteční zkušební lety raket po balistických drahách byly úspěšné, ale vynést satelit na oběžnou dráhu se dlouho nedařilo. V roce 1966 byla primární základna pro starty raket přenesena na základnu Kourou ve Francouzské Guayně. Právě tam se odehrálo několik neúspěšných startů raket typu Europa. Program vývoje této rakety byl poté zastaven.
Vznik ESA
Credit: ESA
V roce 1973 se organizace ESRO přetvořile v kosmickou agenturu ESA a pohltila ELDO, která je dodnes její součástí pod názvem ESTEC (European Space Research and Technology Centre). Měla 11 zakládajících členů. Evropa stále chtěla svou vlastní raketu. Se vznikem ESA byl iniciován projekt Ariane, který pokračuje dodnes. Hned první start rakety Ariane 1 na konci roku 1979 byl úspěšný.
Na tom je vidět, jak byl v té době evropský kosmický program zaostalý. Do prvního startu raketoplánu scházely pouhé dva roky a Evropa se dostala teprve krok za von Braunovu V-2. V podstatě měli USA a Sovětský svaz náskok dvaceti let.
Vědecké mise a projekt vlastního raketoplánu
Credit: ESA
Program Ariane byl a je komerčně úspěšný. Rakety Evropské kosmické agentury vynesly nejvíce komerčního nákladu na oběžnou dráhu. Vědecky program se rozvíjel již před vyvinutím úspěšného nosiče. Šlo však pouze o menší satelity bez zajímavých výsledků. ESA se soustředila na spolupráci s NASA. Podílela se na prvním kosmickém teleskopu IUE, sledujícím oblohu v ultrafialovém spektru, na Hubbleově teleskopu a na známých sondách SOHO a Ulysses. Samostatně vyslala sondu Giotto k Halleově kometě. Z nedávných samostatných misí jsou známé Mars Express se zničeným přistávacím modulem Beagle 2, Smart-1 s iontovým motorem zkoumající Měsíc a především modul Huygens, který úspěšně přistál na Saturnově měsíci Titan.
Koncem osmdesátých let byla i ESA zasažena vlnou “nutnosti” návratové prostředku dopravy do kosmu a navrhla malý raketoplán Hermes. Projekt byl odstartován v roce 1987, ale po pádu železné opony nutnost raketoplánů jaksi opadla a v roce 1993 byl vývoj zcela zastaven. Nástupnickým projektem je EADS Phoenix, který se zatím nedostal dál, než k pojezdovým zkouškám malého modelu na přistávací dráze. Jako do budoucna realističtější se zdá kombinace malého ruského raketoplánu Kliper vynášeného výkonným nosičem Ariane 5.
Přesto všechno je dnes ESA kosmickou agenturou bez jakéhokoliv výraznějšího úspěchu.
Slibná budoucnost a lety na Mars
Credit: ESA
Evropská kosmická agentura má nyní šanci zabodovat na vesmírném poli jako nikdy dříve. Přesto, že má pětkrát nižší rozpočet než NASA má výhodu v již nastartovaném vývoji nového raketoplánu, úzkou spoluprací s Roskosmosem a nezatížeností velkolepou, ale finančně zdrcující minulostí vesmírných závodů. Na starty zastaralých raketoplánů a věcí kolem NASA vydává až 30 % svého rozpočtu. Nic takového ESA netíží a navíc starty jejich raket jsou komerčně úspěšné.
Ušetřené peníze může investovat do výzkumu a předstihnout tak i NASA. Je otázkou, zda se 17 zemí v dnešní ESA + 2 přidružené včetně Česka dokáže shodnout na prioritách nebo raději po evropsku vybudují obrovskou byrokracii, která neuspokojí nikoho a sežere množství peněz. Program dobytí Marsu Aurora má ambiciózní plány. Plánovat je snadné, realizovat těžké. Ale dveře k úspěchu jsou otevřené, stačí vzít za kliku.
Další informace
- ESA – web kosmické agentury
- ESA History 1958-1987 Volume I (PDF 3,1 MB, 458 stran) – Detailní historická studie zabývající se vývojem ESA v uvedených letech
- ESA History 1958-1987 Volume II (PDF 5MB, 691 stran) – totéž co výše pro uvedená léta
- ESA na Wikipedii nebo česky – anglická verze je silně tendenční ve prospěch ESA a představuje ji v růžových barvách