Stav beztíže není úplně bez tíže

Martin Šrubař · 25. 1. 2003

Fyzika

Jakýkoliv zvuk, třeba ze sluchátek kosmonauta, nebo třeba jemné vibrace ventilátoru způsobují, že v kosmických lodích na oběžné dráze není dokonalý stav beztíže, ale mikrogravitace. To může mít vliv na některé citlivé experimenty. Takovým příkladem může být hoření. Plamen ve vesmíru není takový, jaký ho známe, tj. kapkovitý, ale oheň ve stavu beztíže hoří v kuličkách, přičemž spotřebovává minimum paliva. To je zajímavé pro výzkum hoření ve spalovacích motorech. Vědci se snaží tuto mikrogravitaci měřit, a proto jsou tyto detektory (SAMS) namontovány v raketoplánech a na ISS v modulu Destiny. Další podrobnosti se můžete dočíst v článku The G’s in the Machine.

Tak trochu “off topic” se mi zalíbil závěr článku: “And that sounds like good science.” (A to zní jako dobrá věda.) Takové slovní spojení by mě v češtině nikdy nenapadlo, ale v angličtině to vypadá dobře.

Komentáře

Zbyněk – 5.4.2008

Trochu nepřesná interpretace původního článku - tam se nemluví o tíži, ale o zrychlení . což je rozdíl! Zrychlení na zeměkouli, vlivem její gravitace působí na padající tělesa a obecně se pro ně ujalo označení "g" 1g, ale ve vesmíru např. na ISS samozřejmě gravitace existuje - nemá ovšem nic společného s hlukem z motorů nebo s hudbou ze sluchátek. Každá hmota - tedy i kosmonauté a samotná stanice působí přitažlivě na jinou hmotu - v tomto smaslu tam gravitace existuje mezi jenotlivými tělesy navzájem. Autor příspěvku se nechal zmást názvem článku, kde jsou tyto dva pojmy terochu pomíchány - Zero G bývá označován stav bez přitažlivosti zemské ale v článku se převážně hovoří o zrychlení, které je samozřejmě i v ZeroG prostředí přítomné.

Martin – WWW – 5.4.2008

[1] Velice děkuji za doplnění. Bylo vhodné tyto pojmy v článku lépe rozlišit.

Komentáře můžete zaslat na tento email.

Twitter, Facebook