Za běžných okolností – tedy přesněji za "normálních podmínek" – je bod tání vody definovaný na 0 °C. Nečekané je, že jej můžeme ovlivnit tím, že vodu vystavíme silnému magnetickému poli.
Voda má skutečně pozoruhodné vlastnosti. Jsou to ty známé paradoxy zvětšujícího se objemu při zmrznutí čí chladnutí, ale také to, že její bod tání by neměl být vůbec tam, kde je, ale mnohem výše. Za to, že tam není, a tudíž také za to, že svět je takový, jaký je mohou (mimo jiné) vodíkové můstky. Vědcům se díky nim podařilo magnetickým polem ovlivnit bod tání vody.
Proč je to nečekané? Protože voda je diamagnetická, a to by mělo znamenat, že na ni magnetické pole má velmi malý vliv. A přesto, že podle jakési rovnice by magnetické pole mohlo ovlivnit bod tání vody, ve skutečnosti bylo ovlivnění tisíckrát větší, než se čekalo. Opět jsou za tím schované vodíkové můstky. Protože molekulu vody tvoří atom kyslíku a dva atomy vodíku jsou na ní umístěny do V pod úhlem asi 105°, a proto že o atomu kyslíku můžeme uvažovat jako o záporně nabitém iontu a o vodících jako o kladně nabitých protonech, vytvoří tato konstelace elektrický dipól, a tak se navenek už nejeví jako elektricky neutrální. Dále také víme, že pohyb nabité částice je ovlivňován magnetickým polem. Díky tomu si dokáži představit (na základě klasické – tedy nekvantové – fyziky), že tepelně se pohybující částice vody jsou ovlivňovány tak, že se vodíková vazba stane silnější a tím se posune bod tání do vyšších teplot (Kladně i záporně nabité póly se pohybují přibližně stejně, ale jelikož mají opačný náboj, táhne je to k sobě).
Když jsem se ve Wikipedii snažil najít vysvětlení diamagnetismu, abych ho pochopil a byl schopen lidsky vysvětlit (jak vidíte, nepovedlo se – musím si konečně koupit chytrou knihu), narazil jsem na zajímavé povídání o magnetických monopólech – diskuze. Bylo by to na samostatný článek, ale opravdu mi magnetické monopóly pěkně zapadají do mého chápání fyziky. Mě se ale na to nikdo neptá.
Starší příspěvek: Kapalina, která ztuhne při zahřátí
Novější příspěvek: Výroba anitiprotonů ve velkém
Martin Šrubař © 2003 - 2013
Kontakt | O autorovi | Redakční systém