Je studená fúze realita nebo podvod?

První informace o uskutečnění studené bublinkové fúze pocházejí z roku 2002. Od té doby se jí nepodařilo nezávisle zopakovat, a tak vědci stále zůstávají skeptičtí ohledně toho, je-li vůbec možná. Co ukázaly poslední experimenty?

Problémový experiment

Bublinky svítící sonoluminiscencí ve tmě. To, že svítí, neznamená, že probíhá fúze.
Credit: University of Illinois

Princip experimentu, při kterém vznikají při implozi bublinek v kapalině světelné záblesky iniciované vnějším zdrojem neutronů, jsem popsal před půl rokem v článku Bublinková fúze. Tehdy měla být studená fúze potvrzena vznikem tritia a zachycením neutronů s tou pravou energií, která by odpovídala jejich vzniku při jaderné fúzi. Oponenti, ale stále nevěří, že kontroverzní Rusi Taleyarkhan zachytil neutrony pocházející z experimentu. Argumentují tím, že nebyly odstíněny přírodní zdroje neutronů a že dokonce nebyly vůbec monitorovány. Také tvrdí, že zachycené neutrony spíše vznikají dopadem kosmického záření, než studenou fúzí. Na to se dočkali odpovědi, že v větší vzdálenosti od "fúzní nádoby" byla koncentrace menší. Aby vyvrátil pochyby, Taleyarkhan nyní pokus upravil tak, že nepoužívá vnější zdroj neutronů, ale uranové soli přímo uvnitř roztoku. To však znemožní detekci tritia.

Přijďte se podívat na studenou fúzi

Problém se studenou fúzí je ten, že se ji povede realizovat jen někdy. Na to narazili ti, kteří se jí pokusili reprodukovat. Sám Taleyarkhan ve svých zprávách neuvádí, v kolika případech se mu jí podařilo nastartovat. Aby přesvědčil o serióznosti svého bádání pozval Taleyarkhan své největší dva oponenty pány Suslicka a Puttermana do své laboratoře, aby si fúzi prohlédli na vlastní oči. Uvidíme, jestli to jejich pochyby rozptýlí. Napadlo mě, že různí panovníci se chlubili svým perpetum mobile, které za zdí někdo poháněl. Lepší vypovídací schopnost by mělo, kdyby Taleyarkhan přišel do laboratoře oponentů a funkci experimentu předvedl tam.

Ať už je bublinková jaderná fúze zfalšovaná nebo ne, teoreticky je studená fúze možná a záleží jen na nás, zda přijdeme na nějakou metodu, jak ji realizovat. I kdyby byl experiment v pořádku, tak se při něm vytvoří výrazně menší množství energie, než se spotřebuje na jeho nastartování. Tokamaky mají sice stejný problém, ale zásadní rozdíl je v tom, postavit tokamak stojí miliardy dolarů, zatímco bublinkovou fúzi uskutečníte na stole se zařízením za maximálně tisíce dolarů. Která varianta fúze má blíže k praktickému využití se jen tak nedovíme.

Čerpal jsem zejména z článku Desktop fusion is back on the table (10. 1. 2006), který však je nebo brzy bude dostupný pouze po zaplacení, nějaké informace naleznete v tiskové zprávě. Detailnější popis historie vývoje problémů kolem bublinkové fúze najdete na Wikipedii pod termínem Bubble fusion.