Je studená fúze realita nebo podvod?

Martin Šrubař · 17. 1. 2006

Fyzika

První informace o uskutečnění studené bublinkové fúze pocházejí z roku 2002. Od té doby se jí nepodařilo nezávisle zopakovat, a tak vědci stále zůstávají skeptičtí ohledně toho, je-li vůbec možná. Co ukázaly poslední experimenty?

Problémový experiment

Bublinky svítící sonoluminiscencí ve tmě. To, že svítí, neznamená, že probíhá fúze.
Credit: University of Illinois

Princip experimentu, při kterém vznikají při implozi bublinek v kapalině světelné záblesky iniciované vnějším zdrojem neutronů, jsem popsal před půl rokem v článku Bublinková fúze. Tehdy měla být studená fúze potvrzena vznikem tritia a zachycením neutronů s tou pravou energií, která by odpovídala jejich vzniku při jaderné fúzi. Oponenti, ale stále nevěří, že kontroverzní Rusi Taleyarkhan zachytil neutrony pocházející z experimentu. Argumentují tím, že nebyly odstíněny přírodní zdroje neutronů a že dokonce nebyly vůbec monitorovány. Také tvrdí, že zachycené neutrony spíše vznikají dopadem kosmického záření, než studenou fúzí. Na to se dočkali odpovědi, že v větší vzdálenosti od “fúzní nádoby” byla koncentrace menší. Aby vyvrátil pochyby, Taleyarkhan nyní pokus upravil tak, že nepoužívá vnější zdroj neutronů, ale uranové soli přímo uvnitř roztoku. To však znemožní detekci tritia.

Přijďte se podívat na studenou fúzi

Problém se studenou fúzí je ten, že se ji povede realizovat jen někdy. Na to narazili ti, kteří se jí pokusili reprodukovat. Sám Taleyarkhan ve svých zprávách neuvádí, v kolika případech se mu jí podařilo nastartovat. Aby přesvědčil o serióznosti svého bádání pozval Taleyarkhan své největší dva oponenty pány Suslicka a Puttermana do své laboratoře, aby si fúzi prohlédli na vlastní oči. Uvidíme, jestli to jejich pochyby rozptýlí. Napadlo mě, že různí panovníci se chlubili svým perpetum mobile, které za zdí někdo poháněl. Lepší vypovídací schopnost by mělo, kdyby Taleyarkhan přišel do laboratoře oponentů a funkci experimentu předvedl tam.

Ať už je bublinková jaderná fúze zfalšovaná nebo ne, teoreticky je studená fúze možná a záleží jen na nás, zda přijdeme na nějakou metodu, jak ji realizovat. I kdyby byl experiment v pořádku, tak se při něm vytvoří výrazně menší množství energie, než se spotřebuje na jeho nastartování. Tokamaky mají sice stejný problém, ale zásadní rozdíl je v tom, postavit tokamak stojí miliardy dolarů, zatímco bublinkovou fúzi uskutečníte na stole se zařízením za maximálně tisíce dolarů. Která varianta fúze má blíže k praktickému využití se jen tak nedovíme.

Čerpal jsem zejména z článku Desktop fusion is back on the table (10. 1. 2006), který však je nebo brzy bude dostupný pouze po zaplacení, nějaké informace naleznete v tiskové zprávě. Detailnější popis historie vývoje problémů kolem bublinkové fúze najdete na Wikipedii pod termínem Bubble fusion.

Komentáře

Prokop Hapala – 18.1.2006

"teoreticky je studená fúze možná"-no pokud je teplota dana stredni hodnotou kineticke energie castic tak mene nez keV to v zadnem pripade nebude (hodne pohodnocene neznam efektivni reakcni polomer). a to je 1000.11600 K mam dojem :)protony s mensi energii se proste k sobe nedostanou

Prokop Hapala – 18.1.2006

Opravdu bych rad nejake teoreticke predstavy o tom jak nejaky deuteron ziska dost energie na prekonani potencialove bariery. napadaji me dva pristupy.1]Mechanika kulecnikovych kouli. Kdyz velka castice (sloupec jader kysliku v H2O) narazi pruzne na mnesi skupinu castic pod spravnym smerem (jakkoli je to nepravdepodobne) muze ho uryhlit az na dvojnasobnou rychlost nez ma sama. Toto se muze opakovat (tady to zacina byt pohadka). Takto muze velke mnozstvi koherentne se skladajicich castic urichlit nekolik malo na rychlosti podstatne presahujici rychlost zvuku ve vode. 2]Statistika a termodinamika. Potrebujeme aby alespon maly zlomek castic (10^-9?) s energiemy rozlozenymi podle boltzmanova zakona (velmi priblizne exponencielni) mel energie nekolik (desitek, stovek) keV. Prumerna teplota v bubline by potom musela dosahovat desitky tisic az miliony stupnu. Velmi zhruba jde z pV=nRT odhadnout jaky tlak (amplituda zvukove vlny) by tomu odpovidala. Prezto ze za techto podminek nemuze byt o idealnim plynu ani rec. Faktem je ze pri techto energiich nejsou atomove obaly dost pevne na to aby mechanicke vlneni v klasickem smyslu nejak efektivne pusobilo na pohyb castic.-z obou pristupu vyplyva ze o tom muzu rici jen dost mlhave veci...ale vsechny svedci pro to ze by to nemelo jit.tak jak se to vlastne vysvetluje?

Martin – WWW – 18.1.2006

[1], [2] Asi Ti nedokážu odpovědět na úrovni, ale o něco se pokusím. Já studenou fúzi chápu tak, že nemusíme vytvářet plazma o teplotě několika miliónů °C ve velkém objemu za pomocí složitého zařízení, ale že to zvládnu v relativně běžné laboratoři, přičemž zařízení pracuje za přijatelně nízkých teplot. V implodující bublině teploty mohou být, jak píšeš, vyšší.Jak teoreticky studená fúze probíhá a jak se vysvětluje, nevím. Na internetu lze k tomu něco najít:Hledání "Cold fusion" na arXiv.orgHledání "Cold fusion" na Google ScholarI když deuterium tam zrovna často nezmiňují.Ale přiznám se, že jsem to nezkoumal, protože by mi to zabralo asi hodně času a nejspíš bych k tomu musel nastudovat kvantovou mechaniku.Každopádně velmi děkuji za přínosný komentář.

elatio – 21.1.2006

Já jsem někde četl, že k překonání vzájemné repulze (u studené fúze) se využije nahuštění protonů (nebo deuteronů) v paladiové nebo platinové elektrodě -- prostě se tam nahustí tak, že se k sobě dostatečně přiblíží (podobně jako v jádrech hvězd)

Prokop Hapala – 23.1.2006

no ale tenhle druh studene fuze byl uz mysli dost rozhodne vyvracen a oznacen za sarlatanstvi. Je sice fakt ze parcialnim tlakem resp. hustotou jader se zvysuje linearne pravdepodobnost ucine srazky , nebo v tomhle pripade spise protunelovani se. Ale s rozdilem potencialu (nedostatkem energie) tahle pravdepodobnost zas exponencialne klesa. Nejde to tak nahustit abys prekonal e^milion.

Vladimír Kruľ – 5.2.2006

Aky mate názor na program EU,USA,Jap,číny a Ruska ITER (Tokamak)?

Martin – WWW – 5.2.2006

[6] Jestli otázka mířila na mě, tak mám názor pozitivní, ale moc informací o něm nemám. Až je získám, napíšu o ITERU článek.

edison – 10.2.2006

Autor článku smíchal 2 druhy fůze dohromady:1. Studená fůze - Deuterium se elektrolyticky donutí k vytvoření hydridu (tedy resp. deuteridu) v záporné elektrodě vyrobené asi z paladia (nejsem si jist). - V tomto materiálu by pak snad měly být atomy tak blízko, že může dojít k fůzi tunelováním, nebo tak nějak podobně.2. Imploze bublinek - Ultrazvukem o vysoké amplitudě se v roztoku vytvářejí bublinky, které následně zase implodují, neb je v nich skoro vzduchoprázdno. Protože je voda prakticky nestlačitelná, vznikne na konci imploze obrovský tlak, který na okamžik ohřeje bývalý střed bublinky na ohromnou teplotu, která by teoreticky mohla dosáhnout i požadovaných desítek keV. Tato fůze tedy není studená. Tomuto jevu se říká sonoluminiscence, neb za daných okolností teploty běžně postačují k výrobě viditelného světla.Poznámka: Různých fůzí v malém existuje více, např. fusor, který se celkem běžně používá jako zdroj rychlých neutronů (a lze jej dokonce vyrobit amatérsky). Všechny mají ovšem jeden zásadní problém - celková energetická bilance je záporná a proto se nehodí pro energetiku.

Tori Hanza – 7.3.2009

Zdravim nechci se hafat ani s jednou stranou ale, jiste vim to ze na studenou fuzi eni potreba nic nez voda a proud nebudu zverejnovat kolik ceho vec je to realna brzo jiz zverejnim vysledky sve prace :-) tesim se na kysele obliceje rusu kteeri makaj na TOKAMAKu na horke fuzi. Pri teto reakci(studene fuzi) neznika radiace ani tezka voda a ni nic jineho pouze cista energie a zuzitkovatelna uz mam kompletni plan na stavbu prvni fuzni elektrarnu a brzy na patentovem urade najdete pojem studeno fuzni elektrarna...jak na to??? jednoduse nechte bouchat jadra vodiku na atomarni az subatomarni urovni vic je jiz na vas. V pripade dotazu piste na mejl urcite odpovim na vase otazky...Prosim obchodniky a kseftare a jinou havet at nepisi nebudu na ne reflektovat sponzoruje me velka firma ktera do toho jiz investovala mnoho penez, jelikoz si to muze dovolit dekuji za pochopeni.

Josef – WWW – 5.6.2009

kouknete na tohle.A bude vám to jasný.http://video.google.com/videoplay?docid=1383491140385204382

MMM – 3.7.2009

Možná to není podstatné, ale v tom článku chybí spousta čárek ve větách.

Komentáře můžete zaslat na tento email.

Share: Twitter, Facebook