Termojaderná fúze na stole. Tak by bylo možné nazvat bublinkovou fúzi. Není k ní nutný neuvěřitelně nákladný reaktor a přitom jde o stejný pochod jako při výbuchu vodíkové bomby nebo reakcích v nitru Slunce.
Sonoluminiscence je jev známý již delší dobu. Jak název napovídá, jedná se o vznik světla zapříčiněný zvukem. V praxi se nejčastěji zkoumá tak, že nádobou s acetonem necháme procházet intenzivní ultrazvuk. Velmi rychlé změny tlaku v kapalině způsobené průchodem ultrazvuku vyvolávají jev podobný kavitaci. Když je nějaké místo kapaliny v oblasti minima tlaku zvukové vlny, začne se odpařovat (je-li tlak dostatečně nízký) a vznikne malá bublinka, při příchodu maxima tlaku vlny velmi rychle zkolabuje a v jejím středu vznikne vysoký tlak a teplota. Když jsou tlak a teplota dostatečně vysoké, je možné, že na malý okamžik nastane v centru bublinky termojaderná reakce, která vytvoří světelný záblesk. Pro lepší iniciování sonoluminiscence je vhodné, aby v acetonu byly již přítomné nějaké bublinky a také se využívají neutrony procházející kapalinou generované nějakým zdrojem. Jejich konkrétní účel mi bohužel není jasný.
V roce 2002 byla poprvé publikována teorie, že za sonoluminiscencí je termojaderná fúze. Prezentované výsledky byly napadány mnoha vědci. Bylo argumentováno zejména tím, že interpretace výsledků je účelová a že naměřená data nedokazují ani nevyvracejí podíl jaderné fúze na sonoluminiscenci. Podivné je, že se experiment nepodařilo zopakovat v jiné laboratoři.
Až nedávno se podařilo vědcům z jiné univerzity experiment zopakovat. Vědci použili, stejně jako u předchozích experimentů, aceton, ve kterém byly atomy vodíku nahrazeny těžkým vodíkem – duteriem (vodík mající jeden proton a jeden neutron) a speciální neutronový zdroj. V průběhu experimentu zaznamenali neutrony nepocházející z jejich zdroje o energii odpovídají těm, které vznikají při termojaderné fúzi. Zaznamenali i vznik tritia (vodíku s dvěmi neutrony), který také může být produktem fúze. Když použili aceton bez deuteria, tyto jevy nezaznamenali.
Největší problém je s nezávislostí ověření. Za nezávislé ověření by se mělo považovat to, že laboratoř ovládaná zcela jinými osobami a nejlépe na obdobném a ne zcela stejném zařízení. Ovšem podle dalšího článku o bublinkové fúzi, bylo nedávné potvrzení spácháno v laboratoři jiné univerzity, ovšem tuto laboratoř má na starosti tentýž Rusi Taleyarkhan jako v případě experimentu v roce 2002. Sice se údajně přímo na experimentu nepodílel, jelikož probíhal v jeho laboratoři, měl jistě na jeho průběh vliv. Také se objevují pochybnosti o tom, že záblesky jsou zaznamenávány ve stejný čas jako vysoce energické neutrony.
Jestli by se podařilo vytvořit zdroj energie založený na jaderné fúzi, bylo by to řešení blížící se energetické krize. Vzhledem k tomu, že zařízení by mohlo být poměrně malé, podařilo by se tak vyřešit zásobování domácností energií, jestli by miniaturizace byla ještě menší, mohla by se termojadernou fúzí pohánět i auta. Takové absolutně decentralizované řešení energetických problémů by se mi velmi líbilo.
Starší příspěvek: Stabilní těžké prvky s magickými čísly
Novější příspěvek: Vodní led při pokojové teplotě
Martin Šrubař © 2003 - 2013
Kontakt | O autorovi | Redakční systém