Hubbleův vesmírný teleskop vyfotil mlhovinu v Orionu. Je to nejkrásnější záběr vesmírného objektu, který mezi astronomickými snímky najdete. Příroda tvoří nádherná umělecká díla.
Nádherná Mlhovina v Orionu
Hubbleův teleskop vyfotil mozaiku snímků Mlhoviny v Orionu, ze kterých byla sestavena jedna fotografie. Záběr ve viditelném světle obsáhnul část oblohy velikostí odpovídající přibližně úhlovému průměru měsíce. Trvalo mu to 105 oběhů kolem Země. Každý trvá 96 minut, a tedy celková doba snímání byla 168 hodin. Výsledek stojí za to.
Kompletní záběr Mlhoviny v Orionu
Credit: NASA, ESA, Space Telescope Science Institute, Hubble Space Telescope Orion Treasury Project Team
Fotografie mají velmi vysoké rozlišení a máte možnost si je všechny prohlédnout v této galerii. Nezmenšený celkový záběr má miliardu pixelů a jsou na něm tři tisíce hvězd . Je to nepopsatelná krása. Zvláště tehdy, když si představíte obrovské rozměry této vesmírné scenérie. Podotýkám, že barvy jsou skutečné. Není použito žádné dodatečné obarvování.
Detail ukazuje všemi barvami hrající střed mlhoviny
Credit: NASA, ESA, Space Telescope Science Institute, Hubble Space Telescope Orion Treasury Project Team
Mlhovina v Orionu je od Země relativně kousek – pouhých 1 500 světelných let. Astronomům nebrání nic ve výhledu do této směsi hvězd, mezihvězdného plynu a prachu. Slunce se před čtyřmi a půl miliardami let zrodilo z podobné mlhoviny.
Astronomický význam záběru
V mlhovině mohou vědci sledovat pochody, kterými vznikají nově hvězdy. Hubbleův teleskop také vyfotil mladé hnědé trpaslíky, což jsou takové nedodělané hvězdy. Mají příliš malou hmotnost na řádné nastartování jaderné fúze. Kdyby byl Jupiter několikrát větší, byl by to hnědý trpaslík. Na snímku je zachycena binární soustava hnědých trpaslíků, ze které se snad podaří zjistit informace o jejich hmotnosti a něco o jejich vzniku.
Kdyby pozorovací čas na teleskopu nebyl přidělován přísným výběrovým řízením, myslel bych si, že zaměření na Mlhovinu v Orionu je dáno snahou ukázat lidem něco, co se jim líbí, vzbudit tak sympatie a posílit tlak na obnovení letů k “Hubblu”. Astronomicky zajímavější cíle k pozorování asi existují, ale nejsou tak vizuálně pěkné. Ať je to jak chce, my můžeme mít radost z této vesmírné nádhery.
Jirka K. – WWW – 12.1.2006
Prokop Hapala – 12.1.2006
Droam – 12.1.2006
Martin – WWW – 12.1.2006
IA – 13.1.2006
Martin – WWW – 13.1.2006